|
|
Mechanické vlastnosti dřeva smrku ztepilého napadeného lýkožroutem smrkovým v různých stádiích poškození
Brüstl, Pavel
Tato práce se zabývá zjištěním mechanických vlastností dřeva smrku ztepilého napadeného lýkožroutem smrkovým v různých stádiích poškození za pomocí vzorků testovaných na ohyb a rázovou houževnatost podle evropských norem. Příčinou aktuálního výskytu kůrovcových kalamit se na trh dostává z velké části pouze dřevo z těchto těžeb. Hlavním cílem bylo zjištění, zda dřevo napadené lýkožroutem smrkovým má srovnatelné mechanické vlastnosti s nenapadeným dřevem a jeho následným použitím ve stavbách jako konstrukční řezivo. Provedeným výzkumem jsme nezaznamenali výrazné změny u ohybové zkoušky, kde mez pevnosti a modul pružnosti u napadeného dřeva měli srovnatelné hodnoty jako u nenapadeného. Naopak u zkoušky na rázovou houževnatost se objevil pokles hodnot u maximální síly a houževnatosti vyzrálého napadeného dřeva oproti nenapadenému. To nám ukazuje, že kůrovcové dřevo se oproti zdravým stromům stává křehčí. Hlavní přínos této práce spočívá v zjištění, že pevnost v ohybu u kůrovcového dřeva není výrazně odlišná od zdravých stromů. V teoretické části je uvedena problematika týkající se testování dřeva a jeho pevnostní charakteristika. Dále jsou uvedeny výsledky a statistická vyhodnocení.
|
|
|
Zhodnocení příčin nahodilých těžeb na LHC Svitavy v období 2009-2017
Tyller, Martin
Cílem této práce bylo provést zhodnocení příčin a důsledků nahodilých těžeb na LHC Svitavy za období 2009-2017. Dále pak zhodnotit tyto nahodilé těžby v závislosti na abiotických faktorech. Bylo doporučeno vycházet z dat evidence nahodilých těžeb majitele. Na základě zhodnocení nahodilých těžeb samotných i jejich příčin u dřevin byla provedena interpretace těchto dat. Úkolem této práce bylo na základě všech zjištěných dat a souvislostí navrhnout opatření ke stabilizaci stavu nahodilých těžeb na daném území.
|
|
|
Zhodnocení dopadů sucha v roce 2015 na lesní porosty na revíru Dzbel, část Zadní hory, Lesní správa Prostějov LČR
Pospíšilová, Lucie
Lesy jsou na změny klimatu zvláště citlivé, protože vzhledem k dlouhé životnosti nemají možnost rychlé adaptace na změny v oblasti životního prostředí. Sucho patří mezi primární abiotické činitele, kteří zásadně ovlivňují zdravotní stav porostů a v souvislosti s tím i výši nahodilých těžeb. Zpracovaná diplomová práce se věnuje zhodnocení dopadů extrémního sucha v roce 2015 na porosty lokality Zadní hory v revíru Dzbel, Lesní správa Prostějov. Nejvíce ohroženou dřevinou je smrk, který zde má dominantní zastoupení. Tato práce má zhodnotit působení abiotických a biotických stresorů na suchem oslabené porosty a nastínit možnosti zmírnění škod.
|
|
|
Ektomykorhizy semenáčků smrku v porostech napadených kůrovcem
Loubalová, Karolína
Diplomová práce se zabývá vlivem odumírání lesa napadeného kůrovcem na ektomykorhizní společenstvo hub, vázané na semenáčky smrku ztepilého. Na třech trvalých výzkumných plochách v Tatranském národním parku byly v porostech o různé intenzitě napadení kůrovcem (K1, K2, REF) odebrány semenáčky, změřeny jejich biometrické charakteristiky a popsáno jejich mikrostanoviště. Rozdíly mezi změřenými biometrickými parametry semenáčků z jednotlivých ploch a počtem ektomykorhizních druhů na semenáček byly testovány analýzou rozptylu v programu Statistica. Ektomykorhizy z kořenů semenáčků byly roztříděny na základě morfologických vlastností do morfotypů; houby vytvářející tyto morfotypy byly identifikovány srovnáváním sekvencí ITS rDNA. Pomocí statistického programu Canoco bylo zjištěno, které faktory (mikrostanoviště, biometrické parametry) ovlivnily ektomykorhizní společenstvo hub na semenáčcích a jestli souvisí s intenzitou napadení porostu kůrovcem. Semenáčky z odumřelého lesa (K2) dosahovaly signifikantně větší výšky nadzemní části, tloušťky kořenového krčku a měly delší hlavní kořen než semenáčky odebrané z živého lesa (REF), kde byly semenáčky naopak starší (vyšší počet nodů). Průkaznými parametry v programu Canoco analýzou CCA ve vztahu k výskytu ektomykorhizních druhů na semenáčcích byl prokázan typ plochy (intenzita napadení kůrovcem) a stáří. Analýzou RDA ve vztahu k výskytu ektomykorhizních druhů na semenáčcích zařazených do exploračních typů vyšly jako průkazné parametry typ plochy (intenzita napadení kůrovcem) a mikrostanoviště semenáčků. Ektomykorhizní společenstvo hub vázené na semenáčky smrku bylo do jisté míry ovlivněno stavem porostu; interpretace těchto rozdílů je ovšem obtížná, protože nejsou k dispozici data o ekologii a fyziologii jednotlivých ektomykorhizních druhů.
|
|
| |
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Problematika smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava s aplikací do výuky
Kadeřávková, Lucie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava. Cílem práce je nejen sjednotit a zpřehlednit informace, ale také, což je mnohem důležitější, zjistit povědomost o daném tématu u žáků devátých tříd základní školy. Zároveň odhaluje, jaký mají žáci přehled o souvisejících problémech a jaký zastávají názor k řešení situace. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž teoretická se dále dělí do osmi kapitol, které se věnují historii šumavských lesů, smrkovým monokulturám s bližším přihlédnutím ke smrku ztepilému, dále rozdílům mezi přirozeným a hospodářským lesem či jedinečnosti pralesa Boubín. V jedné z kapitol se dozvíme blíže něco o orkánu Kyrill a jeho následkům a v návaznosti na to následují informace o kůrovcových kalamitách a o samotném lýkožroutu smrkovém. Poslední dvě kapitoly nám pak přibližují možnosti řešení problémové situace s přihlédnutím na nejčastěji využívaná opatření a také se podíváme na to, jak vypadá aktuální situace v šumavských lesích s perspektivou do budoucna. Praktická část se z velké části skládá z dotazníkového šetření, které probíhalo u žáků devátých tříd Základní školy Národní 1018 v Prachaticích za účelem zjistit jejich informovanost o daném tématu. Výstupem práce je navrhnutí možností využití dané...
|
|
| |
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
|
Vliv počasí a podnebí na kůrovcové kalamity na Šumavě
Tůma, Lukáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Kožnarová, Věra (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený škůdce lesa, který se živí na jehličnatých stromech, zejména pak na smrkovém porostu. Z odborné literatury vyplývá, že teplé a suché počasí podporuje populační růst kůrovce, zatímco chladné a vlhké počasí jeho růst brzdí. Teplota je důležitá z hlediska rychlosti vývoje - ovlivňuje počet generací, které kůrovec během roku stihne vytvořit a dále ovlivňuje jeho přežívání v zimě. Nedostatek srážek oslabuje smrky a činí je snáze napadnutelné kůrovcem. Hojnost srážek naopak umožňuje namnožení plísní a jiných přirozených nepřátel kůrovce. Cílem praktické části této práce bylo analyzování závislosti populační dynamiky lýkožrouta smrkového na počasí, a to na základě dat z NP a CHKO Šumava. Nepodařilo se prokázat statisticky významný vliv teploty a srážek na rychlost růstu populace lýkožrouta smrkového. Rychlost růstu byla signifikantně závislá pouze na abundanci lýkožrouta v předchozím roce. Pro další zkoumání vztahu klimatických ukazatelů a populační dynamiky lýkožrouta by bylo třeba získat kvalitnější a dlouhodobější data o početnosti lýkožrouta; těžené kůrovcové dříví může být zatíženo různými rušivými (např. ekonomickými) vlivy. Klíčová slova lýkožrout smrkový, kůrovec, Šumava, gradace, klima, teplota, srážky
|
host ::
RSS.