|
|
Characterization of Natural Biostimulants and Their Effect on Soil Properties
Hanzelková, Kateřina ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Biostimulanty představují ekologický způsob ochrany rostlin a podpory jejich růstu. V této práci byla charakterizována kopřivová jícha z hlediska antioxidačních vlastností, obsahu proteinů a aktivit vybraných enzymů. Dále byly sledovány účinky biostimulantů (kopřivové jíchy a vermikompostu) na vlastnosti půdy. Kopřivová jícha vykazovala vysoký obsah fenolických látek a vysokou antioxidační kapacitu. V kopřivové jíše byla úspěšně stanovena aktivita proteas a také kyselých a alkalických fosfatas. Aktivita alkalických fosfatas byla výrazně vyšší než aktivita kyselých fosfatas. V půdách rostlin ošetřených biostimulanty (kopřivová jícha (N), vermikompost (V)) byla stanovena aktivita proteas, endo-β-1,3-glukanasy a peroxidas. Tato stanovení byla porovnána s kontrolní skupinou. Všechny skupiny rostlin byly navíc vystaveny suchu (D). Aplikace biostimulantů neovlivnila aktivitu proteas v zavlažovaných skupinách, ale v D skupinách došlo k výraznému zvýšení proteolýzy. Aktivita endo-β-1,3-glukanasy byla vyšší ve skupinách ošetřených biostimulanty a nebyla ovlivněna suchem. Skupina VD vykazovala značně vyšší celkovou aktivitu peroxidas než ostatní skupiny. Obsah bílkovin ve skupinách ošetřených biostimulanty byl vyšší než v kontrole, avšak skupina ND vykazovala výrazný pokles koncentrace proteinů. Na základě...
|
|
|
Aromatizace vín pomocí různých druhů dřeva
Hrošíková, Monika ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce se zabývá aromatizovanými červenými víny za použití různých druhů dřev jako alternativní metodu barikování. Zaměřuje se na fenolický profil vína, přesněji na látky extrahované ze dřeva do vína, organické kyseliny a celkový senzorický charakter vín zrajících v kontaktu se dřevem. Teoretická část popisuje technologii výroby červeného vína, jeho chemické složení, metodu barikování a jeho alternativy a s tím spojená úprava a změna chemického složení dřeva. Dále se zaměřuje na extrahované fenolické látky a změny senzorického profilu v průběhu zrání vína v kontaktu se dřevem a možnosti stanovení chemického a senzorického profilu těchto aromatizovaných vín. Experimentální část se soustředí na chemickou a senzorickou analýzu změn referenčního vína Merlot v průběhu zrání s různými druhy dřeva ve dvoutýdenní a dvouměsíční maceraci. Byly sledovány změny koncentrací celkových fenolických látek pomocí metody Folin–Ciocalteu, organických kyselin pomocí iontové chromatografie, vybraných fenolických látek pomocí LCxMS, furfuralů pomocí GC–FID a barevných parametrů.
|
|
|
Vývoj cereálních výrobků pro zvláštní výživu s přídavkem ovocné a zeleninové složky
Růžičková, Magdalena ; Kubalová, Michaela (oponent) ; Bendová, Agáta (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem bezlepkových cereálních výrobků pro zvláštní výživu. Hlavní zaměření je na zvýšení obsahu polyfenolických látek a antioxidantů v cereáliích přídavkem ovocné a zeleninové složky. Teoretická část byla zaměřena na poznatky z odborné literatury o cereáliích, bezlepkových cereáliích a jejich chemickém složení. Do práce byla zařazena i kapitola o celiakii a bezlepkové dietě. Dále byla teoretická část zaměřena na možnosti obohacování a vybrané ovoce a zeleninu používané v experimentální části V experimentální části bylo analyzováno pět vzorků bezlepkových cereálií, konkrétně černá, červená, hnědá a bílá rýže a kukuřice. U cereálních vzorků byla stanovena koncentrace flavonoidů, polyfenolů, antioxidantů, sacharidů, proteinů, -karotenů, antokyanů, lepku, -glukanů, mastných kyselin a lipofilních vitamínů. U vybraných vzorků byla otestována i antimikrobiální aktivita. Nejlepší výsledky ve většině měření vykazoval vzorek černé rýže. Dále byly analyzovány vybrané vzorky osmi druhů ovoce (brusinka, malina, jahoda, borůvka, černý rybíz, mango, banán, kiwi) a čtyř druhů zeleniny (brokolice, mrkev, zelený hrášek, červená řepa). U těchto vzorku byl stanoven obsah flavonoidů, polyfenolů, antioxidantů, -karotenů, antokyanů, kyseliny askorbové a lipofilních vitamínů. U vybraných vzorků ovoce a zeleniny byly provedeny antimikrobiální testy. Z ovocných vzorků byly nejlepší výsledky naměřeny u vzorků borůvka a černý rybíz. Ze zeleninových vzorků byly ve většině měření nejlepší výsledky u vzorku červené řepy. Z nejlepšího cereálního základu a nejlepších ovocných a zeleninových přídavků byly vytvořeny kaše jako finální produkt a byla u nich stanovena koncentrace polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšší koncentrace jak polyfenolů, tak antioxidantů byly u směsí obsahující základ z černé rýže a přídavek borůvky.
|
|
|
Stanovení vybraných bioaktivních látek v hroznech révy vinné
Havlíková, Markéta ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo stanovení vybraných bioaktivních látek v hroznech révy vinné a následné porovnání rozdílů mezi jednotlivými vzorky. Byly analyzovány dvě frakce hroznů (slupky a dužina se semeny) 4 odrůd révy vinné – Hibernal, Johanniter, Ryzlink rýnský a Aurelius. Pro stanovení byly použity dvě metody: pro fenolické látky vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostním spektrometrem a pro těkavé látky headspace mikroextrakce na pevnou fázi ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostním spektrometrem. Pro každou z těchto metod byla nejprve vybrána optimální technika extrakce, která byla dále použita pro analýzu všech vzorků. Byla také ověřena linearita metodou vnějšího standardu, pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii s hmotnostním spektrometrem byl koeficient spolehlivost R2 v rozsahu 0,9650–0,9989, pro headspace mikroextrakci na pevnou fázi ve spojení s plynovou chromatografií a hmotnostním spektrometrem v rozsahu R2 0,8571–0,9999. Ve vzorcích bylo identifikováno 63 těkavých a 9 fenolických sloučenin. Z nich byly vybrány sloučeniny charakteristické pro hrozny (20 těkavých látek a 5 fenolických látek). Na základě množství sledovaných sloučenin byly mezi sebou porovnány obě frakce hroznu a následně i odrůdy révy vinné. Mezi frakcemi hroznu i napříč odrůdami byly prokázány rozdíly v obsahu vybraných látek, které mohly být pravděpodobně způsobeny geografickým původem vzorků.
|
|
|
Bioaktivní látky v brukvovité zelenině
KOVAČIKOVÁ, Karolína
Tato diplomová práce se zabývá bioaktivními látkami v brukvovité zelenině. Cílem práce bylo zjištění obsahu celkových fenolických látek, chlorofylu A, chlorofylu A+B, karotenoidů, a také vitaminu C ve vybraných druzích brukvovité zeleniny (kapusta růžičková, kapusta krmná, kapusta kadeřavá, kapusta hlávková, okrasné zelí). Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zjištěna v kapustě kadeřavé, červené, odrůdy Scarlet. Nejvyšší množství chlorofylu A bylo zastoupeno v zelí okrasném červeném, odrůdy Pigeon Victoria F1. Ze všech stanovovaných odrůd brukvovité zeleniny byl obsah chlorofylu B nejvyšší u kapusty kadeřavé, zelené, odrůdy Toskánské. Množství chlorofylu A+B a zároveň i karotenoidů bylo nejvyšší u kapusty kadeřavé, zelené odrůdy Toskánské. Nejvyšší množství vitaminu C bylo naměřeno rovněž u kapusty kadeřavé, zelené odrůdy Toskánské.
|
|
|
Studium vlivu proteinů na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu proteinů, fenolických látek, hořkosti a vybraných kationtů kovu na stabilitu pivní pěny. V teoretické části je popsána pěna z fyzikálního hlediska, stabilita pivní pěny a způsoby jejího měření a faktory, které pozitivně či negativně stabilitu a kvalitu pivní pěny ovlivňují. Dále jsou popsány vybrané proteiny, které mají na stabilitu pivní pěny vliv, jejich původ a technologický význam. Experimentální část je zaměřena na stanovení stability pivní pěny metodou NIBEM, analýzu celkového obsahu proteinů v pivu, analýzu obsahu fenolických látek, hořkosti a prvkovou analýzu vzorků piva. Celkem bylo analyzováno 36 piv tuzemské výroby, z toho 16 piv bylo výčepních, 15 piv ležáckého typu a 5 piv ležáckého typu z minipivovarů. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi celkovým obsahem proteinů, fenolických látek, hořkosti a kovových iontů se stabilitou pivní pěny. Z výsledků vyplývá, že proteiny a fenolické látky jako izolované parametry nemají zcela zásadní vliv na stabilitu pivní pěny. Avšak hořkost jako izolovaný parametr má na stabilitu pivní pěny vliv.
|
|
|
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
|
|
|
Stabilita a vlastnosti kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů
Klatová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stabilitou a základními vlastnostmi kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů. V teoretické části byla popsána výroba a využití ovocných koncentrátů. Dále se práce zabývala anthokyanovými pigmenty a fenolickými látkami. Byl popsán princip a instrumentace kapalinové chromatografie a elektronové paramagnetické rezonance. V další podkapitole byly popsány metody stanovení celkových anthokyanů a fenolických látek. V experimentální části práce bylo popsáno stanovení rozpustné sušiny, viskozity a antioxidační aktivity. Metodou podle Folin-Ciocalteua byl stanoven celkový obsah fenolických látek a pHdiferenciální metodou celkový obsah anthokyanů. Pomocí kapalinové chromatografie byl ve vzorcích stanoven obsah kyanidin-3-glukosidu a kyanidin-3-galaktosidu.
|
|
|
Cereálie - aktivní složky, biologické účinky a vybrané aplikace v potravinářství
Lichnová, Andrea ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium biologických účinků aktivních látek vyskytujících se v cereáliích, na vývoj metod k analýze těchto účinků a ke stanovení obsahu aktivních složek a charakterizaci vztahu složení a účinků cereálií a cereálních výrobků. Pro analýzu bylo vybráno několik druhů surových cereálních vzorků (vločky, mouky, klíčky, otruby), ochucené extrudované cereální výrobky a také vzorky loupané a neloupané rýže. Mezi hlavní typy analyzovaných aktivních látek patří především fenolické látky, a to ve formě glykosidů i aglykonů, a dále sacharidy. Skupinové parametry - celkové polyfenoly, flavonoidy a flavanoly a celkové a redukující sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky, individuální fenolické sloučeniny a sacharidy byly stanoveny pomocí kapalinové chromatografie. Ke stanovení antioxidační aktivity cereálií byly použity metody TEAC, DPPH a CLAMS, a dále nepřímé metody stanovení obsahu látek s antioxidačním účinkem. Výsledky antioxidační aktivity byly srovnány s hodnotami antimutagenní/genotoxické aktivity s využitím několika mikrobiálních testů. Antimutagenní efekt byl vyjádřen jako procento inhibice účinku standardního mutagenu a představuje potenciální preventivní účinek cereálie proti poškození DNA způsobenému primárně volnými radikály. Nejvyšší hodnoty skupinových i individuálních fenolických látek, antioxidační i antimutagenní aktivity byly nalezeny u klíčků, otrub a pohankových produktů a dále u barevné a neloupané rýže. U ochucených cereálních výrobků bylo zjištěno, že přidaná složka – zejména čokoláda a ovoce pozitivně ovlivňuje obsah aktivních fenolických látek, sacharidů, antioxidační a antimutagenní aktivity. Na reprezentativním vzorku populace byla provedena dotazníková studie monitorující zájem o cereální výrobky a preference spotřebitelů. Většina spotřebitelů považuje cereálie s čokoládovou příchutí za méně zdravé než potrzují výsledky analýz. V rámci vývoje nových výrobků bylo připraveno několik typů modelových cereálních směsí obsahujících rostlinné (ovocné, zeleninové) extrakty přidané v lyofilizované a enkapsulované formě. Nejvyšší pozitivní efekt vykazoval přídavek extraktu ze směsi tuzemského lesního ovoce. V rámci přípravy enkapsulovaných extraktů bylo rovněž vyzkoušeno několik metod přípravy částic lipidové nebo polysacharidické povahy. Analyzovaná byla enkapsulační účinnost metod a stabilita a velikost částic. Na základě získaných výsledků lze navrhnout optimální typ fortifikované cereální potraviny s popsaným biologickým účinkem. Vybrané cereálie byly použity též jako alternativní upravené či surové substráty pro kultivaci mikroorganizmů za účelem produkce obohacené biomasy využitelné v krmivářství. Závěrem lze konstatovat, že cereálie, ať už ve formě surové nebo technologicky zpracované, jsou všestrannou potravinou a bohatým zdrojem biologicky aktivních látek a poskytují celou řadu možností zpracování. Je možné je využít jak pro přímou konzumaci, jako součást nových výrobků a také nepřímo jako substrát pro krmivářské účely.
|
|
|
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.
|
host ::
RSS.