|
|
Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím
Havel, Marian ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím je konflikt dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobnosti a svobody projevu. Obě tato práva jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a z toho důvodu požívají stejné úrovně právní ochrany. Jako rovnocenná práva si však mohou konkurovat. Diplomová práce tato práva hodnotí a jejich konflikty analyzuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, kterými jsou Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby, Svoboda projevu jako základ mediálního práva, Právo na ochranu osobnosti versus svoboda projevu v judikatuře Ústavního soudu a Vývoj médií a jeho vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. V první a druhé části práce analyzuje právo na ochranu osobnosti a svobodu projevu. Tyto kapitoly se věnují pramenům obsahujícím úpravu těchto práv, základním pojmům vymezujícím tato práva, jejich významu, mezím a možnostem jejich omezení. Třetí část diplomové se zabývá obecnými principy, podle kterých by měly být řešeny jednotlivé konflikty práva na ochranu osobnosti fyzické osoby se svobodou projevu a analyzuje konkrétní judikaturu českých soudů. V části čtvrté je pak nastíněn vývoj médií od počátku 70. let 20. století s důrazem na jejich vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. Na základě analýzy čtyř...
|
|
|
Právní prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby v občanském právu
Vydržel, Jan ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Resumé Předložená diplomová práce se zabývá tématem právní prostředky ochrany osobnosti fyzických osob v občanském právu. Cílem diplomové práce je ukázat, jak je důležitá ochrana všeobecného osobnostního práva v dnešní moderní společnosti, zkoumat dostupné prostředky ochrany všeobecného osobnostního práva v občanském právu a ohodnotit tyto prostředky ochrany a jejich schopnost poskytnout účinnou ochranu. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol napsaných na 78 stranách textu. První kapitola se zabývá úvodem do problematiky, snaží se zaujmout čtenářovu pozornost a stanovit, čím se bude autor ve své práci dále zabývat. Druhá kapitola vysvětluje koncept všeobecného osobnostního práva a jeho definiční znaky společně s jeho historickým vývojem. Dále se zaměřuje na vymezení jeho místa mezi ostatními právy v našem právním systému. Třetí kapitola se zabývá právními zárukami ochrany osobnosti na národní a mezinárodní úrovni (založené na mezinárodních smlouvách). Skládá se ze tří částí. První část se zabývá ústavním právem. Druhá část popisuje mezinárodní smlouvy, které chrání všeobecné osobnostní právo. Třetí část se zabývá úpravou na národní úrovni, která pojednává o osobnostních právech a právních prostředcích její ochrany. Čtvrtá kapitola pojednává o subjektech ochrany osobnosti, která náleží každé fyzické...
|
|
|
Ochrana osobnosti fyzických osob v médiích
Knytlová, Kateřina ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
10. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se týká ochrany osobnosti fyzických osob v médiích. Hlavním účelem je rozebrat českou právní úpravu a zhodnotit, zda právní prostředky výše uvedené ochrany jsou dostatečné a zda vyhovují současným potřebám. Diplomová práce se zaměřuje na kolizi dvou základních lidských práv, jmenovitě práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu a šíření informací. Tato práva se díky vzrůstajícímu vlivu médií v dnešní moderní demokratické společnosti stále častěji dostávají do konfliktu. Problematickou otázkou tedy je, kterému právu dát v případě střetu přednost, protože se jedná v obou případech o základní lidská práva, která jsou chráněna na ústavní úrovni. Pozornost je věnována také španělské právní úpravě ochrany osobnosti fyzické osoby v médiích. Na důležité rozdíly, které se mezi těmito dvěma právními úpravami vyskytují, je upozorněno v průběhu jednotlivých kapitol. Diplomová práce se skládá celkově ze sedmi kapitol. V první kapitole je obsažen úvod. Druhá kapitola se týká všeobecně ochrany osobnosti fyzických osob, vysvětluje pojem práva na ochranu osobnosti a vyjmenovává prameny právní úpravy. Třetí kapitola pojednává o ochraně osobnosti fyzické osoby v médiích. Vysvětluje, jaká je funkce hromadných sdělovacích prostředků, a odkazuje na prameny mediálního...
|
|
| |
|
|
Ochrana osobnosti a soukromí
Pavelec, Tomáš ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza míry ochrany soukromí člověka v České republice a dále analýza rozsahu ochrany osobnostních práv, co se týče cti, vážnosti, lidské důstojnosti, projevům osobní povahy a ochraně jména s ohledem na aktuální právní úpravu a soudní rozhodnutí. Práce se soustředila na zásahy kritikou, shromažďování údajů a možnosti zadostiučinění. Daná problematika byla analyzována zejména na základě soudních rozhodnutí, která je možno použít i za účinnosti aktuální právní úpravy a která vychází také z judikatury ESLP.
|
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Marek, David ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem peněžitého zadostiučinění, jenž je právním prostředkem ochrany osobnosti v občanském právu. Cílem této diplomové práce je podat ucelený výklad o institutu peněžitého zadostiučinění. Práce používá popisné a analytické metody. Vlastní práce se skládá z šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Právo na ochranu osobnosti je základním právem každého jednotlivce, které zaručuje jeho důstojnou existenci a svobodný rozvoj ve společnosti. Česká republika poskytuje moderní právní režim ochrany osobnosti od roku 1990, kdy byl novelizován občanský zákoník. Ochrana osobnosti je upravena v občanském zákoníku v § 11 až 16. V § 13 občanský zákoník výslovně upravuje čtyři typy prostředků občanskoprávní ochrany osobnosti - zadržovací právo, restituční právo a právo na přiměřené zadostiučinění, které může mít buď morální či materiální podobu. V závažných případech porušení osobnostních práv, je peněžité zadostiučinění jedinou dostatečnou, a proto efektivní a spravedlivou nápravou nemajetkové újmy na osobnosti dotčených osob způsobené neoprávněným zásahem do jejích osobnostních práv. Peněžní zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti plní dvě základní funkce ve společnosti - satisfakční a preventivní funkci. V některých případech nejintenzivnějších porušení...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Ochrana statků osobnostních v pracovněprávních vztazích
Kabát, Jiří ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá ochranou statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá charakteristikou a vývojem úpravy práva na ochranu osobnosti. Dále se tato úvodní část věnuje pramenům upravující ochranou osobnosti včetně ústavního a občanskoprávního vymezení. Druhá část práce se již věnuje ochraně statků osobnostních v pracovněprávních vztazích. V práci je kladen důraz především na ochranu soukromí zaměstnanců a to zejména ve vztahu k technologickému vývoji a k ochraně majetkových práv zaměstnavatelů. Stranou ovšem nezůstává právní ochrana života a zdraví v pracovněprávních vztazích. Je také zmíněna ochrana občanské cti a lidské důstojnosti, jména a projevů osobní povahy. Vynechána nebyla problematika promlčitelnosti náhrady nemajetkové újmy v penězích a použitelnost "nezákonného" důkazu v občanském soudním řízení. V práci je také nastíněna právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku. Závěr práce je pak věnován ochraně osobních údajů a rovnému zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích.
|
host ::
RSS.