|
|
Podobizna Polyxeny z Lobkovic - haptický model pro osoby se zdravotním postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. První kapitola teoretické části se zabývá otázkou renesanční ženy ve společnosti. Nahlíží na ženu v roli panny, manželky a vdovy, popisuje výchovu, kterou si tehdejší žena procházela, a pohlíží na urozenou ženu stran šlechtické společnosti. Druhá kapitola teoretické části se věnuje konkrétní šlechtičně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, a popisuje její životní cestu. Poslední kapitola této části se zaobírá problematikou vnímání osob se zrakovým postižením a zaměřuje se na metodiku kompenzačních pomůcek, výhradně haptických modelů pro zrakově znevýhodněné. Praktická část bakalářské práce má za cíl přetvoření portrétní malby Polyxeny z Lobkovic do haptického modelu v podobě reliéfu, jenž je primárně určený pro nevidomé a slabozraké.
|
|
|
Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách. Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky
Vráblíková, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se bude zabývat fenoménem portrétních rodových galerií v Čechách. Na příkladu dvou významných sbírek - Lobkowiczké a Kolowratské, ukáže, jak rodové portrétní galerie vznikaly, jaký byl jejich význam, zaměří se na zhodnocení jejich instalace a popíše jejich současný stav. Práce se zaměří také na způsob a formu prezentace jednotlivých děl těchto rodových galerií a pokusí se je zařadit do širšího evropského kontextu. Bude poukázáno jak na objednavatele děl, malíře portrétů a cílem bude také zhodnotit, v jakých prostorových kontextech byly galerie umístěny, a jakou reprezentativní roli plnily. Klíčová slova: Portrét, rodová galerie, šlechtická sbírka, Lobkowicz, Lobkowiczká sbírka, Kolowrat, Kolowratská sbírka.
|
|
| |
|
|
Mělnická větev Lobkowiczů ve 20. stol.
Kašpárková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Cílem práce je zachycení osudů mělnické linie knížecího rodu Lobkowiczů. Diplomový text je zaměřen na vývoj lobkowiczského rodu od počátku dvacátého století až po součastnost. V této sledované éře se členové šlechtické rodiny Lobkowiczů významně podíleli na politickém, společenském, veřejném i sportovním životě. Zvláštní pozornost je věnována také vývoji majetkové držby rodu a osudy lobkowizckých statků v tomto období. Především panství Mělník, Hořín a Drahenice, která byla středem zájmu nových státních a politických útvarů vzniklých ve dvacátém století ve střední Evropě.
|
|
| |
|
|
Mělnická větev Lobkowiczů ve 20. stol.
Kašpárková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Cílem práce je zachycení osudů mělnické linie knížecího rodu Lobkowiczů. Diplomový text je zaměřen na vývoj lobkowiczského rodu od počátku dvacátého století až po součastnost. V této sledované éře se členové šlechtické rodiny Lobkowiczů významně podíleli na politickém, společenském, veřejném i sportovním životě. Zvláštní pozornost je věnována také vývoji majetkové držby rodu a osudy lobkowizckých statků v tomto období. Především panství Mělník, Hořín a Drahenice, která byla středem zájmu nových státních a politických útvarů vzniklých ve dvacátém století ve střední Evropě.
|
|
| |
|
|
Václav Chaloupecký. Československý historik a archivář (1882-1951)
Ducháček, Milan ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Mervart, Jan (oponent)
Předložená dizertační práce pojednává o životě a díle českého historika Václava Chaloupeckého (1882-1951), žáka Josefa Pekaře a Jaroslava Golla, jenž v době první ČSR působil jako profesor československých dějin na nově zřízené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Chaloupeckého dílo je převážně medievistické, zasahuje však také do otázek vzniku ČSR. V počátcích tvorby jej však poutala především poezie. Chaloupecký je běžně vnímán jako čechoslovakista a pozitivista, z čehož plyne i hodnocení jeho díla jako ideově i metodologicky antikvovaného. Smyslem práce proto nebylo napsat vědeckou biografii, ale spíše podrobit historiografický odkaz Václava Chaloupeckého novému přezkoumání, jež by vycházelo z pohledu méně zatíženého nacionálními a ideovými stereotypy. V práci se pokouším především ukázat, že Chaloupeckého historiografický přístup vycházel z individuálního zakotvení v českém a slovenském prostředí, zejména díky sňatku se slovenskou básnířkou Ľudmilou Groeblovou. Výsledkem by měl být obraz života a díla historika, jehož osudy byly určovány třemi cézurami - světovými válkami a komunistickým převratem roku 1948.
|
host ::
RSS.