|
|
Role fantastických motivů ve vybraných kratších prózách Julia Zeyera
Neradová, Eliška ; Blinková Pelánová, Eva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem tří textů Julia Zeyera (Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia). Cílem práce je analyzovat a interpretovat motivy ve spojení s fantastickým žánrem literatury. Jsou jimi například postavy žen, motiv hvězdy či motiv ohně. Dalším tématem je obecný pohled na autora a zasazení jeho díla do uměleckého směru. Interpretace Zeyerových textů se zakládá na pojetí fantastiky Tzvetana Todorova představené v knize Úvod do fantastické literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Julius Zeyer, fantastično, Dům U tonoucí hvězdy, Na pomezí cizích světů, Miss Olympia, Tzvetan Todorov
|
|
|
Pohádka u Julia Zeyera
MALÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá specifickým zpracováním folklorní látky v pohádkách Julia Zeyera. Práce je rozdělena na část výkladovou a část praktickou. Teoretické část je zaměřena na historii a vývoj žánru pohádky, jeho hlavní představitele, charakteristické rysy, možnosti klasifikace a zároveň i historii oboru folkloristiky. Rovněž je zde zahrnuta kapitola věnovaná hnutí lumírovců a životu a tvorbě Julia Zeyera. V praktické části je popsán děj vybraných děl, která jsou poté analyzována na základě teorií C. G. Junga, Marie-Louis von Franz a V. J. Proppa, které jsou vysvětleny ve výkladové části. Nakonec je dílo zařazeno k určité kategorii podle Tomanova, Šmahelové a Proppova dělení.
|
|
|
Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera
Macháčková, Pavla ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Práce "Kratší exotická próza v tvorbě Julia Zeyera" se zabývá pěti vybranými díly, která jsou zasazena do exotických dálek Indie a Dálného východu. Jedna próza souvisí s Indií, ostatní čtyři s Čínou a Japonskem. Díla jsou výsledkem pečlivé sběratelské, překladatelské a tvůrčí práce Julia Zeyera. Diplomová práce nastínila ve stručnosti život Julia Zeyera a jeho postavení v soudobé literatuře. Také charakterizovala Zeyerův zájem o exotické náměty a cestu, jakou k nim směřoval. Věnovala se tomu, jakou mají prózy podobu. Práce si všímala charakteristiky děje a hlavních postav. V centru práce bylo také zjišťování, jak byl ztvárněn prostor. Ukázala, že místa, v nichž se odehrává děj, spoluvytvářejí atmosféru, která je ve shodě s momentálním prožíváním postav. Na pozadí děje se odkrývají také povahy postav. Zeyer kompozičně propracoval vzájemnou vnitřní provázanost mezi postavami a prostorem. Část interpretace se u každé prózy věnovala tomu, jak celkově Zeyer evokoval Indii, Čínu a Japonsko a jakou uměleckou hloubku jim svým přístupem vtiskl.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
| |
|
|
Dálněvýchodní motivy u vybraných autorů přelomu 19. a 20.století
Světlíková, Jana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce Dálněvýchodní motivy u vybraných autorů přelomu 19. a 20. století se zabývá texty Julia Zeyera, Jiřího Karáska ze Lvovic a Josefa (Joe) Hlouchy. K textům přistupuje prostřednictvím analýzy návratných motivů a témat ve snaze postihnout rozdílné obrazy Dálného východu, k nimž jednotliví spisovatelé směřují, a objasnit příčiny jejich zaujetí tímto prostředím. Některé motivicko-tematické komplexy jsou klíčové v pracích všech tří autorů: láska, krása a umění a sen / pohádka. Duchovnost je specifická pro tvorbu Julia Zeyera - jeho "obnovené obrazy" vedou k úvaze o univerzálních hodnotách, které povznášejí člověka bez ohledu na to, na jakém místě a ve které historické epoše žije. Jiří Karásek ze Lvovic volí dálněvýchodní prostředí, aby unikl nevzrušující každodenní realitě. Drama Sen o říši krásy má být symbolem odrážejícím v sobě nitro samotného autora - příznačné jsou pak pro Karáska motivy tajemství a individuality. Hloucha vytváří obraz Dálného východu na základě skutečných reálií. V jeho textech estetickou funkci často převyšuje funkce poznávací. Dominantním motivicko- tematickým komplexem je pro Hlouchu evropanství: jako jediný ze tří sledovaných autorů nabízí konfrontaci asijského prostředí s evropským. V prózách využívá postupy pokleslé literatury - zamilovaného románu -, jež...
|
|
|
Vlasta a Libuše. Mytické reprezentace ženy v eposech Julia Zeyera
Schödelbauerová, Viktorie ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje zvoleným ženským hrdinkám kruhu epických básní Vyšehrad Julia Zeyera, a snaží se za pomoci vybraných definic mýtu a patosu postihnout principy, které jsou prostřednictvím těchto postav vyjadřovány, a způsoby, jimiž jsou jejich role konstruovány. Poté, co se v úvodních kapitolách seznámíme s hlavními rysy mýtu a rolí patosu, a ve zkratce se podíváme na život autora, vznik samotného cyklu, kontext, do nějž tematicky dílo zapadá a dobovou recepci, zaměříme se ve stěžejní části práce nejdříve na problematiku ženských postav v díle Julia Zeyera obecně, a následně v analýze textu na popis a výklad Vlasty a Libuše konkrétně. Srovnáním těchto dvou hrdinek se daří rehabilitovat postavu Vlasty, jejíž tradiční pojetí jako záporné figury není v případě Zeyerova eposu platné. Význam této práce leží především v zájmu o zkoumání méně obvyklých typů ženských postav v české literatuře, to jest ženy - bojovnice, a zároveň v možnosti nahlédnout na fenomén kněžny Libuše z odlišné perspektivy.
|
|
|
Ženské postavy v raných prózách Julia Zeyera
Kumžáková, Karolína ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce pojednává o ženských postavách v raných románech Julia Zeyera. Východiskem práce je Šaldův výrok, kterým rozděluje ženské postavy na anděly a lítice a ve kterém upozorňuje na silnou pozici ženy v Zeyerově díle. Práce se zabývá platností tohoto dělení v románech Ondřej Černyšev, Román o věrném přátelství Amise a Amila a Gompači a Komurasaki. Zaměřuje se tedy na rozdíly v uměleckém ztvárnění ženských a mužských postav, věnuje se polaritě ženy-anděla a ženy-démona a komplexně zkoumá pozici ženské postavy v díle Julia Zeyera.
|
|
|
Pohádkové drama na přelomu 19. a 20. století
Šestáková, Kristýna ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pokusit se definovat a charakterizovat žánr pohádkového dramatu a pomocí jednotlivých her také postihnout proměny v rámci celého žánru. Při definici pohádkového dramatu zohledníme především prvky, kterými se pohádkové drama odlišuje od pohádky. Co se týče proměn žánru, zaměříme se nejprve na zahraniční autory, poté se budeme věnovat autorům českým. Pro charakteristiku proměn žánru v Čechách bylo zvoleno sedm textů, u nichž si budeme všímat okolností vzniku, kompozice, recepce, dále motivů, způsobu zobrazení časoprostoru a psychologie postav.
|
|
|
Z pramenů ke vztahu českých spisovatelů k Rusku v druhé polovině 19. století: Příklad Julia Zeyera a Josefa Holečka
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat vztah dvou předních českých spisovatelů k ruské carské říši v druhé polovině devatenáctého století na základě jejich návštěv v Rusku. Diplomantka se zaměří na práci s primárními prameny, uloženými v Památníku národního písemnictví (korespondence ve fondu Julius Zeyer, Josef Holeček a ve fondech příjemců korespondence) a sekundárními prameny, především literární povahy (Zeyerův Ondřej Černyšev, Holečkův Zájezd na Rus a Ruskočeské kapitoly). Na základě analýzy pramenů - s důrazem na prameny osobní povahy (korespondence) - se tak soustředí na osobní zkušenosti obou spisovatelských osobností, jejich angažovanost v Rusku a názor na tamější politické události. Přihlédnuto bude též k tomu, jak se postoj spisovatelů k carské říši odrazil v jejich vlastní tvorbě.
|
host ::
RSS.