|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Jazykový režim EU v praxi: srovnání dostupnosti dokumentů v českém, francouzském a anglickém jazyce zveřejňovaných prostřednictvím online knihkupectví EU
MACHOVÁ, Alena
Tématem bakalářské práce je Jazykový režim EU v praxi: srovnání dostupnosti dokumentů v českém, francouzském a anglickém jazyce zveřejňovaných prostřednictvím Online knihkupectví EU. Teoretická část této práce představuje institucionální rámec Evropské unie a umísťuje Úřad pro publikace Evropské unie, který spravuje stránky Online knihkupectví EU, do tohoto systému. Dále se zabývá problematikou mnohojazyčnosti EU a její aplikací na stránkách internetového knihkupectví EU. Praktická část práce se věnuje struktuře webových stránek a jejich vzhledu, následně analyzuje dostupnost dokumentů v češtině, ve francouzštině a v angličtině na již zmíněných stránkách. Práce je završena vyhodnocením analýzy po kvantitativní stránce.
|
|
| |
|
|
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy
Jánský, Miloš ; Šotolová, Eva (oponent) ; Mottlová, Jana (oponent)
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy. Abstrakt: Rigorózní práce se zabývala problematikou poruch chování, jejich etiologií, prognózou a prevalencí a vychází ze současného stavu v ČR. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký je vztah mezi poruchami výchovně či sociálně podmíněnými a poruchami, které také někdy nazýváme poruchy specifické, resp. poruchy vycházející z orgánového oslabení (v našem případě hyperkinetické poruchy - ADD/ADHD). Následně je zjišťováno, jak tuto problematiku vnímají učitelé v pedagogické praxi. Práce ověřovala, nakolik jsou jedinci s poruchami hyperkinetického spektra náročnější ve vzdělávacím procesu a v oblasti výchovy oproti jedincům s poruchou výchovně - sociálně podmíněnou. Autor práce vycházel z názoru pedagogického "terénu", že děti s hyperkinetickou poruchou jsou pro pedagogickou, resp. učitelskou práci náročnější. Rigorózní práce se proto poměrně podrobně zabývá hyperkinetickým syndromem - ADD/ADHD, a to v souvislosti s navazujícími sekundárními projevy. Jako jeden z nejvýrazněji rušivých symptomů této poruchy je ve školním prostředí vnímána např. impulzivita, ale také agresivita, která je pojednána v teoretické části. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisuje a...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
|
Jazykový režim EU v praxi: srovnání dostupnosti dokumentů v češtině, ve francouzštině a angličtině na webových stránkách Evropského inspektora ochrany údajů
HAJNOVÁ, Daniela
Tématem této bakalářské práce je Jazykový režim EU v praxi: srovnávání dostupnosti dokumentů v češtině, ve francouzštině a v angličtině na webových stránkách Evropského inspektora ochrany údajů. V práci bude nejprve popsán institucionální rámec Evropské unie se základními údaji o ní. Následně bude detailněji probrána instituce, o níž práce je, tedy Evropský inspektor ochrany údajů, včetně dalších možných způsobů ochrany dat. Dále se bude pojednávat o jazykovém režimu Unie, jak funguje a jaké jazyky jsou rozlišovány v rámci společenství. Další kapitola se bude věnovat jádru práce. Nejprve bude popsán samotný vzhled stránek, následovat bude rozbor dokumentů, které se na stránkách nacházejí. Následující kapitola bude syntézou té předchozí. Další kapitola bude obsahovat podrobný trojjazyčný glosář, jehož pojmy budou vybrány z glosáře, jenž se nachází na webových stránkách instituce. Poslední kapitolou bude závěr. Práce bude obsahovat resumé ve francouzštině a pro přehlednost také obrázky, grafy a tabulky.
|
host ::
RSS.