|
|
Sociální práce s cizinci z pohledu sociálně-právní ochrany dětí
FAJTLOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem "Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci" (reg. č. GAJU 101/2022/S). Cílem práce je analyzovat a popsat bariéry sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pro účely diplomové práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky. 1. S jakými odlišnostmi se setkávají sociální pracovníci OSPOD při sociálním šetření u cizinců? 2. Jaký průběh má sociální práce s cizinci? Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny termíny související s migrací, dále se zabývá sociální prací s cizinci, vymezuje její metody a podpůrné sítě pro cizince, a v neposlední řadě jsou zde vymezeny definice týkající se orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jeho charakteristiku, zákonný rámec a další. Praktická část práce obsahuje výsledky výzkumu, týkající se sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru podle návodu. Rozhovory byly vedeny s vedoucími pracovníky OSPOD, nebo s jinými pracovníky, které pověřil vedoucí. Rozhovory byly vyhodnoceny metodou otevřeného kódování a bylo vytvořeno devět oblastí. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že sociální práce s cizinci z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí může být v mnoha ohledech stejná jak s klienty českými, ale pravdou je, že v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině, tato situace pracovníkům přinesla mnoho práce a zkušeností, se kterými se do této doby nesetkali, jako třeba práce s nezletilými bez doprovodu nebo jiný vzdělávací systém na Ukrajině. Práce byla zpočátku časově i psychicky náročná, ale i přes to se z výpovědí informantů ukázalo, že zde pracovníci OSPOD vidí mnoho pozitivních věcí a tyto zkušenosti jim přinesly osobní rozvoj a vhled do jiné kultury. Ze získaných informací tedy vyplynulo, že největší bariérou při práci s cizinci je jazyková bariéra. Problém související s jazykovou bariérou je také nedostatek tlumočníků, což celou situaci při práci s cizinci komplikuje a sociální pracovníci si museli hledat jiná různá řešení, jak s cizinci komunikovat. Dalšími bariérami jsou nerealistická očekávání a nedůvěra ze stran klientů, arogance, neakceptace českého zákona a neochota přijmout nové prostředí. Ze stran zaměstnanců OSPOD je to např. orientace v legislativě související s vypuknutím války na Ukrajině. Jednalo se o orientaci v dočasné ochraně, azylovém právu a trvalým pobytu. V neposlední řadě museli sociální pracovníci OSPOD přizpůsobit práci dle kulturních odlišností. Tato práce má potenciál napomoci dalším sociálním pracovníkům při zlepšení jejich připravenosti na práci s cizinci. Lze také předpokládat, že tato práce bude sloužit jako studijní a informační materiál.
|
|
|
Konstrukce reakcí na etickéá dilemata kurátorů jako pracovníků vybraného orgánu sociálně-právní ochrany dětí v praxi
Merklová, Markéta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA KONSTRUKCE REAKCÍ NA ETICKÁ DILEMATA KURÁTORŮ JAKO PRACOVNÍKŮ VYBRANÉHO ORGÁNU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ V PRAXI Construction of reactions to the ethical dilemma of curators as employees of the selected Socio-legal child protection Authority Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Autor: Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. Bc. Markéta Merklová, DiS. Praha 2022 ÚVOD Ve své diplomové práci se věnuji otázce "Jakým způsobem konstruují kurátoři trestné činnosti dětí a mládeže jednoho vybraného OSPOD v ČR reakci na dilema zasáhnout x nezasáhnout v jejich běžné praxi?". Mou snahou bylo popsat, jak konkrétně vytvářejí kurátoři trestné činnosti dětí a mládeže, jako specificky zaměření sociální pracovníci OSPOD reakce na dilema zasáhnout x nezasáhnout. Motivací k výběru tohoto tématu bylo, že i já sama jako dříve působící kurátorka jsem se potýkala s tímto dilematem a neuměla jsem adekvátně a včas na takové situace reagovat. Největší podporou mi v té době bylo sdílení situace s kolegy, kteří ne vždy měli časový prostor a chuť se nad tématem zamýšlet. Zajímalo mě, zda se tedy s těmito situacemi kurátoři setkávají a jak na ně reagují. Tato zjištění následně mohou sloužit jako podpora a návod, jak postupovat či nepostupovat v řešení dilemat v praxi a to například pracovníkům, kteří...
|
|
|
Rozvoj a podpora rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami
HÁJÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rodičovských kompetencí při práci s ohroženými rodinami. Nabízí pohled do sociální práce s rodinou, kde se nachází dítě, jehož biologický, psychologický nebo sociální vývoj může být ohrožen. Rodičovské kompetence souvisí s naplňováním funkcí rodiny a současně i s uspokojováním potřeb všech členů rodiny. Cílem práce je popsat podporu a rozvoj rodičovských kompetencí sociálními pracovníky při práci s ohroženými rodinami a dětmi. V souladu s cílem práce byly vymezeny dvě výzkumné otázky zaměřené na to, jak přistupují sociální pracovníci k rodičovským kompetencím svých klientů a jak působí sociální pracovníci na rodičovské kompetence. V rámci tohoto výzkumu byl použit kvalitativní přístup, který umožnil hlubší poznání intervence sociálních pracovníků v ohrožené rodině. Využita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a data byla vyhodnocena formou kategorizace dat. Analýza zjištěných dat ukázala, že podstatné je při posilování rodičovských kompetencí vytvořit určité principy podpory rodiny, které spočívají ve vztahu pracovníka a rodiny, aby mohlo vůbec dojít k podpoře rodiny. Pracovník by měl usilovat o vzájemnou důvěru, přistupovat k rodině s respektem, empaticky, autenticky, bez předsudků a v některých případech vystupovat autoritativně. Vůči rodině by měl jednat jako partner, vést klienta k motivaci spolupracovat na změně a využívat mezioborovou spolupráci. Při rozvoji a podpoře rodičovských kompetencí je důležité vytvořit podpůrnou síť pro rodinu a nastavit žádoucí formy jejich spolupráce. Poskytnout jim nejen informace, ale i podporu, pomoc, nadhled na svojí situaci a zplnomocňovat je. To lze praktikovat nástroji jako je doprovod rodiny, praktický nácvik, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zprostředkování odborné pomoci aj., zejména proto, aby jejich vůle něco změnit či naučit se něco nového vedla k úspěchu v podobě osvojení si rodičovských kompetencí. Výsledky výzkumu by mohly být přínosné především pro organizace, které pracují s touto cílovou skupinou. Rovněž mohou výsledky posloužit pracovníkům jako zpětná vazba k jejich vykonávané práci.
|
|
| |
|
|
Sociálně pedagogická práce s nezletilými dívkami se sexuální zkušeností
Vildová, Iva ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou předčasných sexuálních zkušeností a pohlavním zneužíváním nezletilých dívek. Téma této práce vzniklo s ohledem na profesní zaměření autorky, která pracuje jako sociální pracovnice. Předčasné zahájení pohlavního života a pohlavní zneužití se v poslední době vyskytuje ve stále větší míře, a tím vzniká i potřeba na tuto problematiku reagovat a řešit v rámci působnosti orgánů sociálně právní ochrany dětí. Cílem diplomové práce je popis dopadů předčasných sexuálních zkušeností a pohlavního zneužití na osobnost nezletilých dívek. Diplomová práce se také zabývá úlohou rodiny, školy a orgánů sociálně právní ochrany dětí v sexuální výchově. Dále také srovnává společné aspekty rodinného prostředí nezletilých dívek a vyhledává společné faktory, které působí v rodinách nezletilých dívek, u kterých došlo k předčasnému zahájení pohlavního života nebo k jejich sexuálnímu zneužití. Výzkumnou metodou této práce jsou především případové studie dvou rodin s nezletilými dívkami, u kterých došlo k předčasnému zahájení pohlavního života. V rámci případových studií byla použita obsahová analýza dokumentů, metoda rozhovoru s nezletilými dívkami a s jejich rodinami. Diplomová práce závěrem konstatuje, že předčasné zahájení pohlavního života nebo zneužití dětí má dopady na jejich...
|
|
|
Sociální práce pohledem vybraných sociálních pracovníků
TROUPOVÁ, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, identifikovat a popsat, jak vnímají sociální práci úředníci a jak jí realizují. Bakalářská práce se zaměřuje na úředníky v oblasti sociální práce na Úřadu práce České republiky a na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Bakalářská práce je rozvržena do části teoretické a části praktické. V teoretické části je definována sociální práce, sociální pracovník a syndrom vyhoření. V praktické části jsou zodpovězeny výzkumné otázky: Hlavní výzkumná otázka: Jak vnímají sociální práci úředníci Orgánu sociálně právní ochrany dětí a Úřadu práce České republiky? Dílčí výzkumná otázka1: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Orgánu sociálně právní ochrany dětí? Dílčí výzkumná otázka2: Jak vnímají práci sociálního pracovníka na Úřadu práce České republiky? Výzkum byl proveden kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat jsem použila metodu vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru, který se skládal ze tří sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky a ze tří pracovníků Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že sociální práce vykonávaná na Úřadu práce České republiky je zcela odlišná od sociální práce realizované na Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Výzkum poukazuje na vysokou administrativní zátěž zejména sociálních pracovníků Úřadu práce České republiky. Dále výzkum ukazuje, že pracovníci vnímají jimi vykonávanou sociální práci veskrz pozitivně, ale upozorňují na jejich nespokojenost s finančním ohodnocením této psychicky náročné činnosti. Také bylo zjištěno, že větší zkušenosti se syndromem vyhoření mají sociální pracovníci Úřadu práce České republiky. Výsledky výzkumu budou moci využít vedoucí pracovníci sociálních pracovníků na Úřadu práce České republiky i Orgánu sociálně právní ochrany dětí jako námět pro zlepšení a zkvalitnění sociální práce na jednotlivých útvarech.
|
|
|
Cesta dětí vedoucí do dětského domova
DEJOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá příčinami umístění dětí do dětského domova a pobytu v něm. Teoretická část se zaměřuje na popis rodiny, dále charakterizuje systém náhradní a ústavní výchovy, možné příčiny umístění dětí do dětského domova a podrobněji představuje Dětský domov Radenín. Cílem mé bakalářské práce je na základě případových studií dětí z Dětského domova Radenín zjistit příčiny umístění dětí do Dětského domova Radenín. Pro naplnění cíle byl použit kvalitativní výzkum prostřednictvím kazuistik a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum dále poukazuje na faktory, které k odebrání dětí a umístění do Dětského domova Radenín přispěly.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.