|
|
Okolnosti a náročnost cestování v době Ježíšově: analýza tří Ježíšových cest
Kopáč, Jan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zanalyzovat tři pozemské cesty Ježíše Krista, které jsou uvedené v jednotlivých evangeliích Nového zákona. První část práce se zabývá historickým popisem osoby Ježíše Krista a jeho lidstvím. Druhá část již obsahuje popis vybraných cest pozemského života Ježíše Krista. Jedná se o útěk do Egypta před Herodem Velikým, další popisuje trasu z Jeruzaléma přes Nazaret do Kafarnaa. Zde došlo k porovnání popisu této cesty vzhledem k odlišnosti výkladu vybraných evangelistů. Poslední zvolená cesta svým způsobem uzavírá Ježíšův pozemský život. Jedná se o úsek od Poslední večeře na Golgotu. Bakalářská práce se snaží vybrané cesty zanalyzovat z pohledu fyzickogeografické náročnosti v době sepsání Nového zákona. Závěr práce shrnuje zjištěné výsledky a snaží se je porovnat s údaji uvedených v Novém zákoně. Klíčová slova Ježíš, Izrael, pěší cesty, Jeruzalém, Křížová cesta, Betlém, Nazaret, Písmo svaté, apoštolové
|
|
|
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech)
Razák, Věra ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Šafin, Ján (oponent)
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech) Věra Razáková Tato disertační práce se soustředí na texty popisující vlastní zkázu Chrámu nejprve vojskem Babyloňanů v roce 586 př. o. l. a poté římským vojskem v roce 70 o. l., ale také na okolností, které dobytí a zničení Chrámu a města Jeruzaléma předcházely. Zkoumanými texty jsou (až na výjimky) texty klasické rabínské literatury starověku. Ačkoliv není pochyb o tom, jak zásadní událostí byl zánik Chrámu a chrámového kultu v judaismu, její obraz ve zkoumané literatuře není nijak masivní. Navíc se často jedná o individuální zmínky drobnějšího rozsahu. To platí zejména o zkoumání příčin zkázy Chrámu a Jeruzaléma. Podobně útržkovitý charakter mají i další zmínky v halachických textech, které se zabývají změnami vynucenými zánikem Chrámu, centrálního chrámového kultu a chrámové obětní bohoslužby. Hlavními zkoumanými texty této skupiny jsou Mišna a Tosefta. Mnohem bohatším zdrojem pro zkoumané téma je gemara Babylonského (a částečně i Jeruzalémského) talmudu a zejména některé vybrané midraše. Práce s texty agadickými přináší souvislejší popisy zkázy Chrámu a dalších zkoumaných témat. Texty z dalších rabínských děl jsou zkoumány jako doplněk textů stěžejních, zejména v případě, že zkoumají stejné téma. Tato práce nejprve...
|
|
| |
|
|
Ze zákona otročení, z evangelia svoboda v Gal 4, 21-31.
Boháčik, Jaroslav ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad alegorické perikopy o Hagar a Sáře jako představitelkách dvou odlišných smluv (Gal 4,21-31) ve vztahu k celkovému kontextu a teologickému poselství Pavlova listu. Úvodní kapitola pojednává všeobecně o listu apoštola Pavla Galatským se zřetelem na jeho původ, důvod a místo sepsání, adresáty, klíčové teologické důrazy a strukturu. Stěžejní částí této práce je jazyková a literární analýza výše uvedené perikopy včetně exegeze. Tato kapitola se blíže zabývá rétorickými aspekty a nástroji, které Pavel v epištole používá, a to i s ohledem na dobové tendence v judaismu konfrontovaného s helénistickým světem. Analyzovanou perikopu zasazuje do kontextu listu Galatským jako celku a dále reflektuje intertextuální dimenzi užití příběhu z knihy Genesis včetně přímé citace (Gn 21,10) i odkazu na knihu proroka Izajáše (Iz 54,1). Smysl perikopy objasňuje hned následující verš (Gal 5,1), který je klíčem k jejímu správnému čtení: tím je svoboda křesťana v Kristu.
|
|
| |
|
|
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.
|
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.
Tělupil, Vojtěch ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
TĚLUPIL, Vojtěch. Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Praha, 2022. 50 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Otázka rozdílného postoje k Jeruzalému a historického vztahu k Izraeli mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zdá být především otázkou stabilizace a destabilizace moci (a rozdílně uplatňovaná míra ideologické kontroly) v české a slovenské části komunistického Československa éry 1948-1989. Klíčovou roli zde hraje radikálnost rozchodu s jeho historií po roce 1989, resp. po jeho rozdělení v roce 1992 na dva nástupnické státy. Hlavním cílem této práce bylo porovnat tyto postoje za použití metod a přístupů historického institucionalismu. Velkou roli přitom hraje způsob, jakým byla na začátku devadesátých let nastaveno institucionální prostředí pro tvorbu zahraniční politiky, resp. její pokračování v podobě přihlášení se ke kontinuitě s československou zahraniční politikou i po roce 1992. Další roli hráli přirozeně rovněž specifické neinstitucionální faktory typu specifické role prezidenta nebo stabilita...
|
|
| |
host ::
RSS.