|
|
Švédsko-norská unie a norská nezávislost 1814
Rozsypal Pajerová, Anna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá tématem skandinávských zemí na přelomu 18. a 19. století a proměn, jimiž si během napoleonských válek země prošly. Jedná se o interdisciplinární práci propojující oblast historie, geopolitiky, kulturních a teritoriálních studií. Hlavní pozornost je věnována Norsku, které bylo od 14. století součástí dánské říše, i když v nerovnocenném postavení. Dánská podpora císaře Napoleona a připojení se ke kontinentální blokádě vyvolalo v Norsku hladomor, který způsobil celospolečenské změny. S následnou porážkou Napoleona bylo poražené i Dánsko, které se Kielskou smlouvou zřeklo Norska ve prospěch Švédska. Ke vzniku švédsko-norské unie každopádně došlo až o deset měsíců později, neboť Norové vyhlásili nezávislost, svolali parlament, sepsali ústavu a zvolili si norského krále. Tato práce na základě kulturní, sociálně-ekonomické a historicko- politické perspektivy analyzuje zákulisí severských událostí, mapuje příčiny chování jednotlivých aktérů a zkoumá, čím byly zájmy severských států determinovány na pozadí historických událostí. Celá studie je rámcově ohraničena národotvornou teorií Miroslava Hrocha a zkoumá, zda již v roce 1814 nemělo norské národní hnutí masový charakter a reálné předpoklady stát se nezávislým národem.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
host ::
RSS.