|
|
Vliv počasí a podnebí na kůrovcové kalamity na Šumavě
Tůma, Lukáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Kožnarová, Věra (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je přirozený škůdce lesa, který se živí na jehličnatých stromech, zejména pak na smrkovém porostu. Z odborné literatury vyplývá, že teplé a suché počasí podporuje populační růst kůrovce, zatímco chladné a vlhké počasí jeho růst brzdí. Teplota je důležitá z hlediska rychlosti vývoje - ovlivňuje počet generací, které kůrovec během roku stihne vytvořit a dále ovlivňuje jeho přežívání v zimě. Nedostatek srážek oslabuje smrky a činí je snáze napadnutelné kůrovcem. Hojnost srážek naopak umožňuje namnožení plísní a jiných přirozených nepřátel kůrovce. Cílem praktické části této práce bylo analyzování závislosti populační dynamiky lýkožrouta smrkového na počasí, a to na základě dat z NP a CHKO Šumava. Nepodařilo se prokázat statisticky významný vliv teploty a srážek na rychlost růstu populace lýkožrouta smrkového. Rychlost růstu byla signifikantně závislá pouze na abundanci lýkožrouta v předchozím roce. Pro další zkoumání vztahu klimatických ukazatelů a populační dynamiky lýkožrouta by bylo třeba získat kvalitnější a dlouhodobější data o početnosti lýkožrouta; těžené kůrovcové dříví může být zatíženo různými rušivými (např. ekonomickými) vlivy. Klíčová slova lýkožrout smrkový, kůrovec, Šumava, gradace, klima, teplota, srážky
|
|
|
Variabilita srážek v Praze v dlouhém časovém období
Schovánková, Tereza ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Bachanová, Soňa (oponent)
Atmosférické srážky jsou jedním z nejvýznamnějších meteorologických prvků, který ovlivňuje jak přírodní prostředí, tak i řadu oblastí lidské činnosti, především zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Jejich nadbytek, vyvolávající povodně, má však dopady, které zasahují i oblasti materiální a ztráty na životech. Proto znalosti prostorového rozložení srážek a jejich časových změn mají velký význam pro praxi.
Předložená bakalářská práce zahrnuje literární rešerši shrnující poznatky o rozdělení, měření a popis srážek pomocí srážkových charakteristik. V experimentální části byla použita data z meteorologické stanice Praha Karlov. Nadmořská výška stanice je 260,5 m nad mořem, zeměpisné souřadnice 50 04 s. š. a 14 25 v. d. Databáze byla vytvořena z měření Českého hydrometeorologického ústavu
z periodika Měsíční přehled měření a pozorování observatoře Praha-Karlov z období 1961 až 2010.
K analýze byly použity tři základní srážkové charakteristiky: počet dní s denní sumou srážek vetší nebo roven 0,1 mm, 1,0 mm a 10,0 mm. Jako referenční charakteristika byl použit standardní klimatologický normál vypočtený
z období 1961 až 1990, který byl doplněn o parametry popisné statistiky (průměr, minimum, maximum, medián, modus, směrodatnou odchylku a amplitudu). Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách.
V souhrnném zhodnocení analyzovaného období lze konstatovat, že na stanici
Praha Karlov se objevuje tendence snížení počtu dní
s denním úhrnem srážek větší nebo roven 0,1 mm, nebo
0,1 mm víceméně celoročně. Výjimkou jsou jarní měsíce, kdy
se počet srážkových dní zvyšuje. Největší změny jsou u počtu dní
s denní sumou srážek větší nebo rovno 0,1 mm v měsících leden, březen, červenec a prosinec; u charakteristiky s denní sumou srážek větší nebo rovno 1,0 mm v červenci, září a listopadu. Potvrdily se tak hypotézy, že dochází ke změnám v časovém rozdělení srážek.
|
|
|
Hodnocení teploty vzduchu pro studium tepelného ostrova města
Kalousová, Jitka ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá jedním z aktuálních problémů, který je označován jako tepelný ostrov města. Fenomén vznikající změnami v prostředí dělíme na dvě kategorie, a to na přirozený a antropogenní, působit však mohou společně. Město a venkovská krajina se od sebe liší, příčinou je stále rostoucí urbanizace měst a změna zemského povrchu, který dokáže sluneční záření absorbovat a později vyzařovat do okolního prostředí. Důsledkem tohoto procesu je oteplování atmosféry ve městech.
V literární části je popisován historický vývoj klimatu, klima jako samostatný prvek a tepelný ostrov města. Tepelný ostrov města je dále charakterizován pomocí energetické bilance, způsobem vzniku, dopady a možnými alternativami odstranění nebo jeho zmírnění.
Hlavním cílem práce bylo sepsat dostupné poznatky a vyhodnotit data ze čtyř různých evropských měst (Bourges, Hamburg, Karlov a Strasbourg). Zjistit pomocí maximální a minimální měsíční teploty v letních měsících, zda se v daných městech objevuje a rozvíjí tento jev. Dále analyzovat četnosti jednotlivých synoptických situací za období 1961-2010 a vyhodnotit jejich vztah k teplotě vzduchu.
U první hypotézy bylo ze statistického šetření prokázáno, že v letních měsících byl zřetelný výskyt městského tepelného ostrova, ten je znatelný především u minimálních teplot. Další analýzou bylo doloženo, že synoptické situace mají při jejich působení vliv na tepelný ostrov města. Druhý hypotézu a to tu, že změny teploty vzduchu jsou způsobovány antropogenní činností, a důsledkem je právě vznik tepelného ostrova města, ten potvrzujeme na základě vyhodnocení datových řad.
|
host ::
RSS.