|
|
Vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin
Oravová, Pavlína ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin. Zabývá se problematikou elektromyografie a zpracováním elektromyografického signálu, jeho měřením pomocí bezdrátových elektrod Wave Plus na vertikalizačním zařízení Balance Trainer a fyziologií svalů dolních končetin, které byly vybrány pro praktickou část měření. Součástí práce je protokol měření. Dále jsou nasnímaná data zpracována pomocí programovacího prostředí MATLAB a vyhodnocena v diskuzi.
|
|
|
Elektronika pro monitorování svalové činnosti
Lavička, Jiří ; Vlach, Radek (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a sestavením zařízení pro snímání svalové činnosti. Je zde uveden obecný úvod do problematiky snímání této činnosti a dále se věnuje postupu při návrhu elektroniky a DPS. V závěrečné části lze vidět sestavu celého zařízení a je zde uvedena ukázka měření.
|
|
|
Materiály pro výuku biochemie na gymnáziích - hladké a kosterní svalstvo
Honomichl, Petr ; Martínek, Václav (vedoucí práce) ; Teplá, Milada (oponent)
Moderní spole nost dává lov ku adu jistot a výhod, avšak jedním z jejích vážných problém je i to že v tšina z nás tráví nep irozen dlouhou dobu sedavým zp sobem u po íta , televizí apod., což má spolu s nadbytkem nevhodné stravy na naše zdravý velmi neblahý vliv a p ispívá mimo jiné k "epidemii" civiliza ních chorob, které obsazují první p í ky v p í inách úmrtí civilizovaného lov ka. Není divu, že ást spole nosti, která si toto uv domuje, si klade za cíl, aby lidi trávili sv j volný as aktivn , tedy pohybem a sportem. Aby se situace zlepšila, je t eba tuto problematiku více zd raz ovat a nezapomínat ji za le ovat i do výuky st edoškolských p edm t , pomoci žák m hledat nové cesty k pochopení významu podstaty pohybu a k tomu je vhodné využít a propojit chemií, biologií a t lesnou výchovu. Problematika kosterní a hladké svaloviny je na st ední škole p edm tem výuky biologie lov ka, zde je však výuka tématu pojatá spíše popisnou formou, p i níž se žáci u í spoust odborných termín (vesm s léka ských pojm ) a samotný výklad mechanismu svalové innosti se omezuje jen na popis kosterní (p í n pruhované) svaloviny. K podpo e výuku této problematiky na st edních školách gymnaziálního typu se snaží p isp t tato bakalá ská práce. Sou ástí práce je rozbor vybraných st edoškolských u ebnic chemie a biologie,...
|
|
|
Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky
Hrdlička, Vít ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky Cíle práce: Cílem práce je EMG nalýza vlivu tří typů úchopů řídítek na aktivitu a nástup únavy vybraných svalů pletence ramenního. Měřenými svaly byly m.trapezius (superior (sup), medius(med), inferior(inf) a m.serratus anterior(ser.ant.). Typy úchopů byly horní (horizontální trubka řídítek), střední (za brzdy) a spodní (v kapce beranů). Hlavním cílem diplomové práce je provést metodickou studii o vlivu rozdílného úchopu řídítek na fixátory lopatek. Výsledkem změny úchopu je nejen snížení aktivity horních fixátorů a zvýšení aktivity dolních fixátorů lopatek, ale i zvýšení kokontrakčního indexu a snížení svalové únavy. Na základě hypotéz jsme předpokládali, že nejvyšší aktivita dolních a nejnižší horních fixátorů lopatek bude u úchopu řídítek za brzdy, nejvyšší kokontrakční index bude u úchopu za brzdy a nejvyšší svalová únava bude naměřena při horním úchopu řídítek. První část diplomové práce je zaměřena na rešeršní zpracování dané problematiky. Ve druhé, speciální části, byl proveden výzkum, kde jsme snímali svalovou aktivitu horních a dolních fixátorů lopatek při třech různých úchopech za řídítka v průběhu jízdy na cykloergometru. Metody: Svalovou aktivitu jsme snímali pomocí povrchového EMG. Byla měřena...
|
|
|
Analýza svalové činnosti při točení volantem
Dostálová, Veronika ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent)
❆❜str❛❦t ◆á③❡✈✿ ❆♥❛❧ý③❛ s✈❛❧♦✈é ↔✐♥♥♦st✐ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ ❈í❧❡ ♣rá❝❡✿ ❈í❧❡♠ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❥❡ ♥❛ ③á❦❧❛❞➙ ❞♦st✉♣♥ý❝❤ ❧✐t❡rár♥í❝❤ ♣r❛♠❡♥➲ ♥❛stí♥✐t ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦✉ ❡r❣♦♥♦♠✐❡ ➦í③❡♥í ❛✉t♦♠♦❜✐❧✉✳ Pr♦✈ést ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ❛❦t✐✈✐t② ✈②❜r❛♥ý❝❤ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ♣♦❤②❜✉ ❧♦❦❡t♥í✲ ❤♦ ❛ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ s ❥❡❤♦ r♦③❞í❧♥ý♠ ✉❝❤♦♣❡♥í♠✳ ❉❛❧➨í♠ ❝í❧❡♠ ❥❡ ③❛s❛❞✐t ♥❛♠➙➦❡♥á ❞❛t❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦é ❛❦t✐✈✐t② ❥❡❞♥♦t❧✐✈ý❝❤ s✈❛❧➲ ❞♦ ❦♦♥t❡①t✉ s ♦♣t✐♠á❧♥í ❛❦t✐✈❛❝í ♣➦✐ st❡r❡♦t②♣♥➙ ♣r♦✈á❞➙♥ý❝❤ ↔✐♥♥♦st❡❝❤✳ ▼❡t♦❞②✿ ❱ý③❦✉♠ ♠á ❝❤❛r❛❦t❡r ♣✐❧♦t♥í st✉❞✐❡✳ Pr♦ ③ís❦á♥í t❡♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ✈ý❝❤♦✲ ❞✐s❡❦ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❜②❧❛ ♣r♦✈❡❞❡♥❛ ❧✐t❡rár♥í r❡➨❡r➨❡ ❞❛♥é ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦②✳ ❊①♣❡✲ r✐♠❡♥t s❡ ③❛❜ý✈❛❧ ❡❧❡❦tr✐❝❦♦✉ ❛❦t✐✈✐t♦✉ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❦♦✉ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❛ ❧♦❦❡t♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ ❦♦♥tr❛❧❛t❡rá❧♥í♠ ❛ ✐♣s✐❧❛t❡rá❧♥í♠ t♦↔❡♥í♠ ✈♦❧❛♥t❡♠ s t➦❡✲ ♠✐ r➲③♥ý♠✐ ③♣➲s♦❜② ❥❡❤♦ ✉❝❤♦♣❡♥í✳ ◆❛ ③á❦❧❛❞➙ ❛♥❦❡t♥í❤♦ ➨❡t➦❡♥í ❜②❧✐ ③ ❞➲✈♦❞✉ t❡❝❤♥✐❝❦é ♥ár♦↔♥♦st✐ ❡①♣❡r✐♠❡♥t✉ ✈②❜rá♥✐ ♣♦✉③❡ ❞✈❛ ♣r♦❜❛♥❞✐✳ ◆❛ ♣♦❞❦❧❛❞➙ t❡✲ ♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ♣♦③♥❛t❦➲ ❜②❧❛ ♣♦♠♦❝í ♣♦✈r❝❤♦✈é ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❡ s♥í♠á♥❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦á ❛❦t✐✈✐t❛ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ❛♥t❡r✐♦r✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♠❡❞✐❛❧✐s✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs ❝❧❛✈✐❝✉❧❛r✐s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐ ❝❛♣✉t ❧♦♥❣✉♠✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs st❡r♥♦❝♦st❛❧✐s✱ ♠✳ ❜✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♣♦st❡r✐♦r✱ ♠✳ ✐♥❢r❛s♣✐♥❛✲ t✉s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s...
|
|
|
Plavecká technika tělesně handicapovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací
Čuříková, Lada ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Jandová, Soňa (oponent) ; Fořterová, Petra (oponent)
Cíl práce: Cílem práce je pomocí měření EMG u skupiny vybraných svalů, popsat intraindividuální rozdíly v plavecké technice plavců s jednostrannou nadkolenní amputací. Metoda: Jedná se o případové studie na základě popisu pomocí záznamu průběhu povrchové elektromyografie u vybraných dvojic svalů, synchronizovaného s videozáznamem plavecké techniky. Výsledky: Výzkum prokázal u sledovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací, že: u plaveckého způsobu kraul, vyrovnávají nestejně intenzivní kop pravou a levou dolní končetinou především pomocí břišních svalů a následně pak i rozdílnou intenzitou elektrického potenciálu u dalších sledovaných svalů; u plaveckého způsobu znak, svaly horní části těla na straně amputované končetiny, nevykazují rozdílnou aktivitu, než svaly na opačné straně; u plaveckého způsobu prsa je hlavní propulzní sval pro lokomoci prostřednictvím pletence ramenního - m. latissimus dorsi aktivován po delší dobu na straně amputované končetiny, čímž elektrická aktivita vybraných svalů, není v časové ose symetrická. Klíčová slova: plavecký krok, plavání, nadkolenní amputace, elektromyografie, svalová aktivita, handicap, EMG.
|
|
|
Rozdíl svalové aktivity při bench pressu s velikostí odporu 1RM a 4RM
Machura, Martin ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Rozdíl svalové aktivity při bench pressu s velikostí odporu 1RM a 4RM Cíle: Hlavním cílem této práce je porovnat svalovou aktivitu triceps brachii, latissimus dorsi, anterior deltoideus, posterior deltoideus, pectoralis major pars sternalis, pectoralis major pars clavicularis u bench pressu mezi jednotlivými části koncentrické fáze u jednoho opakování s velikostí odporu 1RM a posledního opakování z celkových čtyř s velikostí odporu 4RM u středně pokročilých sportovců praktikujících silový trénink. Metody: Práce využívá metody randomizovaného experimentu a metody analýzy. Data ze záznamu svalové aktivity při různých velikostech odporu a fázích pohybu při bench pressu byla získána v biomechanické laboratoři pomocí randomizovaného experimentu. Metoda analýzy byla využita pro vyhodnocení dat, které probíhalo pomocí určení základních hodnot deskriptivní statistiky a testování hypotéz pomocí T-testu. Výsledky: Výsledkem práce jsou signifikantní (p < 0,05) rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými svaly zapojenými do pohybu při bench pressu u jednoho opakování 1RM a posledního opakování 4RM. Současně byly také nalezeny rozdíly ve svalové aktivitě ve vztahu k částem koncentrické fáze bench pressu. Aktivita všech sledovaných svalů byla signifikantně vyšší při velikosti zatížení 4RM v předkritické fázi...
|
|
|
Svalová aktivita při překonávání kritického bodu koncentrické fáze bench pressu
Kopecký, Václav ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Svalová aktivita při překonávání kritického bodu koncentrické fáze bench-pressu Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání svalové aktivity primárních hýbačů a pomocných svalů v jednotlivých částech koncentrické fáze bench-pressu (pre-sticking, sticking a post-sticking fáze). Metody: Pro získání potřebných dat byla použita metoda randomizovaného experimentu v předem stanovených laboratorních podmínkách. Následné vyhodnocení dat bylo provedeno metodou analýzy rozptylu. Výsledky: Nervosvalová únava primárních hýbačů se projevila u submaximálních (4 RM) odporů, ve sticking fázi a v post-sticking fázi. U maximálních odporů (1 RM) se tato hypotéza nepotvrdila, jelikož se největší svalová únava projevila až v post-sticking fázi. Dále bylo zjištěna nervosvalová únava u pomocných svalu jak u maximální (1 RM), tak submaximálních (4 RM) odporů. Klíčová slova: bench-press, kritická fáze pohybu, kritický bod, elektromyografie, EMG, svalová aktivita, silový trénink
|
|
|
Rekonstrukce vlivu mletí obilí na svalovou aktivitu horní končetiny
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Proměny asymetrie robustnosti pažní kosti v průběhu holocénu byly interpretovány na základě analýzy aktivity svalů horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku. Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda je možné zkoumat svalovou aktivitu horní končetiny při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku pomocí svalu musculus deltoideus (pars clavicularis), svalu musculus infraspinatus, svalu musculus pectoralis major a svalu musculus triceps brachii (caput longum). Pomocí povrchové elektromyografie jsme analyzovali aktivitu většího souboru svalů dominantní horní končetiny zahrnujícího sval musculus biceps brachii, sval musculus pectoralis major, sval musculus infraspinatus, sval musculus deltoideus (pars clavicularis), sval musculus deltoideus (pars acromialis), sval musculus deltoideus (pars spinalis), sval musculus triceps brachii (caput laterale) a sval musculus triceps brachii (caput longum) při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku u 25 probandek. V souladu s naším předpokladem byl musculus biceps brachii nejméně aktivním svalem při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku po směru hodinových ručiček, proto je možné sval musculus biceps brachii z analýzy srovnávající svalovou aktivitu horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku vynechat. Části svalu musculus...
|
|
|
Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky
Hrdlička, Vít ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky Cíle práce: Cílem práce je EMG nalýza vlivu tří typů úchopů řídítek na aktivitu a nástup únavy vybraných svalů pletence ramenního. Měřenými svaly byly m.trapezius (superior (sup), medius(med), inferior(inf) a m.serratus anterior(ser.ant.). Typy úchopů byly horní (horizontální trubka řídítek), střední (za brzdy) a spodní (v kapce beranů). Hlavním cílem diplomové práce je provést metodickou studii o vlivu rozdílného úchopu řídítek na fixátory lopatek. Výsledkem změny úchopu je nejen snížení aktivity horních fixátorů a zvýšení aktivity dolních fixátorů lopatek, ale i zvýšení kokontrakčního indexu a snížení svalové únavy. Na základě hypotéz jsme předpokládali, že nejvyšší aktivita dolních a nejnižší horních fixátorů lopatek bude u úchopu řídítek za brzdy, nejvyšší kokontrakční index bude u úchopu za brzdy a nejvyšší svalová únava bude naměřena při horním úchopu řídítek. První část diplomové práce je zaměřena na rešeršní zpracování dané problematiky. Ve druhé, speciální části, byl proveden výzkum, kde jsme snímali svalovou aktivitu horních a dolních fixátorů lopatek při třech různých úchopech za řídítka v průběhu jízdy na cykloergometru. Metody: Svalovou aktivitu jsme snímali pomocí povrchového EMG. Byla měřena...
|
host ::
RSS.