|
|
Revize katastrálního operátu
Strojilová, Jarmila ; Vitulová, Naděžda (oponent) ; Bureš, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá nejen důvodem, proč se provádí revize údajů katastru, ale i jednotlivými činnostmi, které vyplývají z provádění revize a z řešení zjištěných nesouladů. Revize jsou vyhlašované podle § 35 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a podle § 43 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Hlavním požadavkem je zajistit nejen aktuálnost údajů katastru nemovitostí, ale i informováním vlastníků a jiných oprávněných o zákonné povinnosti ohlašovat změny podle § 37 katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. do katastru ne-movitostí. Obsahem této práce je revize katastrálního území Valašské Klobouky.
|
|
|
Vedení katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem
Chvosta, Pavel ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Katastr nemovitostí je jedním z nejrozsáhlejších informačních systémů s mimořádnými požadavky na přesnost a spolehlivost údajů v něm evidovaných. Vyhledávání a oprava nesprávných údajů v katastru nemovitostí je úkolem směřujícím k zvýšení úrovně katastrálního operátu. Posílí se tak jistota a důvěra vlastníků nemovitostí ve vztahu ke katastru. V práci je popsán proces řešení nesouladu údajů v katastru. Toto úsilí má za cíl udržovat soulad katastru s právním stavem, s uloženými dokumenty a jinými údaji. Také realita v terénu musí být v dokonalém souladu se stavem vedeným v katastru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nabytí nemovitosti od neoprávněného - srovnání české a německé právní úpravy
Vondrášek, Igor ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
v českém jazyce Tématem práce je institut nabytí nemovitosti od neoprávněného, jenž prolamuje tradiční římskoprávní zásadu nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má). Práce popisuje, analyzuje a hodnotí podmínky pro nabývání vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem od osob neoprávněných, jak jsou stanoveny českým a německým právním řádem. Možnost nabýt nemovitost od neoprávněného, která je úzce spojena s principem materiální publicity (veřejné víry), navrátila do tuzemské legislativy až rekodifikace soukromého práva. Socialistické i porevoluční právo možnost dobrověrného nabytí nemovitosti od neoprávněného striktně odmítaly. Nedávné posílení materiální publicity veřejných seznamů s sebou ovšem přináší řadu nejasností. Ačkoliv nelze budoucí vývoj rozhodovací praxe tuzemských soudů v otázce nabývání nemovitosti od neoprávněného předvídat, mohla by německá právní úprava možná řešení některých výkladových problémů nastínit. Ostatně zásada veřejné víry pozemkové knihy je součástí BGB již od počátku jeho platnosti. Předkládaná práce odborné veřejnosti nejprve představí nejdůležitější východiska a odlišnosti českého a německého pozemkového práva, které jsou důležité pro pochopení dalšího textu. Navazující kapitoly...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit
Janíčková, Lucie ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zásadou superficies solo cedit, jejíž kořeny sahají až do římského práva. Zásada "povrch ustupuje půdě" vyjadřuje pravidlo, dle kterého je součástí pozemku vše, co na něm vzejde, ať přirozenou či umělou cestou. Zásada byla v dějinách českých zemí uplatňována ve Všeobecném občanském zákoníku od roku 1811 až do přijetí civilního kodexu z roku 1950. Tento kodex naopak uplatňoval protichůdnou zásadu a zavedl tak oddělené vlastnictví pozemků a staveb. Do našeho právního řádu se zásada opět navrátila přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je představit zásadu v historickém kontextu, podat výklad o její současné podobě a specifikovat problémy, které přijetím superficiální zásady nastaly. Diplomová práce je strukturou rozčleněna na čtyři hlavní kapitoly. V úvodní části je pojednáno o historickém vývoji zásady. Prvně je přistoupeno k výkladu římského práva, ve kterém jsou rozebrány některé významné prameny římského práva. V rámci výkladu o právních dějinách českých zemí je pozornost upřena zejména na Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, který uplatňování zásady jako první zavedl do našeho právního řádu. Pro hlubší pochopení vývoje superficiální zásady jsou dále rozebrány i související ustanovení o věcných právech. Od předmětné zásady se odklonil civilní...
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Bulíčková, Karolína ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Zápisy do katastru nemovitostí Diplomová práce se zabývá institutem zápisů do katastru nemovitostí, který prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, prošel celou řadou změn, které bylo třeba reflektovat v právní úpravě katastru nemovitostí. Od rekodifikace občanského práva a s ní spojenými změnami v právu týkajícím se nemovitostí uběhlo, v době sepisování diplomové práce, již 6 let. Z tohoto důvodu je možné hodnotit právní úpravu zápisů do katastru nemovitostí komplexněji. Práce je rozdělena do pěti částí, kde jsou rozebrány jednotlivé aspekty právní úpravy zápisů do katastru nemovitostí. První část diplomové práce nastiňuje historický vývoj samotné evidence nemovitostí pro lepší pochopení současné právní úpravy. Druhá část diplomové práce je zaměřena na současnou právní úpravu katastru nemovitostí, jeho základní zásady, na základě kterých je katastr veden, a výpis z katastru nemovitostí jako veřejnou listinu poskytující informace o právních vztazích týkající se dané nemovitosti. Třetí část se zabývá předmětem evidence, neboť ne všechny nemovité věci se v katastru nemovitostí evidují. Při popisu jednotlivých předmětů evidence je pozornost věnována i některým sporným otázkám, mezi než patří například evidování podzemních staveb. Ve čtvrté části se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Pozemkové služebnosti a jejich zápis do katastru nemovitostí
Rybář, Robin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
POZEMKOVÉ SLUŽEBNOSTI A JEJICH ZÁPIS DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ - ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá pozemkovými služebnostmi jakožto jedněmi z nejdůle- žitějších věcných práv. Podstatou pozemkových služebností je povinnost vlastníka jednoho po- zemku zdržet se určitého jednání nebo něco strpět ve prospěch vlastníka pozemku druhého. Jde o starý právní institut známý už římskému právu, který si sice zachoval svou podstatu, jeho právní úprava však za staletí prošla určitými změnami. V práci jsou rozebrány jednotlivé aspekty tohoto právního institutu, od vzniku přes obsah až po zánik. Je zohledněno zařazení služebností mezi věcná práva a jsou vyvozeny důsledky této systematiky. Pozornost je věnována především rozsahu a obsahu služebnosti, jednotlivým způsobům nabytí služebností a jejich vzniku, právním poměrům ze služebnosti, ochraně slu- žebností a jejich zániku. Velká část práce se také věnuje konkrétním typům pozemkových slu- žebností jmenovaným občanským zákoníkem. Téma pozemkových služebností je doplněno o problematiku jejich zápisu do katastru ne- movitostí. Jsou popsány zásady vedení katastru nemovitostí a jednotlivé typy zápisů, které mo- hou být do katastru nemovitostí prováděny. Pozornost je dále věnována vkladu práva jakožto typu zápisu relevantního pro služebnosti. Jsou uvedeny náležitosti...
|
|
|
Historie pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století
KÁNDLOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje historii pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století. Cílem této práce bylo formou literární rešerše popsat vývoj pozemkových úprav a vlastnických práv k nim od roku 1918. První, delší část práce se zabývá pozemkovými úpravami od vzniku Československa až po současnost, s výhledem do budoucna. Popisuje pozemkové reformy a jednotlivé evidence pozemků a vlastnických práv. Druhá, kratší část práce je věnována církevnímu majetku a zacházení s ním během jednotlivých historických etap a také církevním restitucím v devadesátých letech. Řeší otázku vlastnictví církevního majetku a také to, jak církev svůj majetek získala.
|
|
|
Superficies solo cedit
Doležal, Tomáš ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Superficies solo cedit Diplomová práce se zabývá tématem superficiální zásady z pohledu jejího historického vývoje a místa v současném právním řádu. Uvedená zásada spočívá v tom, že vše, co se nachází na pozemku nebo z něj vzešlo, je jeho součástí. Superficiální zásada je institutem rozvíjejícím se již od dob starověkého Říma a do našeho právního řádu byla opětovně zakotvena po rekodifikaci soukromého práva v roce 2012. Práce se ve své úvodní části zaměřuje na historický vývoj superficiální zásady, a to nejen v římském právu, ale také v českých zemích, zejména pak na její ukotvení v ABGB z roku 1811. Dále je ve stručnosti popsán odklon od superficiální zásady, k němuž došlo v souvislosti se změnou politického a společenského uspořádání v poválečném Československu. Popření zásady superficies solo cedit přetrvalo až do rekodifikace soukromého práva, která byla uskutečněna v roce 2012 prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Hlavní část práce se zaměřuje na rozbor superficiální zásady v občanském zákoníku a dalších souvisejících právních předpisech. Jde především o právní předpisy, upravující problematiku katastru nemovitostí, jelikož právě na tuto oblast má existence superficiální zásady nejzásadnější dopad. Na základě teoretického výkladu superficiální zásady jsou v práci představeny...
|
host ::
RSS.