|
| |
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Vývoj školství v ČSR v období 1948-1989
Zárybnický, Martin ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Jméno autora: Martin Zárybnický Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta Katedra pedagogiky Obor: Navazující magisterské studium, Učitelství pedagogiky Název práce: Vývoj školství v ČSR v období 1948 - 1989 Vedoucí práce: Doc. PhDr. Růžena Váňová, Csc. Počet stran: 79 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: dějiny, jednotná škola, KSČ, školská soustava, socialistické školství, vzdělávání, zákony, zprávy, 1948- 1989 Cílem práce je nástin vývoje československého poválečného a především socialistického školství ve světle dobových souvislostí. Z hlediska obsahového je dílčím tématem postupný vývoj a proměny československé vzdělávací soustavy s přihlédnutím k dobovým souvislostem, vlivům a klíčovým událostem. Kromě toho se práce zaměřuje také na mapování změn v obsahu vzdělávání, přípravě učitelů a další příbuzná témata. Práce nabízí objektivní náhled na tato specifická čtyři a půl desetiletí vývoje československého školství.
|
|
|
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
|
|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
|
Bohumír Janoušek jako historik
MIČUDOVÁ, Jana
Bohumír Janoušek jako historik (1924 2007), diplomová práce, Ústav kulturálních studií Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, České Budějovice 2015. Tato diplomová práce přibližuje životní osudy jednoho z jihočeských historiků poválečné doby, který byl dosud poměrně opomíjen. Práce se pokouší nejen podat informace o životě a díle Bohumíra Janouška, ale řadí tohoto historika také do kontextu doby, odhaluje jeho postoje a názory. Janoušek působil jako archivář, historik, pedagog, byl členem Komunistické strany a tato skutečnost především ovlivnila jeho život a dílo. Tato práce je vůbec první studií, která se snaží obsáhnout život tohoto významného jihočeského historika druhé poloviny dvacátého století.
|
|
|
Kolektivizace na Vlašimsku: Aplikace zemědělské politiky v letech 1945-1959
Novák, Josef ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza dopadů zemědělské politiky, uplatňované v Československu, na strukturu využívání zemědělského půdního a hospodářského fondu od roku 1945 až do roku 1959, s důrazem zejména na vybrané území Vlašimska. Pozornost je věnována především důsledkům celostátní zemědělské politiky na zemědělství. Práce také poukazuje na vliv KSČ, okolnosti vedoucí k jejímu nástupu k moci, vysvětluje konkrétní kroky a jejich dopady. Do tohoto politického rámce je zasazeno Vlašimsko tehdejší doby, zemědělská i hospodářská situace v daném regionu. Místní poměry jsou zřetelně ilustrovány i několika zpracovanými případovými studiemi, z nichž zejména první velmi jasně ukazuje kompletní průběh a proměny dopadů zemědělské politiky na Vlašimsku již od roku 1945.
|
|
|
Josef Novotný - historik ve službách KSČ
TRÜBENEKROVÁ, Petra
Tato diplomová práce přibližuje životní osudy jednoho z velmi významných českých historiků poválečné historiografie, který byl dosud ovšem opomíjen. Práce se nesnaží podat pouze informace o životě či jednotlivých dílech Josefa Novotného, ale zařazuje tohoto historika do kontextu doby, zaměřuje se na jeho názory a postoje, kterými podporoval komunistickou ideologii 60. let 20. století, jejímž byl velkým stoupencem. Autorka při tvorbě předkládané práce vycházela především z osobního fondu Josefa Novotného, který je uložen v Archivu Národního muzea v Praze, dále z prací samotného Josefa Novotného, z literatury k dějinám První republiky, Druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, v neposlední řadě využila literaturu k dějinám historiografie druhé poloviny 20. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává informace o životě Josefa Novotného. Od druhé do páté kapitoly jsou vylíčeny jeho osobní postoje a názory na historickou situaci konce 30. let až počátku 40. let 20. století. O Josefu Novotném nejsou prozatím vydány žádné publikace, které by se týkaly jeho života či díla. I literatura o něm většinou mlčí. Proto vidí autorka největší přínos v tom, že předkládanou prací podala informace o tomto historikovi, jež byl dosud českou historiografií opomíjen, a snad otevřela nové badatelské téma, které budou moci rozpracovat další historikové.
|
|
|
Václav Kopecký - ministr ideolog (Ministerstvo informací v letech 1945-1953)
ŠVADLENA, Ladislav
Anotace Václav Kopecký ? ministr ideolog (Ministerstvo informací v letech 1945 ? 1953) Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České Budějovice 2010. 86 stran textu, 7 stran obrazových příloh. Tato předkládaná diplomová práce se zabývá politickým a osobním životem významného komunistického politika, ministra informací a osvěty Václava Kopeckého. Je zaměřená především na jeho působení ve funkci již zmíněného ministerstva v letech 1945 ? 1953. Celá práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Po úvodu následuje první kapitola, rozdělená do tří podkapitol, které se zabývají zmapováním života Václava Kopeckého. Druhá kapitola rozdělená do dvou podkapitol je zaměřená na jeho ministerské působení, přičemž první podkapitola je zaměřena na léta 1945 ? 1948, a druhá podkapitola na léta 1948 ? 1953. Následující třetí kapitola se zabývá Kopeckého texty vzniklými v letech 1945 ? 1948. Poslední čtvrtá kapitola je zaměřena na Kopeckého texty vzniklé v letech 1948 ? 1953. Po této kapitole následuje závěr a shrnutí práce. Poslední část předkládané práce tvoří seznam pramenů, literatury a příloh.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945--1948
Sauer, Radek ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá hospodářským vývojem poválečného Československa, konkrétně pokrývá období mezi roky 1945 a 1948. Nejprve se věnuje situaci po konci války, tedy v jakém stavu se československé hospodářství nacházelo a jaká byla východiska pro hospodářskou obnovu. V tomto směru byla klíčová zejména pomoc od mezinárodní organizace UNNRA. Její průběh a objem dodávek zboží je v práci podrobně popsán. Práce dále sleduje polititické události po konci války, především přijetí Košického vládního programu a jeho hospodářské důsledky v podobě pozemkové nebo měnové reformy. Samostatnou kapitolou pak je průběh a rozsah znárodnění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na dvouletý plán obnovy hospodářství a jeho jednotlivé aspekty. V souvislosti se špatnou hospodářskou situací roku 1947 jsou v práci obsaženy okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Práce je zakončena únorovými událostmi v roce 1948 a nástupem komunistického režimu.
|
host ::
RSS.