|
|
Filosofický postoj k životu a ke smrti u lidí, kteří se ocitli na hraně života a smrti
Příplatová, Silvie ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prokešová, Miriam (oponent)
Tato disertační práce vstupuje do hlubin filozofické reflexe nad podstatou lidské existence a jejím vztahem k životu a smrti, a to zejména u jednotlivců, kteří prošli extrémními životními situacemi. Zkoumá postoj ke svobodné vůli, životu a smrti u lidí, kteří se ocitli na pokraji života ať už kvůli závislosti a nemoci, nebo jiným život ohrožujícím situacím. Cílem je nejen analyzovat změny v postojích těchto jednotlivců k životu a smrti, ale též zkoumat duševní a filozofický rozvoj, který může být podněcován tímto existenčním limitem. Bez ohledu na příčinu této konfrontace s hranicí života a smrti se snažíme odhalit, jak tato zkušenost ovlivňuje hlubší rozměry lidského bytí. Práce vychází z přesvědčení, že nemoc, ačkoli představuje výzvu pro fyzickou rovinu, působí mimořádně i na duševní sféru. Rovněž poukazuje na dopad nemoci na fyzickou a duchovní stránku člověka a snaží se to ukázat na základě zkoumání děl významných filozofů, jejichž myšlenky formovaly svět. Toto tvrzení podložíme analýzou děl významných filozofů, kteří svými myšlenkami formovali naše chápání lidské existence. Od Aristotela přes Descarta, Nietzscheho až po Heideggera se pokusíme propojit teoretické koncepty s konkrétními životními příběhy. V analýze životních příběhů jednotlivců konfrontovaných s drogovou závislostí,...
|
|
|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Where were you when I laid the foundation of the earth?" Job, Giovanni Pico della Mirandola, Blaise Pascal, Friedrich Nietzsche. - The Question of Human Being as an Answer to it
Lentvorský, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Predložená diplomová práca sa venuje problematike otázky po bytnosti človeka v historicko-dejinnom priereze od "biblických" čias, cez renesanciu až po Nietzscheho, v spojení s výkladom Nietzscheho vzťahu k Starému zákonu a možných interpretácií Tak vravel Zarathustra. Vychádzam z otázky, ktorú Hospodin kladie Jóbovi na jeho otázky, tj. vychádzam z protiotázky: "Kde si bol, keď som kládol základy zeme?"1 a touto (proti)otázkou sa nechávam viesť celou prácou. Na začiatku sa snažím vymedziť otázku a pochopiť to, čo otázka je a čo pre nás znamená; neskôr sa snažím po zohľadnení otázky otázku aplikovať na variácie Jób, Mirandola, Nietzsche. Kľúčové slová Nietzsche, Jób, Mirandola, Pascal, Biblia, Starý zákon, Otázka, Bytnosť, Človek 1 Job 38,4.
|
|
| |
|
|
Nietzsche, vědomí, evoluce
Šturmová, Magdalena ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Filosofie Friedricha Nietzscheho byla značně ovlivněná evoluční teorií, ačkoli ta ho zajímala téměř výlučně ve vztahu k člověku, zejména jeho psychice. I když jsou mnohá témata jeho filosofie podobná tématům současné věděcké diskuse, reflexe těchto myšlenek je ve vědě minimální. Cílem této diplomové práce je uvést Nietzscheho klíčové myšlenky o povaze, funkci a evoluci lidského vědomí, následná reflexe těchto myšlenek a jejich zasazení do širšího kontextu současné vědecké diskuse. Hlavními tématy této práce z hlediska Nietzscheho filosofie je představa vědomí jako "sociálního instinktu", kritika představy vědomí jako esence lidství a témata s tím spojená, z hlediska současné vědy navíc otázka mechanismu evoluce lidského vědomí. Závěr je věnován kognitivní archeologii a její snaze o rekonstrukci evoluční historie lidské mysli. K práci je připojen dodatek o vztahu Nietzscheho k darwinismu.
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
| |
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
host ::
RSS.