|
|
Děla v trochu jiné válce
Špinková, Lucie ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Stachová, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá příslušníky dvou skupin, ochránců přírody a vlekařů, na území Krkonoš. V Krkonošském národním parku se čím dál více rozrůstá technické zasněžování, které je celosvětově bráno jako určitá adaptace na klimatické změny. Dochází tak k uměle prodloužené lyžařské sezóně, která mnohým vlekařům zajišťuje obživu. Tato skutečnost vyvolává spory, v nichž někteří ochranáři tvrdí, že technické zasněžování s sebou přináší celou řadu negativních vlivů na životní prostředí jako například úbytek vody, biodiverzity, půdy apod. Rozhodla jsem se prostřednictvím kvalitativní sociologické metody polo-strukturovaných rozhovorů a následnou kritickou analýzou zjistit, jak tyto dvě skupiny přírodu vnímají, a jak jejich odlišnost vstupuje do vyjednávání o re-produkci přírody v Krkonoších. Vzorem pro můj výzkum byly autoři jako Swyngedouw, Macnaghten a Urry nebo Escobar, kteří ve svých dílech popisují různé typy socio- přírod a snaží se tak rozbourat dlouho zažitý stereotyp jedné přírody. Takové socio-přírody pak mohou být hlavním důvodem sporů o přírodu. Tato práce rozšíří dosavadní znalosti o doposud chybějící analýzu sporu mezi vlekaři a ochránci. Hlavním přínosem je však porozumění dvěma skupinám řešící stejné téma, avšak s odlišnými pohledy a názory na danou problematiku.
|
|
|
Alpská krajina očima anglických cestovatelů z první poloviny 18. století
Štětka, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je sledovat obraz hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických/britských cestopisných a korespondenčních pramenech z první poloviny 18. století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do alpské oblasti. Řešitel nejdříve stručně nastíní obecný vývoj evropského přístupu k horám do poloviny 18. století. Poté představí jednotlivé prameny a jejich autory, které následně analyzuje a porovnává především na základě toho, zda vůbec a jakým způsobem zmiňují, popisují či hodnotí hory a horskou krajinu. Nakonec prezentuje zjištěné závěry, které se pokouší konfrontovat s obecnými tezemi o vývoji vnímání hor, přírody a krajiny. Klíčová slova Hory, Alpy, krajina, příroda, 18. století, Angličané/Britové, cestovatelé, cestopisy.
|
|
|
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
|
|
|
Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších seznamuje čtenáře s transportem materiálu v krkonošských horách pomocí tradičních dopravních prostředků v období od druhé poloviny 16. století až po současnost. Pro Krkonoše v rámci transportu měla značný význam alpská kolonizace, která proběhla v druhé polovině 16. století. Kolonisté z Alp byli do Krkonoš pozváni za účelem těžby a následné dopravy dřeva. Při práci v lese, plavení dřeva a při budním hospodářství začali používat tradiční dopravní prostředky, jako byly smyky, trakař, kolečko, loktuše, krosny a saně. Specifické jsou například saně rohačky, které si alpští osídlenci přinesli z alpských zemí. Užívání jednotlivých prostředků se odvíjelo od druhu přepravovaného materiálu, terénu, ročního období a částečně i pohlaví. Některé transportní prostředky postupně měnily účel používání. Například saně rohačky našly uplatnění také v turistice a v dnešní době se namísto přepravy materiálu uplatňují především při soutěžních závodech. V současnosti se také ve vyšších polohách hor k přibližování dřevěných klád běžně užívá kůň.
|
|
|
Diversita měkkýšů středoevropských pohoří
Kopalová, Zuzana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o vlivu faktorů prostředí, které působí na druhovou bohatost a hojnost malakofauny ve středoevropských horských lesích. Dále shrnuje informace o měkkýších v horských oblastech České republiky. Abundanci a druhové složení měkkýších společenstev horských lesů ovlivňuje především dostupnost Ca a s tím spojená hodnota pH půdy, vlhkost, struktura lesního porostu, s tím související vlastnosti opadu, množství odumřelého dřeva a nadmořská výška. Různé studie k této problematice se ne vždy ve svých výsledcích shodují. V druhé části se věnuji mapování druhové diverzity ve dvanácti dobře prozkoumaných pohořích České republiky, kde bylo celkem nalezeno 182 druhů (přibližně 74 % fauny měkkýšů v České republice). Zatímco pro karpatské druhy je patrný východozápadní gradient šíření do jednotlivých pohoří, alpské druhy se sem dostávají náhodnými výsadky. V západních horských pohořích je patrný vyšší podíl druhů se širokými areály rozšíření.
|
|
|
Exotika cest v staročeských cestopisech a rytířských románech
Heřmanská, Kateřina ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zobrazení exotického prostoru v staročeském cestopisu a rytířském románu v kontextu středověké myšlení. Zajímá nás, jak se obecný pohled na prostor a svět promítal do literatury a zda se od sebe liší obraz neznámého a tajemného v dílech stojících na reálném podkladu a beletrii. Teoretická základna práce mapuje představy středověkého člověka o Zemi a exotickém prostoru (kapitola 1) a stručně charakterisuje začlenění žánrů, reflektující cestu individua v prostoru, do kontextu české literatury přelomu 14. a 15. století (kapitola 2). V analytickém rozboru pak jsou porovnávány dvě díla cestopisná (Milion a Cestopis tzv. Mandevilla) a dva rytířské romány (Vévoda Arnošt a Kronika o Bruncvíkovi) z hlediska zobrazení cesty (kapitola 3) a exotického prostoru (kapitola 4). Na jeho konstrukci se podílí obraz krajiny, založený na protipólech líbezných a nebezpečných oblastí (podkapitola 4.1), reálná i fantastická fauna a flóra (podkapitola 4.2) a exotičtí lidé a lidská monstra (podkapitola 4.3), jejichž deformace tělesné odrážející jejich odlišný život. Poznatky z konfrontace výsledků analysi a teoretického základu shrnujeme v závěru.
|
|
| |
|
|
Nová vize pro tatranský region
Bartková, Darina ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Tatry su sucastou identity slovenskeho a polskeho naroda. Maju vyznamne postavenie v ramci regionu, ktoreho rozvoj a prosperita zavisi na vzajomnej spolupraci obci, krajov a statov. Je to krajina vynimocna svojim prirodnym bohatstvom a vztahom cloveka k nej. Ten sa zacal prvotnym poznavanim a objavovanim kras uzemia, ktore nepatrilo nikomu. Jeho postupnym osvojovanim sa vytvorilo nedelitelne spojenie krajiny a ludi. Vznikli prve tatranske osady a s tym aj pociatky turistickej kolonizacie. Vztah cloveka k tatranskej krajine sa meni a vyvija. Meni sa aj krajina sama. To, co ostava platne, su jej hodnoty. Len ich udrzanim sa Tatry dokazu plnohodnotne identifikovat v sirsom kontexte. Tak velke uzemie potrebuje jednotnu koncepciu bez ohladu na hranice. Tatry - clovek - krajina Tatransku krajinu definuje prirodne prostredie zrastene s ludskymi sidlami. Oblast sidelnych struktur je scasti osvojena clovekom. Ma vybudovanu infrastrukturu a centra cestovneho ruchu. Je zonou pohodlia. Clovek, ktory ju nepotrebuje opustit, straca priamy kontakt s autentickou krajinou. Tatry ostavaju len kulisou. Za pomyselnymi hranicami zony pohodlia, mimo sidel, existuje samostatny “svet nikoho”, bez vacsich zasahov cloveka. Je zonou hor, pretkana sietou turistickych chodnikov. Clovek sa v nej ocita v priamom kontakte s krajinou a Tatry sa stavaju dejiskom. Tri svety Krajina a postavenie cloveka v nej ma v uzsich regionalnych suvislostiach rozny charakter. Na prvy pohlad v Tatrach existuju tri samostatne svety. Zapadne Tatry su oblastou tradicnej turistiky, horskych chat a utulni pod ich dlhym a narocnym hrebenom. Vychodne Tatry su charakteristicke koncentrovanou ludskou cinnostou, centrami cestovneho ruchu a sportov. Patri k nim siet tradicnych horskych chat. Zona hor tu oproti Zapadnym Tatram ustupuje pred clovekom ovela hlbsie do vnutra pohoria. V Polskych Tatrach sa miesa tradicna turistika s centrami cestovneho ruchu. Ich pozicia umoznuje priamy vstup do ostatnych casti Tatier. Skutocne spojenie troch svetov sa javi ako hlavna vyzva do buducnosti. Tatry ako jeden celok, jeden svet. Turisticka siet Podpora tradicnej turistiky a siet turitickych chodnikov su tym prvkom, ktory dokaze zjednotit cele uzemie. Funkcna siet je postavena na dolezitych spojniciach horskych chat a zaujmovych bodov. Doplnenim a naviazanim na historicke stopy byvalych objektov je mozne vytvorit funkcny okruh vo vnutri Tatier, v zone hor. Turista si v ramci okruhu sam urcuje pociatok a ciel cesty. Putuje krajinou a hlada utocisko. Turisticke objekty, ktore doplnia existujucu siet, svojim vhodnym umiestnenim podporuju prepojenia jej klucovych tras a sucasnych objektov v zone hor. Analyza tras pracuje s klucovymi prechodm, ich spojeniami a v priestorovom a casovom rozmere. Objekty na tychto trasach sa stavaju vyznamnymi uzlami a orientacnymi bodmi v krajine. V miestach nedostatocnych prepojeni tras su navrhnute nove uzly. Tvoria ich nove turisticke objekty, ktore reaguju na potreby turistov v konkretnej lokalite a prisposobuju tak svoju funkcnu napln. Bivak - Nocľaháreň - Horská chata - Horský hotel
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.