|
|
What can literature do? An analysis of the power of literature and literary language
Cheng, Chau Fung ; Maesschalck, Marc (vedoucí práce) ; Goddard, Jean-Christophe (oponent) ; Lisse, Michel (oponent)
Résumé Cette mémoire vise à dévoiler le pouvoir et le potentiel de la littérature, en examinant un débat historique de 1964 entre des figures éminentes de la littérature et de la philosophie (Simone de Beauvoir, Jean-Paul Sartre, Jorge Semprun, Jean Ricardou, Jean-Pierre Faye et Yves Berger). L'étude explore ensuite la distinction essentielle entre le langage ordinaire et le langage littéraire, en s'appuyant sur les perspectives de Maurice Blanchot et de Merleau-Ponty pour révéler la nature intrinsèquement dynamique du langage et le pouvoir du langage littéraire dans la révélation de la vérité. La dernière étape de l'étude applique ces idées à la question urgente de l'injustice herméneutique, en proposant que la littérature puisse servir de remède à cette forme d'injustice. En fin de compte, cette étude soutient que la littérature n'est pas un acteur insignifiant, mais qu'elle possède un potentiel considérable pour aborder et résoudre les problèmes de société. Mots-clés : littérature ; pouvoir de la littérature ; débat de 1964 ; langage littéraire ; langage ordinaire ; injustice herméneutique ; Simone de Beauvoir ; Jean-Paul Sartre ; Jean Ricardou ; Maurice Blanchot ; Maurice Merleau-Ponty
|
|
|
Divadelní hry Jeana-Paula Sartra v českých překladech a na českých scénách
ROUČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na dramatickou tvorbu francouzského existencialistického filosofa a spisovatele Jeana-Paula Sartra. Práce mapuje dobové ohlasy Sartrových her u nás od konce 50. let minulého století do současnosti, v souvislosti s knižním vydáním jejich překladů a s jejich jevištním uvedením. Dále nastiňuje kulturně-politické prostředí daného období a význam literárního překladu v přejímající kultuře. Cílem práce je shrnout ohlasy Sartrovy dramatické tvorby u nás od prvního uvedení na českou scénu do současnosti.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
|
Svoboda a autonomie v díle Jeana Paula Sartra
Polánka, David ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Diplomová práce "Svoboda a autonomie v díle Jeana Paula Sartra" se zabývá Sartrovou literární tvorbou a dramaty. Snaží se najít určité prvky autorovi filozofie, které jsou v jeho příbězích obsaženy. V první části práce jsem proto naznačil některé podstatné tématické okruhy vycházející z autorových filozofických děl - Svobodu a odpovědnost člověka; Pocit úzkosti a následná neupřímnost; Svobodu v mezilidských vztazích. Přítomnost uvedených témat jsem následně pozoroval během podrobné analýzy Sartrovy literární tvorby a dramat. Podařilo se mi prokázat, že Sartrova divadelní a literární tvorba nejen obsahuje uvedené tématické prvky, ale je dokonce uzpůsobena tak, aby tato filozofická témata z povídek, románů, či divadelních her vystupovala. Tím je potvrzena teze, že Sartre tvořil svá literární díla a dramata z důvodu šíření vlastních filozofických myšlenek do celé společnosti. Osobně jsem toto ohodnotil jako velký přínos autora.
|
|
|
Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre
Chvojková, Kristýna ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre " srovnává pojetí problematiky lidské smrti a především smrtelnosti v díle J.-P. Sartra a K. Jasperse. Přestože oba autoři bývají označováni za existencialisty, jejich postoje k tématu smrti jsou velmi odlišné. Sartre vylučuje možnost vztahování se ke své vlastní smrti z toho důvodu, že smrt nemá místo ve struktuře bytí pro sebe, z čehož plyne, že nemůže mít pro člověka žádný smysl, zatímco podle Jasperse se ke smrti může člověk vztahovat v úzkosti v mezních situacích. To, že situacím čelí a nezastírá si svou smrtelnost, vede k rozlišení toho, co nemá v ohledu na časovou konečnost člověka smysl, a existenciálních momentů, které stojí nad časem a zachovávají si svou hodnotu bez ohledu na smrt. Díky uvědomění své smrtelnosti člověk aktualizuje svou existenci, stává se tedy více sám sebou. Ze Sartrova pojetí naopak vyplývá, že člověk vůbec nemůže o své smrtelnosti vědět - přesto však pociťuje strach z toho, že ho druzí po smrti zbaví svobody. Jaspers oproti Sartrovi pojímá já jako vícedimenzionální entitu, což mu umožňuje připsat smrti smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání filosofických a etických motivů v literárním díle Alberta Camuse a Jean-Paul Sartra
Bečvářová, Lenka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
ZÁVĚR Má diplomové měla za cíl komparaci názorů Jean-Paul Sartra a Alberta Camuse na téma existenciálních a filosofických motivů v jejich literárním díle. Pokusila jsem se na základě vybraných filosofických a literárních děl porovnat výskyt jednotlivých existenciálních kategorií u obou autorů, kteří jsou řazeni do francouzské větve ateistického existencialismu. Má práce se v první kapitole zabývala základní charakteristikou existenciální filosofie a jejími proměnami mezi dvěma válkami a následným šířením filosofického směru do poválečné Evropy, kde zaznamenal velký úspěch v několika různých odvětvích. Větší prostor v této kapitole dostal právě existencialismus francouzský, jehož cílem bylo zkoumat a následně popisovat konkrétní existenci, přičemž lidská existence je zde ztotožňována se svobodou. Francouzský existencialismus se stal především zásluhou Jean-Paul Sartra tím nejvýznamnějším. Následující dvě kapitoly stručně zmapovaly životní osudy Sartra a Camuse, protože život autorů filosofických a literárních děl se vždy s vlastním dílem pojí. Součástí druhé a třetí kapitoly je rozbor vybraných děl obou autorů, přičemž jsem neopomenula jejich tvorbu filosofickou a literární, jejíž součástí je také tvorba dramatická, pomocí které jsem prezentovala především myšlenky Jean-Paul Sartra. Kapitolu a tvorbě obou...
|
|
| |
|
|
Řečové akty ve hře Milana Kundery "Majitelé klíčů"
SVOBODA, Marek
Diplomová práce se zabývá teorií řečových aktů. Tato teorie je založená především na analýze řeči a jejího fungování v rámci komunikace. Řečí nejenom něco sdělujeme, ale zároveň jí i něco konáme, měníme stav věcí kolem nás a užíváme ji jako prostředek k určitému záměru. Na základě teorie jsou řečové akty analyzovány v literárním díle, konkrétně v dramatické hře Milana Kundery Majitelé klíčů.
|
host ::
RSS.