|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
| |
|
|
Lobbing a jeho regulace v českém a mezinárodním kontextu
Hoferek, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Lobbing a jeho regulace v českém a mezinárodním kontextu Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá fenomén lobbování a jeho regulace v mezinárodním a následně v domácím kontextu, a to v návaznosti na aktuální vládní návrh zákona o lobbování. Práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole je nejprve hledána vhodná definice lobbování a jsou představeny jeho jednotlivé funkce, nejčastěji používané typologie a tři hlavní teorie. Následně je pozornost věnována vzájemnému vztahu lobbování a korupce a jejich interakcím. V následující části jsou představeny možné přístupy k legitimitě lobbování v rámci demokratického rozhodovacího procesu. Na závěr této kapitoly jsou rozebrána obecná východiska regulace lobbistické činnosti a následně také jednotlivé způsoby a nástroje, jimiž se realizuje. Druhá kapitola se zabývá lobbováním a konkrétními prostředky jeho regulace ve třech vybraných zemích - Litvě, Polsku a Slovinsku. Jednotlivé části jsou vystavěny na totožné struktuře: na úvod je stručně nastíněna historie regulace, následně je pozornost věnována lobbistickému prostředí v dané zemi, jsou shrnuty relevantní vybrané zákonné definice, regulace je přehledně představena a následně je s odkazem na odbornou literaturu provedeno její hodnocení. Na závěr každé z částí jsou formulována konkrétní doporučení pro budoucí...
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Komparace motivace a průběhu kolaborace v Litvě a Lotyšsku
Žabková, Marie Magdalena ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kolaborace v Litvě a Lotyšsku - konkrétně motivací a průběhem kolaborace části obyvatelstva za druhé světové války s nacistickým režimem. V obou pobaltských zemích bylo vyhlazeno přes 90 % původní židovské populace a většina z ní do konce roku 1941. Kolaborace měla vliv na míru a rychlost implementování konečného řešení židovské otázky v Pobaltí. První část práce je věnována politicko-historickému kontextu s ohledem na holocaust v obou zemích. V této části jsou rozebrány okolnosti, které měly zřetelný vliv na pobaltskou společnost, a to předválečný antisemitismus, sovětská okupace a nacistická okupační správa. V další části práce na základě komparace snaží analyzovat pogromy, fungování kolaborantských jednotek a jejich strukturu. Poslední část se zaměřuje na podněty, které se výrazným způsobem promítaly do společnosti v Litvě a Lotyšsku. Práce dochází k závěru, že pobaltské země se lišily mírou předválečného antisemitismu, přijetím německé okupace politickým vedením, velikostí pogromů a strukturou kolaborantských jednotek.
|
|
| |
|
|
Integrace Litvy do eurozóny a její dopady na ekonomiku a veřejné mínění
Kachlíková, Eva
Předmětem této bakalářské práce je definice politické cesty Litvy do eurozóny a výzkum krátkodobého dopadu přijetí eura na ekonomiku. Teoretická část se věnuje vymezení historického vývoje Litvy v rámci regionální spolupráce. Zabývá se plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, které definují připravenost vstupu Litvy do eurozóny. Výzkumná část se věnuje interpretaci ekonomických indikátorů v rámci Litevské republiky. Dále využívá průzkumu veřejného mínění, kdy se práce snaží zhodnotit očekávání občanů s reálnými ekonomickými dopady. Průzkum veřejného mínění vychází z dat Eurobarometru pod záštitou Evropské komise.
|
|
|
Energetická bezpečnost pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy
Havel, Zdeněk ; Zájedová, Iivi (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Energetická bezpečnost je v současné době často skloňované téma. Hovoří se o ní v souvislosti s řadou konfliktů v zemích třetího světa, které díky zásobám energetických surovin, jako jsou ropa a plyn ovlivňují energetický trh. Pro některé státy je však otázka zajištění energetické bezpečnosti otázkou životně důležitou. Takovým příkladem jsou pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou totiž závislé na dodávkách fosilních paliv z okolních zemí, a i když jsou členskými státy EU, až donedávna nebyly energetické trhy v Pobaltí liberalizovány a ani napojeny na zbytek evropské energetické infrastruktury. Je známým faktem, že hlavním dodavatelem fosilních paliv do Pobaltí je Ruská federace. Pobaltské státy se proto již od znovuzískání samostatnosti, snaží snížit vliv Ruské federace na pobaltský energetický trh. Tato diplomová práce se proto zabývá analýzou energetické bezpečnost všech tří pobaltských států. Práce pečlivě rozebírá všechny aspekty jejich energetických sektorů. Zkoumá jak historický vývoj regionu, díky kterému porozumíme vlivu Ruské federace na Pobaltí, tak i úroveň mezinárodní spolupráce pobaltských států s EU při zajišťování energetické bezpečnosti. Analýza se zaměří i na vztahy mezi jednotlivými pobaltskými státy a energetickou politiku, kterou zvolili pro svůj energetický sektor....
|
|
|
Srovnání ekonomického vývoje a hospodářské politiky pobaltských států mezi 1989 - 2015
Phamová, Xuan Mai ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Moje práce se zabývá ekonomickým vývojem a hospodářskou politikou pobaltských států po nabytí nezávislosti od Sovětského bloku v roce 1991. V práci tak popisuji hospodářskou politiku, jež vedla úspěšnému růstu ekonomiky a transformaci jejich centrálně plán tržní ekonomiku podle západního vzoru. To zapříčinilo i rychlý růst jejich ekonomik převážně letech 2000 až 2008, jež bylo zlatým obdobím pro pobaltské státy a získaly tak pojmenování "Baltští tygři". Následná hospodářská krize uvedla jejich ekonomiku do recese, nicméně pomocí podobné hospodářské politiky začaly opět růst a nakonec vstoupily do Eurozóny. Část práce je věnovaná historickému kontextu a podmínkám před nabytím nezávislosti pro lepší pochopení jejich postavení. Další kapitola, jež tvoří většinu práce je rozdělená do tří časových období, oddělena významným mezníkem pro pobaltské státy (tedy vstupem do EU, hospodářskou krizí a vstupem do Eurozóny). každé kapitole je stručně popsána politická situace nebo jiné důležité soc aspekty, následně realizovaná hospodářská politika všech tří států a srovnání makroekonomických faktorů, jak se vyvíjely v čase.
|
|
|
Dopad hospodářské krize na litevskou politiku a prezidentské volby v roce 2009
Myslbek, Mikuláš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
MYSLBEK, Mikuláš ABSTRAKT Tato práce se věnuje hospodářské krizi a volbě prezidenta na Litvě v roce 2009. Hlavním cílem práce je zjistit, zda byla Dalia Grybauskaitė zvolena prezidentkou právě díky probíhající hospodářské krizi. Autor v práci také zjišťuje, jestli byla krizí nějakým způsobem ovlivněna i litevská politika. Text se zabývá historickým kontextem, litevským politickým systémem, výkonností litevské ekonomiky a samotnými volbami a ekonomickou krizí, které vzájemně analyzuje.
|
host ::
RSS.