|
|
Validizace diagnostických metod u PTSD
Vágnerová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Touto prací jsem se zapojila do již probíhajícího projektu Validizace nástrojů pro měření psychického traumatu v rámci činnosti Národního ústavu duševního zdraví - Validizace nástrojů pro měření psychického traumatu. Cílem této diplomové práce bylo sesbírat data od klinické populace s posttraumatickou stresovou poruchou a porovnat je s výsledky diagnostických metod u populace běžné (N=303). Výzkumný klinický soubor byl tvořen 31 respondenty, kteří byli na základě diagnostických kritérií pro udělení diagnózy PTSD dle DSM- 5 rozděleni do dvou výzkumných souborů - s pravděpodobnou diagnózou PTSD (N=17) a bez pravděpodobné diagnózy PTSD (N= 14). V této práci byly porovnávány výsledky 3 výzkumných souborů v metodě PTSD Checklist 5, která zjišťuje míru traumatizace, a v metodě Life Events Checklist-5, která zkoumá četnost prožitých traumatických událostí. Současně bylo provedeno měření depresivních a úzkostných symptomů všech participantů za účelem prověření konvergentní validity. Výsledky statistické analýzy ukázaly, že metoda PCL - 5 se prokázala jako validní. Soubor s pravděpodobnou diagnózou PTSD dosahoval statisticky signifikantně vyšších hodnot než soubor běžné populace, a to i ve výsledcích metod měřících míru úzkostnosti a depresivity. Soubor bez pravděpodobné diagnózy nedosahoval statisticky...
|
|
|
Hipokampus a konsolidace kontextuální paměti ve fyziologických a patologických podmínkách
Taskina, Sofia ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
afa Kontextuální paměť a zpracování kontextu jsou důležité schopnosti mozku pro učení, adaptaci a celkový život. Tato práce je zaměřena na porozumění, jaké jsou tyto schopnosti, jaké struk- tury a procesy je zajišťují, a také na patologie s nimi spojené. Takový přístup umožní zhodnotit význam kontextuální paměti, porozumět tomu, jak vzniká, mění se, extrahuje a zapomíná, a také určit, do jaké míry budoucí objevy v této oblasti přispějí k rozvoji léčby onemocnění, u kterých došlo ke změnám v kontextuálním zpracování. afa Klíčová slova: kontextuální paměť, kontextuální zpracování, hipokampus, konsolidace paměti, PTSD afa afa afa afa afa
|
|
|
Prospects of PTSD treatment in war veterans with psychadelic-assisted psychotherapy
Štefánik, Timotej ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Práca skúma perspektívy liečby posttraumatickej stresovej poruchy u vojnových veteránov pomocou psychedelickej psychoterapie. V súčasnosti je psychoterapia s pomocou psychedelík len čiastočne legálna. Tento pojem zahŕňa mnoho látok - v súčasnosti jediným široko používaným psychedelickým disociatívom podávaným v terapii je ketamín. Látkou, ktorá bude s najväčšou pravdepodobnosťou ďalšou v poradí na zavedenie, je MDMA a psilocybín. Táto práca skúma históriu psychedelík a zdroje stigmy, ktoré tento pojem nesie. Skúma tiež niekoľko presvedčivých štúdií, ktoré poukazujú na skutočnosť, že psychoterapia s pomocou MDMA by mohla byť užitočným nástrojom pri riešení PTSD veteránov. Empirická časť tohto výskumu má kvalitatívny charakter. Autor pomocou hĺbkových rozhovorov zbieral údaje o stave psychedelického výskumu v Českej republike a hľadal prekážky, ktoré bránia realizácii psychedelickej terapie. Hlavným záverom je, že psychedelická terapia naráža na prekážky v implementácii v podobe nedostatku vedeckých poznatkov o tejto téme zo strany verejnosti a tiež naráža na právne a finančné prekážky. Právne prekážky by sa mohli v najbližších rokoch odstrániť vďaka posunu vpred v tejto oblasti. Finančná otázka súvisí s právnou otázkou; ak sa odstráni právna prekážka, zvýši sa aj finančný prístup k výskumu. Celkovo...
|
|
|
Diagnostika PTSD - příspěvek k validizaci pomocí rozhovoru a dotazníkových metod
Králová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce je příspěvek k validizaci diagnostických metod Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5 a Life Events Checklist-5 určených pro diagnostiku PTSD. Za tímto účelem byla praktická část této práce zaměřena na hledání rozdílů mezi skupinou respondentů z obecné populace (N = 303) a klinické skupiny osob vystavených traumatu (N = 28). V rámci výzkumu této práce byla vytvořena klinická skupina osob, jimž byla zadávána kritéria PTSD podle DSM-5 a DSM-IV pro posttraumatickou stresovou poruchu. Klinická skupina osob byla podle splněných kritérií DSM-5 rozdělena do skupin "s diagnózou PTSD" a "s rizikem diagnózy PTSD". Výsledky statistické analýzy dat ověřují validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5, ve které dosahuje klinické skupina osob s diagnózou PTSD statisticky vyšších výsledků než kontrolní skupina, i skupina osob vystavených traumatu s rizikem diagnózy PTSD. Statisticky významný rozdíl byl nalezen i mezi kontrolní skupinou osob s diagnózou PTSD a skupinou osob z běžné populace v metodách měřících míru úzkostných a depresivních symptomů, potvrzující konvergentní validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist- 5. Skupina osob vystavených traumatu "s rizikem diagnózy PTSD" se statisticky významně liší od kontrolní skupiny pouze v četnosti prožitých...
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
|
|
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad
Hollasová, Sára ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Šembera, Martin (oponent)
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad Abstrakt Diplomová práce v teoretické části shrnuje poznatky ohledně bolesti a jejích typech, především chronické bolesti. Zaměřujeme se také na vertebrogenní algický syndrom a momentálně využívané přístupy léčby tohoto syndromu. V práci shrnujeme, jaký vliv mají centrální senzitizace, potenciálně traumatické zážitky a psychologické trauma na bolest (zejména bolest zad). V praktické části jsme zjišťovali, jaký vliv má centrální senzitizace a prožitá potenciálně traumatická událost a příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) na efekt spondylochirurgické operace. Výsledky byly získány pomocí dotazníků Central Sensitization Inventory (CSI), PTSD Cecklist dor DSM-5 (PCL-5) a Life Event Checklist (LEC-5 Standard), Short Form 36 Helth Survey Questionnaire (SF-36), NASS Lumbar Spine Questionnaire. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována. Vliv vyššího skóru v CSI (vyšší míra centrální senzitizace) a LEC-5 (více prožitých potenciálně traumatických událostí) na horší efekt operace bederní páteře se ukázal jako statisticky signifikantní. Zároveň se potvrdil statisticky významný vztah mezi PCL-5 (hodnotící příznaky PTSD) a CSI. Klíčová slova: Bolest, centrální senzitizace, životní traumatická událost, psychologické trauma, posttraumatická...
|
|
|
Bullet does not differentiate - War through the eyes of contemporary Czech female reporters
Molcsánová, Simona ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá mentálním zdravím válečných novinářek v období, kdy toto povolání prochází výraznými změnami. V teoretické části si práce klade ambice stručně popsat hlavní vývojové body tohoto povolání od jeho vzniku až po současnou dobu, kterou definujeme jako období nových válek. Toto je charakteristické zvýšeným nebezpečím, kterému váleční novináři čelí, protože z jejich původně respektovaného, chráněného statusu se staly terčem vražd a únosov. Práce válečného novináře se přetransformovala hlavně v zemích, kde mediální domy už nemají finance řídit zahraniční redakce a platiť zahraniční cesty svých novinářů. Proto se rozmohl fenomén žurnalistiky na volné noze, která poskytuje novinářům svobodu za cenu špatného finančního ohodnocení a znížené bezpečnosti. Hlavním tématem práce je však psychické zdraví válečných novinářů. Jako hlavní psychologické nástrahy, kterým válečný novinář čelí práce uvádí pracovní stres, syndrom vyhoření, depresi a posttraumatickou poruchu. Identifikuje se anomálie, že přesto, že běžná žena má větší pravděpodobnost vyvinutí PTSP jako muž, válečná novinářka má tuto pravděpodobnost stejnou, jako její mužský ekvivalent. Výzkumná část se tedy prostřednictvím vedení polostrukturovaných rozhovorů zaměřuje na odhalení psychického vnímání práce v konfliktních zónách...
|
|
|
Rozvoj diskrétní psychopatologické symptomatiky u účastníků zahraničních misí
Král, Pavel ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Nasazení vojáků v zahraničních misích bezesporu představuje významnou zátěž spojenou s rizikem ohrožení jejich fyzického i psychického zdraví. Pokud jde o zdraví psychické, je jako největší rizikový faktor tradičně uváděn stres, který je v misi přítomen takřka permanentně a množství stresorů je nepřeberné. Pozornost klinických psychologů, psychiatrů i výzkumných pracovníků, byla v souvislosti se zahraničními operacemi a s nimi spojenými obtížemi cílena především na PTSD, depresi či rozvoj závislostí. Nicméně se ukazuje, že vojáci trpí i jinými psychickými obtížemi. Předkládaná práce není zaměřena na nozologické jednotky, ale dílčí symptomy, převážně neurotické. Vstupní výzkumnou hypotézou je, že porovnáme-li populaci vojáků, kteří vyjeli do zahraniční mise s těmi, kdo do ní nevyjeli, najdeme mezi jednotlivými skupinami významný rozdíl. Očekáváme, že ti, kdo se zúčastnili zahraniční mise, budou vykazovat vyšší míru psychopatologické symptomatiky. Pravděpodobně subklinické a tedy v zásadě diskrétní, nicméně přesto vyšší než je tomu u těch, kteří do mise nikdy nevyjeli. Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Použit byl dotazník neurotické symptomatiky N70. Jde o dotazník o sedmdesáti položkách popisující tzv. neurotickou symptomatiku. Je rozdělen do sedmi škál po deseti položkách - Anxieta,...
|
|
| |
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
host ::
RSS.