|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Král, Richard (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté
Tetourová, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...
|
|
|
Irská neutralita v kontextu evropské integrace
Knotková, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se věnovala tématu irské neutrality v kontextu evropské integrace a potvrdila hypotézu, že Irsko se do procesů evropské integrace zapojilo ve 21.století pouze takovým způsobem, který neohrožoval jeho politiku neutrality. Hlavní část práce se soustředí na tři konkrétní události, a to schvalování Lisabonské smlouvy, Smlouvy z Nice a Stálé strukturované spolupráce (PESCO). Jsou to tři nejzásadnější momenty evropské integrace 21.století, při kterých výrazně figurovala otázka irské neutrality. Na těchto případech práce dokazovala, že irské zapojení do evropských integračních struktur proběhlo v souladu s irskou politikou neutrality a bez jejího ohrožení. Strach o neutralitu plyne z hlubší spolupráce EU v oblasti SZBP a obav z vytvoření evropské armády, což se ukázalo ve všech sledovaných případech. Smlouvu z Nice Irové na první pokus neschválili a od irské vlády i ostatních členských států si vyžádaly potvrzení o tom, že Smlouva z Nice skutečně neohrožuje a neovlivňuje irskou politiku neutrality. Až poté ji v druhém referendu přijali. Podobný případ nastal i u Lisabonské smlouvy, která byla také schválen až ve druhém referendu poté, co Irsku bylo garantováno zachování neutrality prostřednictvím Irských záruk. Přijetí PESCO neprobíhalo formou referenda, ale zakládající dokumenty také obsahují...
|
|
|
Ústavněprávní důsledky Lisabonské smlouvy
Dekan, Jeroným ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Ústavněprávní důsledky Lisabonské smlouvy Práce analyzuje ústavněprávní dopad změn, ke kterým došlo v důsledku Lisabonské smlouvy. V první části je stručně shrnut historický vývoj evropské integrace, novelizace zakládacích smluv a vznik Evropské unie s podrobnějším popisem sjednávání a ratifikace Lisabonské smlouvy. Druhá část práce se podrobněji věnuje státoprávní charakteristice Evropské unie před účinností Lisabonské smlouvy. Třetí část práce obsahuje formální náležitosti Lisabonské smlouvy a dále popisuje obsahové změny, které přináší do primárního práva. Závěrečná část se zabývá problematikou dopadů evropského práva do ústavního pořádku České republiky a změnami, ke kterým došlo v důsledku Lisabonské smlouvy. Předně jsou analyzována integrační ustanovení ústavního pořádku, a to zejména ve vztahu k problematice státní svrchovanosti, dále průběh ratifikace a přístup Ústavního soudu k předběžnému přezkumu Lisabonské smlouvy, posouzení otázky státní svrchovanosti po přijetí Lisabonské smlouvy se závěrem, že Česká republika zůstává svrchovaným státem. Závěr této části je věnován rozboru ústavněprávních dopadů jednotlivých změn primárního práva do právního řádu České republiky vymezených v části třetí. Ústava České republiky, ústavní pořádek, Lisabonská smlouva, Evropská unie, Evropské společenství,...
|
|
|
Změny Evropského parlamentu po Lisabonské smlouvě
Nesvadbová, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním změn, které proběhly po Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu. První část práce se zaměřuje na historii Evropského parlamentu a ratifikaci Lisabonské smlouvy. Druhá část navazuje na část první a porovnává konkrétní změny EP po Lisabonské smlouvě. Součástí této části je přehled nejdůležitějších změn EU po Lisabonské smlouvě.
|
|
| |
|
|
Společná zemědělská politika v postlisabonském období
Harašta, Martin
Tato bakalářská práce se v obecné části věnuje příčinám vzniku Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie, jejímu vývoji, cílům a principům a dále také analyzuje její reformy. Stěžejní část práce se zabývá analýzou změn SZP, které přišly společně s Lisabonskou smlouvou, ale také změnami, které nastaly v tomto období až do současnosti. Hlavním cílem práce je tedy identifikovat a analyzovat změny, které nastaly v postlisabonském období.
|
|
|
Vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a její projevy v civilních misích
Valeš, Jan ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářské práce předkládá analýzu vnější činnosti institucí EU. Pokusil jsem se určit míru praktického naplňování SZBP v postlisabonském období. Pro analýzu uplatňování SZBP v praxi jsem zvolil případy dvou afrických zemí, Libye a Nigeru. Vnější činnost EU prošla dlouhým a nesnadným vývojem. Až Lisabonská smlouva označuje veškeré zahraniční aktivity EU jako vnější činnost Unie a vymezuje jim společné cíle. Podstata SZBP vychází z konsenzuálních jednání na mezivládní úrovni, kde se střetávají partikulární zájmy jednotlivých členských států. Závěrečná část práce dokládá, že nové instituce vzniklé Lisabonskou smlouvou plní svoji roli ve vnější činnosti EU, například tím, že vydávaly prohlášení, svolávaly zvláštní mezinárodní konference, spolupracovaly s ostatními mezinárodními a regionálními partnery. Závěrem lze konstatovat, že se EU pokouší i nadále řešit problémy nejen v afrických zemích a tím dosáhnout žádoucího efektu společenskopolitické stabilizace v jednotlivých regionech a tak zajistit bezpečnost vnějších hranic.
|
|
| |
host ::
RSS.