|
|
Genderové stereotypy ve videích kanálu 5-Minute Crafts
Stehlíková, Lucie ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Postavení mužů a žen se v posledních dekádách vyvíjí, navzdory tomu však společnost stále pro zjednodušení představ o světě využívá genderové stereotypy. Leckdy je přímo pokládá za přirozené či nutné a dává je do souvislosti s rozdílností pohlaví. Tuto představu mohou média odrážet či se podílet na jejím utvrzování tím, že prezentují ženy a muže odlišným způsobem a v omezené škále rolí. Práce si dává za cíl odhalit výskyt genderově stereotypních vyobrazení v life hack videích kanálu 5-Minute Crafts. Pro analýzu tohoto materiálu využívá jako východisko výzkumy zabývající se analýzou televizní reklamy, která je jednou z častých oblastí výskytu genderových stereotypů ve vysílání. Přestože diváky není sledována na vyžádání, je však konzumována - i s hodnotami, které jsou v ní obsažené. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy se práce zaměří na 40 náhodně vybraných kompilací z 11 playlistů kanálu 5-Minute Crafts, kde hodnotí jednotlivá videa využívající formát mini-drama. Na základě výsledků analýzy práce hodnotí přítomnost stereotypů týkajících se zkoumaných genderů a nejčastějších oblastí, kterých se stereotypy týkají, ale i četnost jevů, které jsou s genderovými očekáváními v rozporu.
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Možnosti vzdělávání dětí a žáků s tělesným postižením na Benešovsku.
STEHLÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vzdělávání žáků s tělesným postižením v běžných i speciálních základních školách. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmu tělesného postižení a na jeho druhy. V další kapitola se orientuje v možnostech vzdělávání včetně integrace a jejich podmínek, činností poradenských zařízení a legislativní úpravy edukace. Naleznete zde i zmínku o historii přístupu k zdravotně postiženým. Jako hlavní prameny byly využity odborná literatura a důvěryhodné internetové zdroje. Cílem práce bylo zjistit jaký je postoj rodičů a pedagogických a dalších odborných pracovníků a samotných dětí s tělesným postižením na proces vzdělávání v běžných třídách hlavního vzdělávacího proudu a ve třídách základních škol speciálních. V této části práce je upřesněn výzkumný a dílčí cíl včetně výzkumných otázek, který byl realizován kvalitativním sběrem dat. Není zde opomenut ani charakter výběrového souboru a podrobný popis samotného výzkumu, který byl proveden polo-standardizovanými rozhovory a analýzou dokumentací žáka. Většina respondentů byla oslovena písemnou formou s žádostí o spolupráci zbylý jedinci kontaktována osobně. Výběrová skupina byla složena z jedinců, kteří odpovídali kritériím pro splnění výzkumného cíle. Následně bylo realizováno osobní setkání s respondenty ochotnými podílet se na výzkumné části práce. V práci nejsou uvedeny některé názvy zařízení a jméno respondentů z důvodu udržení anonymity, kterou vyžadovaly. Rozhovory probíhaly vždy v soukromí, individuálně bez přítomnosti jiných osob a byly většinou řízené podle předem připravených otázek, které byly uzpůsobeny dané věkové kategorii a úrovni respondentů. Výsledky výzkumné práce nelze aplikovat v obecné rovině ať už z důvodu nedostatečného počtu respondentů, malého okruhu zkoumaného vzorku populaci či jak se říká jiný kraj jiný mrav. Při analýze dat, které vznikly při rozhovorech s vybranými respondenty lze říci, že děti a žáci ve vybraném regionu mají relativně široké rozpětí ve výběru škol pro jejich edukaci, ale ne všechny školy jsou reálně připravené na příchod takového jedince a většině případů se brání těžší stupňům postižení. Problém bych spatřila v kvalitě poskytovaných služeb daných zařízení, které jsem měla možnost navštívit, což se ukázalo jako pokulhávající zejména běžných základních škol poskytující možnost integrace. V porovnání s legislativou nedochází k plnému souladu a dalo by se říci dokonce k nenaplnění v některých případech uvedených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. v pozdějším znění předpisů č. 147/2011 Sb. §3 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, zkladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání § 16 a v zákoně č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů. Nejen, že se ukázala neznalost pedagogů někdy i částečná neochota se rozvíjet v potřebné oblasti, ale i celkový přístup pedagogických pracovníků na celý proces integrace dětí a žáků s tělesným postižením. Za nevyhovující nebo spíše za nedostatečnou bych též hodnotila informovanost a spolupráci rodičů ze strany poradenských zařízení a tak též ve spolupráci se školským zařízením. A zejména nekvalifikovanost asistentů pedagoga. Hlavním záměrem bylo zmapování dění v oblasti vzdělávání jedinců s tělesným postižením v regionu Benešovska a jeho přiblížení blízké veřejnosti, které se tato problematika týká. Práce by mohla být přínosem, jelikož zjištění by mohlo sloužit jako případný zdroj informací o případných kladech i negativech edukace v těchto zařízení a stejně tak by mohla být užitečná pro rodiče, studenty a jiné osoby, kterých se tato problematika týká.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.