Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 92 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium chemicko-fyzikálních vlastností vysokoproteinových pekařských směsí
Damborská, Alexandra ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Z hlediska výživy jsou bílkoviny nedílnou součástí stravy. V lidském těle mají spoustu funkcí a jejich nedostatek ve stravě má negativní vliv na zdraví člověka. Prozatím je největším zdrojem bílkovin živočišná výroba. Do popředí se však začínají dostávat i rostlinné zdroje, které jsou také bohaté na obsah bílkovin. Pečivo patří mezi nejkonzumovanější potraviny na světě. Přídavkem proteinových izolátů, koncentrátů či hydrolyzátů lze zvýšit obsah bílkovin v pečivu, a navíc i obohatit jeho aminokyselinový profil. K přípravě vysokoproteinových pekařských směsí byly vybrány následují proteiny – hrachový proteinový izolát, proteinový koncentrát z pšeničných otrub, hovězí proteinový hydrolyzát, proteinový izolát z hnědé rýže, bílkový proteinový izolát, syrovátkový proteinový izolát, sójový proteinový izolát, lepek a konopný proteinový koncentrát. Obsah bílkovin v pšeničné hladké mouce byl stanoven na 11 %. Směsi byly míchány tak, aby výsledný obsah bílkovin byl 20 %. Referenční vzorek hladké pšeničné mouk T530 a vysokoproteinové směsi byly analyzovány ke stanovení chemických, a hlavně reologických vlastností. Z reologických stanovení byla provedena farinografická a extenzografická analýza vytvořených těst. Stanovené parametry byly zpracovány metodou analýzy hlavních komponent k porovnání vlastností oproti referenci.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkaté výživy na kvalitu pšeničného zrna
Chadimová, Klára ; Babák, Libor (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkaté výživy na kvalitu pšeničného zrna. Ozimná pšenice odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol oxidu uhličitého na mol) koncentrace oxidu uhličitého, přičemž polovina vzorků byla hnojena dávkou 200 kg N na ha (N+) a druhá polovina vzorků zůstala bez hnojení (N-). Byl stanoven sedimentační index pomocí Zelenyho testu a číslo poklesu podle Hagberga-Pertena. Byla stanovena objemová hmotnost rutinní metodou. Ke zjištění tvrdosti zrna a stanovení obsahu škrobu, sušiny a dusíkatých látek byla použita metoda NIR spektrometrie. Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého neměla statisticky významný vliv na žádný z vybraných parametrů kvality pšeničného zrna. Naopak výrazný vliv na kvalitu pšeničného zrna má hnojení dusíkem. U varianty nehnojené dusíkem byl pozorován statisticky významný pokles sedimentačního indexu a obsahu dusíkatých látek vyjádřeného jako hrubá bílkovina a nárůst obsahu škrobu. Ostatní parametry kvality zrna nebyly dusíkatým hnojením ovlivněny.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Veselá, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkaté výživy a UV záření na obsah proteinů gluteninových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia. Gluteninové proteiny byly separovány metodou SDS-PAGE a jejich kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Bylo prokázáno, že dusíkaté hnojení má velký vliv na obsah gluteninových proteinů, u všech vzorků došlo ke zvýšení jejich obsahu. Samotný vliv zvýšené koncentrace CO2 není zdaleka tak výrazný, nicméně jisté rozdíly se vyskytují. Vzorky pšenice pěstované za podmínek redukovaného UV záření, a vzorky pšenice pěstované v přirozených podmínkách nevykazují velké rozdíly v obsahu gluteninů.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce u ozimé pšenice
Chadimová, Klára ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce pšeničného lepku. Ozimá pšenice odrůdy Bohemia byla kultivována za podmínek normální (AC; 400 mol CO2.mol-1) a zvýšené (EC; 700 mol CO2.mol-1) koncentrace CO2. Polovina vzorků byla hnojena dávkou 200 kg N.ha-1 (N+, N–) a dalšími sledovanými environmentálními faktory bylo vyloučení UV záření u poloviny komor (UV–, UV+) a manipulace přirozených srážek (DRY, WET). Gliadinová frakce lepku byla separována metodou A-PAGE, gluteninová frakce metodou SDS-PAGE. Proteiny byly kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení významně zvýšilo obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce lepku. V menší míře se projevil vliv sucha, které významně snížilo koncentraci některých subfrakcí gliadinů, naopak významný pokles množství proteinů vlivem sucha byl pozorován u HMW gluteninových podjednotek. Vyloučení UV záření způsobilo významné snížení obsahu proteinů několika subfrakcí gliadinových a gluteninoých podjednotek. Vliv zvýšené koncentrace CO2 se projevil pouze v malé míře významným zvýšením koncentrace proteinů gluteninových subrakcí HMW 1 a 2. Naopak významné snížení množství proteinů vlivem zvýšené koncentrace CO2 bylo pozorováno u gliadinových subfrakcí -5 1 a 1.
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Drahovzalová, Kateřina ; Márová, Ivana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na vlastnosti klasů, zrn a mouky u dvou odrůd pšenice obecné (Triticum aestivum). Odrůdy Vánek a Septima byly pěstovány ve speciálních sklenících, jednak v atmosféře s normální koncentrací oxidu uhličitého (AC = 385 ?mol?mol-1), jednak při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (EC = 700 ?mol?mol-1). Kvantitativní analýza zrn (obsah hrubé bílkoviny, škrobu, lepku, vlhkost a tvrdost zrn) byla provedena metodou NIR, obsah lepku (gluten index) byl stanoven po vyprání vodou a kvalita lepku z čísla pádu. Celkový obsah dusíkatých látek byl stanoven podle Kjeldahla, celkový obsah aminokyselin a obsah jednotlivých aminokyselin iontově výměnnou chromatografií. Odrůda Vánek měla statisticky významně větší velikost klasů, více obilek a větší hmotnost zrn, jestliže byla pěstována v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO2. U odrůdy Septima byla velikost klasů variant AC a EC srovnatelná, ale klasy pěstované v EC měly významně větší počet obilek a větší hmotnost. Odrůda Vánek pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla větší hmotnost 100 zrn než varianta AC, odrůda Septima pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla relativně větší hmotnost 100 zrn než varianta AC. U odrůd Vánek a Septima pěstovaných při zvýšené koncentraci CO2 byl zjištěn významně nižší obsah hrubé bílkoviny (o 28,4 %) i glutenový index (o 34,6 %). Ve srovnání s variantou AC byl u EC rovněž nižší celkový obsah dusíkatých látek a aminokyselin.
Stanovení aktivních složek a biologických účinků vybraných netradičních cereálií
Pecháček, Michal ; Vysoká, Marie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na charakterizaci aktivních látek a biologických účinků vybraných netradičních cereálií. V práci byly charakterizovány základní složky netradičních cereálií, jako jsou cukry nebo bílkoviny, dále pak aktivní látky, jako jsou například antioxidanty, fenolické látky nebo -glukany. Tyto látky byly převážně stanoveny pomocí spektrofotometrických analytických metod. Teoretická část práce byla zaměřena obecně na cereálie, stavbu obilného zrna, cereální výrobky a zejména pak na chemické složení cereálií. V rámci této části práce byl vypracován souhrn látek vyskytujících se v obilném zrnu, jako jsou sacharidy, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a další tělu prospěšné aktivní látky. V praktické části byly analyzovány vzorky vybraných netradičních cereálií, konkrétně amaranth, čirok, jáhly, kamut, pohanka, quinoa, slzovka a teff. Amaranth, pohanka a jáhly byly analyzovány navíc ve formě vloček. Teff byl analyzován pouze ve formě vloček, čirok a quinoa byly analyzovány i ve svých barevných variantách. Nejprve byly připraveny vodné extrakty těchto vzorků, které byly použity pro stanovení antioxidační aktivity, stanovení celkových fenolických látek a flavonoidů. Pro stanovení sacharidů byly použity hydrolyzované vzorky a pro další základní stanovení byly využity vzorky v práškové formě. Obecně bylo nejlepších výsledků dosaženo při těchto stanovení u vzorku quinoi, dále pak amaranthu a pohanky. Kromě základních stanovení byl také analyzován obsah -glukanů, který byl v případě vybraných netradičních cereálií velice nízký. Nakonec byly provedeny testy cytotoxicity s využitím humánních buněk. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testů na lidských keratinocytech HaCaT a na lidských buňkách adenokarcinomu tlustého střeva CaCO-2. V poslední části práce byla provedena senzorická analýza 6 vzorků, ze kterých byla připravena mouka a z této mouky byly vyrobeny muffiny, které byly analyzovány a senzoricky hodnoceny.
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Zítková, Jana ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na výnos pšenice a kvalitu pšeničného zrna a mouky. Zaměřuje se především na vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na celkový obsah dusíkatých látek v mouce, zastoupení proteinů, lepku a pekařské vlastnosti. Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého dochází ke zvýšení výnosu pšenice. Naopak, značně snížen je obsah dusíkatých látek. Dochází také ke snížení obsahu lepku, hrubých bílkovin, které hrají důležitou roli pro kvalitní pekařské vlastnosti, jejich snížení způsobí horší vlastnoti těsta a zmenší objem chleba.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 92 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.