|
|
Interpretace dočasných konstrukcí v kontextu aktivace nevyužívaných objektů
Joja, Marie ; Bartošová, Nina (oponent) ; Gregorová,, Jana (oponent) ; Beneš,, Ondřej (oponent) ; Petříčková, Monika (vedoucí práce)
Dočasné využití je ověřeným nástrojem v procesu aktivace nevyužívaných objektů. Dizertační práce upozorňuje na fenomén krátkodobé funkční náplně a jeho úspěšné aplikace v rámci strategie obnovy opuštěných budov. Strategie dočasného využití nabízí možnost testování nových myšlenek pro koncept dlouhodobého využití. Na základě analýzy případových studií byla sestavena webová databáze na adrese www.archipop.cz. Tato veřejně přístupná databáze poskytuje seznam projektů, které uplatňují princip dočasného využití při úspěšné obnově zanedbaných lokalit. Mnoho z těchto projektů je zaštítěno institutem dočasného plánování. Cíle institutu, který dohlíží na dočasné využití v úzké spolupráci s městskými samosprávami, byly zobecněny v samostatné kapitole. Nabyté poznatky z procesu zkoumání principů dočasné architektury byly použity v praktickém úkolu tvorby strategie aktivace vybraného nevyužívaného komplexu, konkrétně areálu bývalé továrny na výrobu papíru ve španělské provincii Pontevedra.
|
|
| |
|
|
Aktivity a participace spolků na rozvoji území Znojemska
Spoustová, Natalie
Spoustová, N. Aktivity a participace spolků na rozvoji území Znojemska. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2022. Práce se zabývá rolí vybraných spolků na rozvoji území Znojemska. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a teoretické ukotvení zabývající se participací v rozvoji území, které jsou konkrétně zaměřeny na endogenní rozvoj území. Mezi ně patří problematika regionálního rozvoje, regionální politiky, popis rozvojových strategií a programů a nástroje používané k rozvoji území. Dále tato část obsahuje možnosti participace obyvatel na rozvoji území, z nichž nejdůležitější je participace obyvatel formou tvorby spolků. Praktická část je tvořena představením zájmového území Znojemska a rešerší literatury zachycující činnost spolků v rozvoji území. Na základě řízených rozhovorů byla následně zhodnocena spolupráce s centrem regionu (město Znojmo) a role vybraných spolků v rozvoji území Znojemska.
|
|
|
Participace v domově mládeže
URBANOVÁ, Zuzana
Diplomová práce představuje participaci jako nezbytnou součást edukačního procesu v domově mládeže. Úvodní část práce představuje teoretické zázemí participace a domova mládeže. Prezentuje participaci jako nástroj, který podněcuje aktivní účast mládeže na rozhodovacích procesech. Další část představuje vytvořená kritéria pro zjišťování participace ve zkoumaných pěti domovech mládeže jižních Čech. Závěrečná část práce popisuje zjištěná data pomocí dotazníkového šetření a prezentuje je v souvislostech teoretických poznatků a praktických příkladů.
|
|
|
Role lokálních aktérů veřejné správy v procesu tvorby Metropolitního plánu Prahy
Drápelová, Kristýna ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Boháč, Ondřej (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je nově vznikající územní plán hlavního města Prahy, který se nazývá Metropolitní plán. Diplomová práce je zaměřena na pražský Metropolitní plán a jejím hlavním cílem je vyhodnocení vlivu aktérů územního plánování na přípravu, projednání a schválení dokumentu. Dále se diplomová práce věnuje zhodnocení míry zapojení těchto aktérů a jejich skutečnou možnost ovlivnit tvorbu dokumentace. V úvodu práce jsou rozebrány teoretické koncepty, které sledují roli aktérů územního plánování, hodnotí význam participace a zaměřují se na rozdílné přístupy k postupu zpracování a projednání územních plánů. Teoretická východiska se opírají o diskusi přístupů k územnímu plánování a organizaci veřejné správy, tedy o hodnocení regulatorních přístupů založených na konceptu TOP - DOWN a na druhé straně koncepčních nástrojů, které vycházejí z konceptu BOTTOM - UP přístupů. Diskutovány jsou také rozdíly mezi regulačním a participativním pojetí těchto nástrojů. V teoretické části práce jsou dále zdůrazněny typy organizace veřejné správy a jejich vliv na územní plánování a způsob rozhodování o něm. V neposlední řadě je také důraz kladen na rozdílné přístupy k participaci lokálních aktérů, která je zejména v územním plánování velmi důležitým konceptem. V praktické části je využita především...
|
|
|
Je současná sociální práce s komunitou v České republice teorie nebo praxe?
Deutschová, Barbora ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je upozornit čtenáře na důležitost a nezbytnost komunity a sociální práce s komunitou, která není v České republice nijak legislativně ukotvena. Práce upozorňuje na celou řadu nejednoznačných vymezení pojmů a různost pohledů na sociální práci s komunitou, přestože mnoho odborných materiálů akcentuje potřebnost funkčních komunit, které jsou často nahrazovány sociálními službami. Moje diplomová práce představuje hluší porozumění termínů týkajících se komunity a práce s ní. Vznik a postupný rozvoj sociální práce s komunitou pak rozšiřují a dovysvětlují pochopení komunitní práce i s jejími dopady na celkovou společnost. Zásadní úlohu v sociální práci s komunitou pak hraje role samotného sociálního nebo komunitního pracovníka, při čemž vyjasnění jeho kompetencí a náplně práce je nezbytnou součástí sociální práce s komunitou. Východiskem pro tuto práci jsou strategické národní a krajské dokumenty, které ovlivňují směr sociální práce. Výsledkem diplomové práce je pak výzkum, který má zodpovědět klíčovou otázku, zda je současná sociální práce s komunitou v České republice teorie nebo praxe.
|
|
| |
|
|
Veřejný prostor - místo, kde žijeme?
Janská, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem veřejného prostoru jako konstruktu, který je utvářen v čase a odpovídá dobovým společenským normám. První část práce mapuje historický vývoj tohoto konstruktu a popisuje, jak se proměňoval obsah pojmů, které byly v různých dobách používány v tom smyslu, kterému dnes rozumíme jako veřejný prostor. Představuje dobová teoretická východiska, jejich reflexe ve společnosti a zároveň jejich odraz v žité skutečnosti, a popisuje klíčové vlivy, které formovaly dnešní "modus vivendi" veřejného prostoru. Kromě antické agory se zaměřuje výhradně na české prostředí od 19. století do současnosti. Druhá, výzkumná část práce popisuje v rámci tří případových studií, jakým způsobem se aktuální diskurs veřejného prostoru, reprezentovaný Nadací Via a jejím programem Místo, kde žijeme, přepsal do společenské struktury tří českých obcí, jak se v těchto obcích proměnil veřejný prostor a které prvky z minulosti v této struktuře přetrvaly.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.