|
|
Internet governance in Putin's Russia - a long term perspective
Novák, Adam ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
diplomové práce Řízení Internetu v Putinově Rusku - dlouhodobá perspektiva Tato longitudinální případová studie analyzuje vývoj přístupu Putinova Ruska k řízení internetu. Kvalitativní charakter zkoumání vývoje přístupu Kremlu k řízení internetu si klade za cíl zachytit proces učení, který stojí za regulací kyberprostoru v Rusku. Cílem je pochopit, jaké události formovaly vnímání Kremlu toho, jak by se mělo přistupovat k internetu a podpůrné infrastruktuře za účelem zvýšení stability režimu. Na základě konceptů digitálního autoritářství a autoritářského učení, které je považováno za dlouhodobý proces se zlomovými body si tato práce klade za cíl odpovědět na tyto výzkumné otázky. Jak se projevuje ruské digitální autoritářství? Které domácí a mezinárodní události urychlily tempo a intenzitu regulace kyberprostoru v Rusku? Dá se za ruským dlouhodobým přístupem k regulaci internetu identifikovat proces učení? Pro tyto účely reprezentují výše zmíněné zlomové body události, po kterých se dá identifikovat změna vnímání řízení internetu a/nebo zintenzivnění kontroly online informačního prostoru. S pomocí periodizace tak práce sleduje vývoj ruského digitálního autoritářství napříč událostmi jako je Putinův nástup k moci, barevné revoluce, arabské jaro, masové protesty v Moskvě v roce 2011, Snowdenova...
|
|
|
Geopolitics of faith: Russian Orthodox Church in Western Balkans
Maraš, Darija ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Studie se snaží prozkoumat vliv ruské pravoslavné církve na region západního Balkánu v letech 2005-2014 s využitím teorie měkké moci, jejímž průkopníkem je Joseph Nye. Existující kulturní vazby mezi většinově pravoslavnými zeměmi v regionu a ruskou pravoslavnou církví vytvořily prostředí, které je náchylné ke kulturnímu vlivu pocházejícímu od církve. S využitím popisu mechanismu veřejné diplomacie Josepha Nye (který stojí za aplikací měkké síly) tato práce analyzuje aktivity ruské pravoslavné církve v regionu a zjišťuje, že největší prioritou v rámci veřejné diplomacie církve se ukázalo být Srbsko, následované v tomto pořadí Černou Horou, Severní Makedonií a Republikou Srbskou. Jak předpokládá teorie měkké moci, její aplikace musí přinést určité změny, které jsou vyvolány silou přitažlivosti. Není překvapením, že Srbsko přijalo řadu zákonů, které odpovídají podnětům přicházejícím od církve, ve zbývajících třech zemích se to podařilo méně, ale s viditelnými výsledky spojenými s veřejnou diplomacií církve. Práce upevňuje představu, že ruská pravoslavná církev má měřitelný vliv na určité politické výsledky v zemích západního Balkánu.
|
|
| |
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
| |
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Veřejná diplomacie Velké Británie, Německa a Francie v České republice s přihlédnutím k otázce Evropské unie
Blažková, Adéla ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá veřejnou diplomacií Francie, Velké Británie a Německa v České republice. Na základě teoretické části jsou formulovány dva modely veřejné diplomacie. Hlavním kritériem pro dělení modelů jsou cíle, kterých se praxe veřejné diplomacie snaží dosáhnout. První je model zlepšení obrazu v zahraničí, v rámci kterého se praxe veřejné diplomacie snaží představit svůj stát zahraniční veřejnosti. Během užívání druhého modelu prosazení zájmů se státy pomocí veřejné diplomacie snaží aktivně prosazovat své hodnoty a postoje u zahraniční veřejnosti. Po přestavení organizací veřejné diplomacie vybraných států a historického vývoje jejich činnosti v České republice byla provedena analýza na základě dat sesbíraných ze sociálních sítí, webových stránek a rozhovorů s představiteli organizací veřejné diplomacie. Praxe britské, francouzské a německé veřejné diplomacie byly na základě rozboru cílů uvedených v rámcových dokumentech, cílů jednotlivých organizací veřejné diplomacie, škály spolupracujících partnerů, témat, kterými se zabývají a nástrojů, které k jejich prosazování využívají, přiřazeny do jednotlivých modelů. Na základě analýzy nebylo možné ani jednu z praxí veřejné diplomacie vybraných států působících v České republice jednoznačně přiřadit do modelu prosazování zájmů.
|
host ::
RSS.