|
|
Legitimita médií veřejné služby v 21. století: role analýzy publika
Vysloužilová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent) ; Kroupa, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá aktuálním postavením médií veřejné služby v Evropě. Popisuje situaci, kdy tato média po dlouhých letech v pozici přirozeně monopolních vysílatelů soupeří o pozornost nejen s řadou soukromých médií, ale i s nepřeberným množstvím online platforem. V práci jsou analyzovány hlavní příčiny potenciálního ohrožení legitimity médií veřejné služby. Na úvod jsou popsány normativní požadavky, které jsou na média veřejné služby kladeny primárně legislativou, ale která vyplývají i ze sociálně-historického kontextu. Dále jsou analyzovány technologické trendy na mediálním trhu, které ovlivňují způsob konzumace mediálních obsahů a na závěr proměna vztahu mezi médii veřejné služby a jejich publikem. Právě publikum, respektive jeho očekávání, je v práci identifikováno jako klíčový zdroj legitimity médií veřejné služby. Praktická část práce si tak klade za cíl zmapovat, jakým způsobem se sama média veřejné služby v Evropě v kontextu obhajoby vlastní legitimity věnují analýzám publika. Zároveň tato část představuje konkrétní příklady dobré praxe, doporučení i výsledky vlastního pilotního kvantitativního výzkumu na reprezentativním vzorku české populace, který ověřuje potenciál některých z uvedených doporučení na příkladu České televize.
|
|
|
Historie a současnost pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren (Romové hovoří) - rozhlasová montáž
Hojný, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
O Roma vakeren (v překladu z romštiny "Romové hovoří") je pořad Českého rozhlasu, který posluchače informuje o životě Romů v České republice i ve světě. Připravuje ho romská redakce, která vznikla nedlouho po vzniku samostatného Českého rozhlasu před necelými třiceti lety a rozhlas jeho vysíláním usiluje o naplňování své role média veřejné služby. Tato bakalářská práce se ve své praktické části formou rozhlasové montáže zabývá jak historií, tak současností tohoto pořadu. Výsledná montáž stojí na autorsky natočených výpovědích tvůrců pořadu i archivních zvukových záznamech z historie Českého rozhlasu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s romskou národnostní menšinou v České republice a představuje tuzemská romská média, která začala téměř bez výjimky vznikat až po změně režimu v Československu na konci osmdesátých let 20. století.
|
|
|
Náplň veřejné služby v ČR: veřejná služba očima členstva Rady České televize a Rady Českého rozhlasu
Gleichová, Tereza ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu veřejné služby, médiím veřejné služby a vybraným atributům spojeným s jejich fungování, konkrétně pak reflexi vybraných témat z těchto oblastí členy kontrolních orgánů médií veřejné služby - Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. V teoretické části zprvu představuje různé přístupy ke konceptu veřejné služby, přibližuje média veřejné služby, jejich úkoly a vývoj. Dále se zabývá mediálním systémem České republiky, přičemž se zaměřuje zejména na česká média veřejné služby, jejich kontrolní orgány a vývoj. Snaží se také o ukotvení pojmu veřejná služba v české legislativě. Stručně pak představuje BBC jako ideál médií veřejné služby. Podrobněji také rozebírá hodnocení veřejné služby na příkladu České televize, Českého rozhlasu a BBC. Na závěr identifikuje současné postavení médií veřejné služby, jejich úkoly a problémy. Ve své analytické části práce mapuje postoje a názory členů Rady ČT a Rady ČRo ohledně čtyř sledovaných oblastí - role médií veřejné služby v současné české společnosti, hlavních úkolů médií veřejné služby, řízení médií veřejné služby a vnímané potřebnosti a možnostech hodnocení plnění úkolů médií veřejné služby. K tomu v rámci kvalitativního šetření využívá metodu polo-strukturovaného rozhovoru s vybranými současnými i bývalým členem kontrolních...
|
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Transformace médií na příkladu vzniku médií veřejné služby v zemích bývalého Východního bloku
Havlíček, Tomáš ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Sledovanost médií veřejné služby v postkomunistických zemích bývalého Východního bloku vytrvale klesá. V souvislosti s jejich další podporou vzniká otázka jejich budoucnosti. Přes společné vnější vlivy a podobné výchozí podmínky zemí Visegrádské čtyřky se veřejnoprávní model s více než dvacetiletou existencí v jednotlivých zemích liší. Tato práce nabízí čtenáři možnost porovnání vývoje médií veřejné služby především z hlediska jejich regulace, politizace, divácké atraktivity a financování. Srovnání by mělo posloužit k jednodušší představě o budoucím postavení veřejnoprávních médií v postkomunistických demokratických systémech. První část práce se soustředí na historii Československa, Maďarska a Polska před rokem 1989 s důrazem na vývoj a regulaci vysílacích médií. Další část se zabývá vznikem duálního systému, transformací státních médií na vysílatele veřejné služby a ustavením vysílacího legislativního rámce. Další samostatná část popisuje současnou podobu evropské regulace veřejnoprávních médií a vliv na jejich provoz na národních úrovních. Závěrečná část shrnuje nejpodstatnější rozdíly ve srovnávaných veřejnoprávních modelech a nabízí možné implikace pro další vývoj médií veřejné služby.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Perspektivy médií veřejné služby: německá diskuze
KROHOVÁ, Eliška
Budoucí podoba a fungování médií veřejné služby je dnes v evropských zemích hojně diskutovanou otázkou, a o nejen mezi odborníky, ale taktéž mezi politiky a širokou veřejností. Cílem této práce je zmapovat podobu této diskuze v Německu, v jehož mediálním systému mají veřejnoprávní média doposud silné a nezastupitelné postavení. První část práce bude zaměřena na historii médií veřejné služby a na popis jejich současného stavu (struktura, fungování, právní regulace apod.). Druhá část práce se bude věnovat debatě ohledně existence a podoby veřejnoprávních médií, která se v současné době vede v Německu. Diskutovány jsou zejména otázky podoby další existence těchto médií v digitálním prostředí, jejich financování, rozsahu služeb, které poskytují, apod.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
host ::
RSS.