|
|
Malířův rok
Kachlíková, Barbora ; Pospiszyl,, Tomáš (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Na svojí diplomové práci jsem pracovala na art rezidenci v Gedoku ve Stuttgartua práce je tedy tím ovlivněná. Magisterská práce se sestává 15 - 20 prací. Zvolené médium pro vypracování je malba a technika olej na plátně. Série nemá jednotnérozměry, velikosti pláten se pohybují od 80x90 cm do 200x200cm.
|
|
|
Veřejně a literárně činní učitelé na Kolínsku 1848 - 1948
Šourková, Dita ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o učitelích v Kolíně a okolí a jejich činnosti v kulturním a politickém životě města. Časově je práce vymezena lety 1848 až 1948 s mírným přesahem. Z praktických důvodů je práce rozdělena na tři oddíly, které zahrnují období 1848 - 1900, 1900 - 1918 a 1918 - 1948. Každý z nich obsahuje část, která popisuje historii města z hlediska hospodářského, kulturního a politického vývoje. V další části jsou zpracovány dějiny dvou kolínských škol, jejichž vznik měl pro město velký význam: gymnázium a obchodní akademie. Poslední část se zaměřuje na vybrané učitele. U každého z nich je uvedena krátká biografie, umělecká činnost a hlavně jejich činnost ve veřejném životě města Kolín. Práce obsahuje i přílohu, ve které jsou připojeny ukázky z tvorby několika z nich a dobové fotografie z města.
|
|
|
Změna struktury půdního pokryvu vyvolaná záborem půdy. Na příkladu sídel střední velikosti v širším zázemí Prahy.
Duchoslavová, Eva ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou půdy, která je zabírána pro výstavbu. Velice často dochází k zastavění nejkvalitnějších půd dané oblasti. Pro tuto práci bylo vymezeno 5 modelových území: Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko. V práci je popsána kvalita půdy, která je ve sledovaném území zastavěna. Rozsah zástavby je vymezen na základě územních plánů, proto je možné určit kvalitu půd určených pro budoucí zástavbu. Práce se dále zabývá legislativní ochranou půdy. Klíčová slova: BPEJ, územní plán, zábor půdy, Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Atraktivity cestovního ruchu ve výuce zeměpisu na základní škole: případová studie Kolín
Sixtová, Marie ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Mrázová, Marcela (oponent)
SIXTOVÁ, M. (2011): Atraktivity cestovního ruchu ve výuce zeměpisu na základní škole: případová studie Kolín. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Univerzita Karlova v Praze. Předložená bakalářská práce se zabývá výukou místního regionu. Teoretický vstup do problematiky zajišťuje rešerše literatury o cestovním ruchu a rozbor kurikulárních dokumentů státní a školní úrovně. V další části práce jsou představeny vybrané atraktivity cestovního ruchu, jejichž zařazení do výuky bylo sledováno na základních školách v Kolíně. Na těchto školách bylo provedeno dotazníkové šetření mezi žáky a mezi učiteli zeměpisu. Stejní učitelé se zúčastnili řízeného rozhovoru týkajícího se pojetí výuky místního regionu. Na základě dosažených poznatků byl navržen školní geografický projekt zaměřený na využití atraktivit cestovního ruchu ve výuce místního regionu.
|
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti
Nedbal, Václav ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje historii židovského obyvatelstva v Kolíně a jeho okolí, studuje hmotné památky a současný vztah veřejnosti ke kulturnímu dědictví zaniklých židovských komunit. Práce se ve třech částech zaměřuje na jednotlivé vytipované lokality. V první části věnované kolínským židům, je nejprve shrnuta historie tamní židovské komunity, následně jsou popsány hmotné památky, které zanechala a shrnut aktuální postoj místních k tomuto dědictví. V dalších (rozsahem menších) částech práce věnovaných obci Přistoupim a městu Zásmuky je postupováno obdobně. Na závěr pak dochází ke komparaci rozsahu zachovaného dědictví a vztahu k němu.
|
|
|
Pěvecká a instrumentální tělesa ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně, jejich funkce a vliv na kulturní život v regionu města
Kubíčková, Barbora ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pěveckými a instrumentálními soubory, které fungují na hudebním oboru ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně. Je zde zaznamenána jejich historie, úsilí dirigentů, sbormistrů a práce souborů. Popsána je zejména koncertní, soutěžní činnost a ostatní aktivity od jejich založení. Práce se také zaměřuje na spolupráci souborů s jinými tělesy a na vliv a funkci souborů nejen v Kolíně, ale také v okolních městech. Pro úplnost dokumentu zmiňuji absolventy školy, kteří prošli těmito soubory a rozhodli se hudbu studovat na středních či vysokých uměleckých školách, a absolventy, kteří se nadále věnují orchestrální, či souborové hře mimo základní uměleckou školu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
host ::
RSS.