|
|
Pravice a levice
Toman, Jonáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Pravice a levice Abstrakt Tato práce stojí na dvou pilířích, resp. částech. Tou první je pojednání a výklad k tomu, co je pravolevé spektrum, zda má nějaké alternativy, popřípadě jaké, a v čem tkví jeho přednost oproti ostatním koncepcím klasifikace politického spektra. Druhá část je náhledem do historie pravolevého dualismu, jeho zrození a proměn v čase od vzniku až po rok 1989 ve snaze ukázat proměnlivost politického konfliktu především v konkrétních obdobích, ale i ve vztahu k místu. První část práce se soustředí na pravolevý dualismus jako takový a to, co pod ním rozumíme, zmiňuje některé konkurenční koncepce a vybrané přímo vysvětluje. Závěrem nechybí pokus o syntézu dvou až tří koncepcí do finálního schématu, které se snaží neopustit pravolevé dělení, ale zároveň mu dodat na vypovídající hodnotě. První pasáž historické části práce se zabývá dvěma zásadními revolucemi, které otřásly západním světem a na jejichž konci vznikly demokracie téměř v té podobě, jak je známe dnes. Práce otevírá náhodnost vzniku pojmů pravice a levice čistě podle toho, ve které části sálu zaujaly místo nositelé konkrétních názorových proudů, a jakým způsobem byl tento mechanismus vynucen zasedacím pořádkem a nakolik byl čistě náhodný. Následuje porovnání americké revoluce s francouzskou a vytýčení jejich rozdílností a příčin...
|
|
| |
|
|
Vliv subkultury techno na politické názory jejích členů: Komparace pražské a berlínské scény
Dytrych, Simon ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o subkultuře techno, přesněji hodnotovou orientaci jednotlivce. Soustředí se přitom na komparaci Berlína a Prahy. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tento vliv existuje a případně ho popsat. metodologické části definuji některé pojmy a krátce zmiňuji několik přístupů ke studiu kultury a subkultur. Rozebírám přístup chicagské školy, birminghamské školy, post subkulturních studií, ale i nejnovější trendy ve studiu pokouším na základě odborných publikací v vztah mezi příslušností k subkultuře a politickou či hodnotovou orientací jednotlivce. Nakonec se zaobírám metodologií, načrtávám svou výzkumnickou části praktické analyzuji provedené rozhovory, na základě kterých se prokazuje, že techno subkultura opravdu může mít souvislost s hodnotovou orientací jednotlivce. Věřím, že práce rozšíří povědomí o růz názorových skupinách ve společnosti.
|
|
| |
|
|
Stará a nová levice na politické scéně České republiky
Blažeková, Radka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace staré a nové levice na české politické scéně. Diplomová práce se zaměřuje na komparaci vybraných relevantních politických subjektů působících v ČR. Práce zkoumá rozdíly a podobnosti mezi KSČM, socialistickým křídlem ČSSD na jedné straně a Zelenými a levicově-liberálními tendencemi a odnožemi ČSSD (například Idealisté) na straně druhé. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část práce je částí teoretickou. V této části operacionalizuji pojmy politická strana, politické hnutí, levo- pravá osa politického spektra, stará levice, nová levice a další. Vysvětlení pojmů je důležité pro následující pochopení práce. V druhé části práce analyzuji významné a relevantní politické strany. Zaměřuji se na jejich vznik a vývoj, volební program, na jejich postoj k vybraným otázkám, elektorát a na jejich případnou spolupráci mezi sebou ad. Třetí závěrečná část je částí komparativní. Cílem práce je zjistit, zda analyzované subjekty naplňují levicový charakter. Dalším cílem je zjistit, zda zařazení politických subjektů na levo-pravé ose politického spektra v ČR je stále relevantní. Cílem je také analyzovat, zda takzvaná stará a nová levice má v českém stranickém systému tendence se k sobě ideologicky spíše přibližovat, anebo naopak více vzdalovat. Hlavní výzkumnou metodou...
|
|
| |
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Brazilská levice na počátku 21. století. Od politické alternativy k mocenskému kartelu?
Němec, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Kouba, Karel (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Dizertační práce se zabývá transformací brazilské Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores, PT), přičemž cílem je zjistit důvody více než desetiletého časového odstupu mezi obnovením přímé volby prezidenta v podmínkách všeobecného volebního práva a vítězstvím levice ve společnosti, která je poznamenaná extrémní nerovností distribuce bohatství. Druhou otázkou je, jakým způsobem strana dokázala v podmínkách fragmentovaného stranického systému konsolidovat moc a udržet ji po tři po sobě jdoucí funkční období. S použitím upravených konceptů masové, catch-all a kartelové strany autor testuje hypotézu, že volební vítězství bylo podmíněno prvotním ovládnutím levicové části politického spektra v důsledku vybudování masové, resp. na program orientované strany, jež následně uzpůsobila svou volební kampaň se zaměřením na středové voliče (posun k formátu catch-all, resp. na hlasy zaměřené straně). Následné udržení moci je založena na vytváření nadměrných koalic se stranami napříč politickým spektrem, tedy vč. stran pravicových. Tyto koalice jsou ale pouze vládní, do voleb strana v koalici s pravicovými stranami nevstupuje. V práci je dále rozebráno fungování tzv. koaličního prezidencialismu, představena je rovněž diskuse o typech současných levicových vlád v Latinské Americe a zpracovány jsou také základní prvky brazilského politického systému.
|
|
|
Levicový posun v současné Latinské Americe
Hájek, Ondřej ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Jeníčková, Martina (oponent)
V souvislosti s volebním rokem 2006 se v Latinské Americe začalo hovořit o levicovém posunu celého regionu. Krátce na to se v médiích začaly objevovat zprávy o omezení základních principů demokracie v některých z latinskoamerických zemí. Cílem této práce je především zmapovat situaci v jednotlivých státech a na základě toho analyzovat současnou politickou situaci Latinské Ameriky se zaměřením na omezování demokracie a základních lidských práv a svobod. Klíčovou otázkou tak zůstává, jestli se jedná o celoregionální tendenci, nebo je to záležitost pouze několika zemí s radikálnější vládou.
|
|
|
Časopis Levá fronta v historickém kontextu počátku 30. let
KŘÍŽOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá důkladnou analýzou všech ročníků časopisu Levá fronta (1930-1933) a zároveň jejich vzájemnou komparací. V teoretické části je zkoumání podrobněji zaměřeno na období 30. let 20. století a zrod organizace Levá fronta. Dále je zde detailněji rozebrán samotný vznik i zánik časopisu, jeho struktura, významní přispěvatelé a hlavní témata, jimiž se časopis zabýval. V interpretační části je cílem popsat transformaci časopisu v průběhu jednotlivých let na konkrétní vybrané kauze.
|
host ::
RSS.