|
|
Zaměstnávání osob se zrakovým postižením v historickém kontextu
Havelková, Veronika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Ve své práci se zaměřím na zhodnocení informací o zaměstnávání osob se zrakovým postižením v období 19. - 20. Století, a to především prostřednictvím činností slepeckých spolků a ústavů tehdejší doby. Dále bych se zmínila o historickém vývoji doby 19. - 20. století, a to z důvodu pochopení životní situace nevidomých a pochopení důvodů vzniku slepeckých spolků, které se zaměřovaly na pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením. Dále hodnotím tradiční řemesla, která byla pro osoby se zrakovým postižením typická.
|
|
|
Příspěvek na péči ve vztahu k osobám se zrakovým postižením
Zajíc, Luboš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Závěr Práci jsem věnoval institutu příspěvku na péči, jak ho upravuje platná legislativa s přihlédnutím k právnímu stavu platnému k 19. prosinci 2010. Mým cílem bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu s ohledem na potřeby osob se zrakovým postižením, které jistě patří do kategorie osob, jimž by měl být příspěvek na péči přístupný. V úvodní kapitole jsem se pokusil definovat pojmy, se kterými jsem dále v práci zacházel. Kapitolu II. jsem pak věnoval popisu dávek, které příspěvku na péči historicky předcházely. III. kapitola obsahuje zevrubný popis institutu, podmínek nároku na dávku. Popsal jsem způsob jak je příspěvek na péči konstruován, postup řízení o příspěvku včetně opravného prostředku i možnosti napadení rozhodnutí správní žalobou. IV. kapitola byla věnována detailnímu probrání jednotlivých úkonů a k nim příslušných činností, jež jsou hodnoceny pro účely stanovení stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby. Stanovení stupně závislosti pak má bezprostřední vliv na výši příspěvku, tedy i na kvalitu péče, jež si může osoba "nakoupit". Kladl jsem přitom důraz na aspekty ovlivňující možnost osob se zrakovým postižením zvládat jednotlivé úkony stanovené zákonem o sociálních službách a činnosti stanovené prováděcí vyhláškou. Přitom jsem poukázal na fakt, že zvolená koncepce klade enormní nároky na...
|
|
| |
|
|
Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce"
Pojslová, Klára ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
POJSLOVÁ, Klára. Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce". Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 84 s. Diplomová práce. Předkládaná diplomová práce s názvem "Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce" se věnuje problematice pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce. Jejím hlavním cílem je identifikace bariér na straně osob se zrakovým postižením, které mají vliv na jejich pracovní uplatnění, a následně posouzení efektivity projektu "Jak uspět na trhu práce". Diplomová práce se nejprve zabývá teoretickou rovinou zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Vedle samotného vymezení pojmu "osoba se zrakovým postižením" pojednává o významu práce jako jednoho z nástrojů pro uspokojení potřeby seberealizace a o možnostech podpory při její ztrátě. Dále se již cíleně věnuje postavení osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce s důrazem na existující bariéry, které jejich pracovní uplatnění ztěžují. Na to navazuje informacemi o projektu "Jak uspět na trhu práce", jehož hlavním cílem bylo zvýšení kvalifikace a rozvoj klíčových kompetencí osob se zrakovým postižením tak, aby odpovídaly současným potřebám zaměstnavatelů. V empirické části se diplomová práce zaměřuje na...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zrakovým postižením v historickém kontextu
Havelková, Veronika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Ve své práci se zaměřím na zhodnocení informací o zaměstnávání osob se zrakovým postižením v období 19. - 20. Století, a to především prostřednictvím činností slepeckých spolků a ústavů tehdejší doby. Dále bych se zmínila o historickém vývoji doby 19. - 20. století, a to z důvodu pochopení životní situace nevidomých a pochopení důvodů vzniku slepeckých spolků, které se zaměřovaly na pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením. Dále hodnotím tradiční řemesla, která byla pro osoby se zrakovým postižením typická.
|
|
|
Příspěvek na péči ve vztahu k osobám se zrakovým postižením
Zajíc, Luboš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Závěr Práci jsem věnoval institutu příspěvku na péči, jak ho upravuje platná legislativa s přihlédnutím k právnímu stavu platnému k 19. prosinci 2010. Mým cílem bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu s ohledem na potřeby osob se zrakovým postižením, které jistě patří do kategorie osob, jimž by měl být příspěvek na péči přístupný. V úvodní kapitole jsem se pokusil definovat pojmy, se kterými jsem dále v práci zacházel. Kapitolu II. jsem pak věnoval popisu dávek, které příspěvku na péči historicky předcházely. III. kapitola obsahuje zevrubný popis institutu, podmínek nároku na dávku. Popsal jsem způsob jak je příspěvek na péči konstruován, postup řízení o příspěvku včetně opravného prostředku i možnosti napadení rozhodnutí správní žalobou. IV. kapitola byla věnována detailnímu probrání jednotlivých úkonů a k nim příslušných činností, jež jsou hodnoceny pro účely stanovení stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby. Stanovení stupně závislosti pak má bezprostřední vliv na výši příspěvku, tedy i na kvalitu péče, jež si může osoba "nakoupit". Kladl jsem přitom důraz na aspekty ovlivňující možnost osob se zrakovým postižením zvládat jednotlivé úkony stanovené zákonem o sociálních službách a činnosti stanovené prováděcí vyhláškou. Přitom jsem poukázal na fakt, že zvolená koncepce klade enormní nároky na...
|
|
|
Obraz viděný dotykem.
Kořenková, Silvie ; STECKER, Martin (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Magisterská diplomová práce zastupuje téma "Obraz viděný dotykem." s podnázvem "Umění pro nevidomé se zaměřením na fotografii." Definuji umění pro nevidomé a jeho historii se zaměřením převážně na současné působení v umění a jeho vnímání. Mým zájmem je převod umění pro nevidomé a jejo úskalí. Zabývám se otázkou převodu fotografie pro nevidomé a jejích technických parametrů. Zaměřuji se na tvorbu autorů, a jaký mají přínos pro nevidomé umění. Kladu si za cíl zjistit, zda jako fotografka mohu uspět s fotografií pro nevidomé. Je fotografie, která není viděna zrakem ale hmatem, stále fotografie - tedy obrazové médium?
|
|
|
Uplatnění zrakově postižených osob na trhu práce v ČR
Kanioková, Veronika ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání zrakově postižených osob na území České republiky. Cílem této práce je zjistit současnou situaci v oblasti uplatnění těchto osob na trhu práce a doporučit prostředky, jimiž lze přispět k vyšší zaměstnanosti nevidomých obyvatel u nás. První část této práce se bude věnovat vymezení osob zrakově postižených a legislativní úpravě sociální podpory zrakově postiženým se zaměřením na aktivní politiku zaměstnanosti. Další část bude věnována možnostem vzdělávání a tím pádem zvýšení efektivity uplatnění na trhu práce. S tím neodmyslitelně souvisí také kompenzační pomůcky, které nevidomým usnadňují cestu jak ke vzdělávání, tak v pracovním v životě. Nástroje státní politiky zaměstnanosti a jejich vliv na zrakově postižené budou rovněž součástí této práce. Aplikovanou část tvoří výzkum formou dotazníkového šetření, který odhalí názory a postoje samotných občanů zrakově postižených, ale také názory zaměstnavatelů na danou problematiku. Závěr této práce bude doplněn o návrhy pro zlepšení současné situace na trhu práce pro zrakově postižené osoby.
|
|
|
Význam arteterapie pro rozvoj osobnosti jedince s postižením zraku
WOHNIGOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá významem arteterapie pro rozvoj osobnosti jedince s postižením zraku. Arteterapie patří mezi expresivní terapie. Cílem arteterapie je pomocí výtvarného umění změnit klientovo chování, myšlení a emoce. Základním diagnostickým prostředkem v arteterapii je kresba. Výhodou arteterapie je schopnost každého jedince se určitým způsobem výtvarně vyjadřovat. Arteterapie u osob zrakově postižených je primárně založena na způsobu práce, kterým se tito jedinci učí a zdokonalují výtvarně vyjadřovat. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola vymezuje jednotlivé kategorie osob se zrakovým postižením. V poslední části této kapitoly jsou popsány možnosti kompenzace zrakového postižení a stručné přehledy kompenzačních pomůcek pro uvedenou cílovou skupinu dle stupně postižení. Druhá kapitola popisuje specifika vývoje u vrozeného a získaného zrakového postižení. Zrakové postižení jedince výrazně limituje v oblasti kognitivní, motorické a sociální. Z tohoto důvodu jsou tyto oblasti popsány v jednotlivých podkapitolách. Poslední blok teoretické části se týká arteterapie. Je zde definován pojem arteterapie, její cíle, formy a základní rozdělení výtvarných metod podle stupně zrakového postižení. Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumné cíle a výzkumné otázky. Ke sběru dat byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval metody: analýzu dat, rozhovor pomocí návodu a zúčastněné pozorování. Výzkumného šetření se dobrovolně zúčastnili tři respondenti se zrakovým postižením žijící v Jižních Čechách. Cílem práce je kvalitativním šetřením zjistit, jaký význam má arteterapie pro osoby s postižením zraku. Tento cíl je dále rozpracován ve dvou dílčích cílech. První dílčí cíl je stanoven takto: Zjistit přínos arteterapie pro rozvoj motoriky horních končetin a hmatové percepce v jednotlivých složkách v souvislosti se stupněm zrakového postižení. V rámci zúčastněného pozorování jsem sledovala tyto 3 oblasti: koordinaci rukou, opozici palce a práci horních končetin. Ze získaných poznatků šetřeného souboru vyplývá, že hlavní přínos arteterapie pro osoby se zrakovým postižením v pásmu nevidomosti spočívá v procvičování hmatového vnímání, hmatové paměti a získávání zkušeností s jinými povrchy materiálů. U osob slabozrakých je limitovaný zrak stále dominantním smyslem. Z tohoto důvodu má arteterapie menší vliv na hmatové vnímání, ale významně napomáhá k rozvoji zručnosti. Druhý dílčí cíl zní: Zjistit přínos arteterapie pro socializaci osob se zrakovým postižením. Pod pojmem socializace jsem sledovala tyto oblasti: komunikaci, sebehodnocení a pohled na kvalitu života. Ze získaných poznatků šetřeného souboru bylo zřejmé, že velký přínos má arteterapie v oblasti komunikace. Samostatná tvorba a interpretace díla má vliv na rozvoj komunikace. V oblasti sebehodnocení se všichni z dotazovaných shodli v názoru, že zpočátku s výsledným artefaktem nebyli příliš spokojeni. V současnosti u sebe pozorují pokrok a zlepšování se ve tvorbě. Z hodnocení vlastních výtvorů respondentů lze usuzovat, jaký pohled zaujímají na kvalitu života. Ze získaných poznatků šetřeného vzorku vyplynulo, že jsou zde odlišné názory. Především se lišily názory u klientů s vrozenou nevidomostí, kteří jsou se svojí kvalitou života více méně spokojeni, a názorů klienta se získanou slabozrakostí. Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál vzhledem k úzkému zaměření na oblast oftalmopedie. Dále ji lze využít jako informační zdroj pro odbornou veřejnost, která se věnuje oblasti oftalmopedie nebo jako podnět k rozšíření vzdělávací nabídky institucím, které se zabývají uvedenou cílovou skupinou. Výsledky, které bakalářská práce přinesla, mohou sloužit jako návrh ke zpracování podmínek pro všestranný rozvoj smyslů u osob se slabozrakostí nebo jako námět k vypracování reálného využití Axmanovy techniky modelování v praxi.
|
|
|
Etické aspekty přípravy na rodičovství u osob se zrakovým postižením
DANIELKOVÁ, Dana
Práce se zabývá problematikou přípravy na rodičovství u osob se zrakovým postižením. V první části popisuje cílovou skupinu, věnuje se vymezení pojmů rodina, rodičovství a jejich důležitosti v našem životě. Dále prezentuje nejvýznamnější determinanty, které ovlivňují rodičovství těchto osob a jejich etická zhodnocení. Dotýká se předsudků společnosti spojených s rodičovstvím, které znesnadňují začlenění těchto osob do společnosti. Na základě kvalitativního výzkumu představuje praktická opatření, díky nimž je možné eliminovat výskyt předsudků, zároveň podporovat kvalitní naplňování rodičovské role ve prospěch zdravého vývoje dítěte i rozvoje osobnosti samotného rodiče a tím posílit integraci rodičů se zrakovým postižením do společnosti.
|
host ::
RSS.