Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Aktivity Městské knihovny Varnsdorf zaměřené na lužickosrbskou kulturu
Chalupná, Vladimíra ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o spolupráci Lužice a České republiky. Zaměřuje se zejména na spolupráci Lužice s městem Varnsdorf a s Městskou knihovnou Varnsdorf. V práci je stručně popsána historie Lužice a Lužických Srbů. Následuje prezentace vývoje spolupráce České republiky s Lužicí, jsou zde uvedeny počátky spolupráce města Varnsdorf i příklady konkrétních aktivit a organizací. Bakalářská práce se zaměřuje na aktivity Městské knihovny Varnsdorf, která dlouhodobě s Lužickými Srby spolupracuje, proto v práci najdete stručnou historii knihovny a popis jednotlivých oddělení. V práci jsou dále popsány historie i aktivity knihovny zaměřené na Lužické Srby včetně tříletého projektu Městské knihovny Varnsdorf "Městská knihovna Varnsdorf - Setkávání přes hranice". V praktické části bylo zvoleno dotazníkové šetření. Byly zvoleny dva samostatné dotazníky, jeden pro uživatele Městské knihovny Varnsdorf a druhý pro vybrané knihovny v Severních Čechách. Oba dotazníky byly zaměřeny na znalost Lužice, Lužických Srbů a aktivity s lužickosrbskou tématikou. Dotazníky jsou znázorněny formou grafů a vlastní výsledky popsány a vyhodnoceny. Klíčová slova: Lužice, Lužičtí Srbové, spolupráce, Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf, knihovny, Severní Čechy
Lužickosrbská gymnázia v ČSR po 2. světové válce
Juricová, Vladimíra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií lužickosrbských gymnázií v Československu po 2. světové válce, která v letech 1945 - 1950 sídlila postupně v České Lípě, Varnsdorfu a Liberci. Nastíněna je také historie Lužických Srbů do období po 2. světové válce a popsán význam české pomoci lužickosrbskému školství s přihlédnutím k situaci po nástupu nacismu v Německu v r. 1933 a poválečnému stavu v Lužici po r. 1945. Součástí práce je i kapitola o dalších osudech bývalých lužickosrbských studentů. Klíčová slova Lužice, Lužičtí Srbové, gymnázium, 1945 - 1950
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a zklamání českých slavistů
Chodějovský, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a rychlé vystřízlivění českých slavistů. V průběhu Velké války a ještě intenzivněji pak s jejím koncem se v myslích řady představitelů českého politického i kulturního života rodila myšlenka obnovení české státnosti v historických hranicích zemí Koruny české, nebo pokud možno s dalšími územními zisky. Lužice v této hře o území měla svou specifickou roli, která se však postupem času výrazně proměňovala tak, jak se proměňovala mezinárodní politická situace, pozice lužické delegace a potřeby české strany. Postižení tohoto vývoje a faktorů, které onu proměnu zapříčinily, původních představ naší politické reprezentace o uspořádání hranic nového Československa a osudu Lužice před říjnem 1918 a jejich poválečného naplňování/nenaplňování je jedním z hlavních cílů předkládané práce. Snaží se zasadit vývoj jednání ve věci Lužice do kontextu s postupem české reprezentace ve věci prosazování nároku na jiné oblasti, například Těšínsko, Kladsko nebo Vitorazsko. Srovnává argumenty, kterých česká strana používala v konkrétních záležitostech a jednáních. Sleduje, co motivovalo české politiky a proč byly některé návrhy, přicházející od různých zájmových uskupení, již od samého počátku odsouzeny k nezdaru. Neplatila zde žádná logika. Ať již bylo na...
Roviny identity mladých Lužických Srbů
Dvořáčková, Tereza ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje roviny identity mladých Lužických Srbů a jejich projevy v prostředí sociálních sítí a internetu. Teoretická část práce představuje různá pojetí identity ve snaze nastínit nejednoznačnost tohoto pojmu. Jsou zde prezentovány a zhodnoceny realizované výzkumy identity Lužických Srbů. Praktická část práce se zabývá především analýzou virtuálních dat z prostředí internetu a sociální sítě Facebook s cílem přiblížit, jak v tomto prostředí mladí Lužičtí Srbové komunikují a prezentují svoji identitu. Výzkum identity je zasazen do kontextu aktuálního dění v Lužici. Podstatnou a důležitou součástí práce jsou informace z rozhovorů s informátory a vlastního pozorování v terénu. Klíčová slova Lužičtí Srbové, identita, Lužice, sociální sítě, internet, Facebook
Výskyt rtuti v půdách jižních Čech.
MACHOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá výskytem rtuti v lesních a zemědělsky obhospodařovaných půdách, získáním a zpracováním vlastních vzorků půd z vybraných lokalit v jižních Čechách. Mezi studované lokality patří Lenora na Prachaticku, Břehov na Českobudějovicku, Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku a Velký Chuchelec na Kaplicku. Byly zde odebrány vzorky lesních půd, orné půdy, louky a pastviny. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (CV-AAS) s technikou generování studených par. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci způsobu hospodaření, lokalit a porostu. Výsledky byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA v programu STATISTICA CZ6. V lesních půdách bylo nejvíce celkové rtuti zjištěno v humusovém horizontu v lokalitě Lenora na odběrném místě vrchu Chlustov {--} východ 0,574 {$\pm$} 0,042 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Nejméně celkové rtuti v lesních půdách bylo naměřeno v druhém minerálním A2 horizontu v lokalitě Břehov 0,017 {$\pm$} 0,001 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Ze zemědělsky obhospodařovaných půd bylo nalezeno nejvíce celkové rtuti na lokalitě Lužice v půdě z louky v hloubce odběru do 15 cm 0,088 {$\pm$} 0,007 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Naopak nejméně celkové rtuti bylo naměřeno na lokalitě Lužice v orné půdě v hloubce odběru do 40 cm a to 0,012 {$\pm$} 0,0001 mg{$\bullet$}kg-1 sušiny. Zadaná pracovní hypotéza o vlivu obhospodařování (pole, louka, pastvina, les) byla statisticky významně prokázána, nejlépe na lokalitách Lužice a Velký Chuchelec. Z výsledků je patrné, že způsob obhospodařování má vliv na obsah celkové rtuti v půdě, ale jsou zde i jiné faktory, které mají vliv na obsah celkové rtuti. U lesních půd byl prokázán statisticky významný vliv druhu a stáří porostu na obsah celkové rtuti v půdě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.