|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
|
Institucionální systém upravující migraci v České republice
Weiszová, Alica ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Úspěšnost každé z uplatňovaných politik a dosažení jí proklamovaných cílů je do značné míry ovlivněna institucionálním rámcem a to tím formálním, tj. kodifikovaným právním rámcem a neformálním, které tvoří zejména kultura a hodnoty společnosti. Česká republika po roce 1989 začala přejímat západoevropské právní normy, ačkoliv tomu postoje a morální hodnoty většinové společnosti neodpovídaly. Na aktuální podobu českých právních norem měl dopad nejen vstup této země do Evropské unie, ale i vývoj na místním trhu práce a postoje české veřejnosti, což se nejvíce odráží ve vládou schváleném materiálu Ministerstva vnitra ČR "Návrh opatření k řízení ekonomické migrace", který právě prochází legislativním procesem. Česká republika, stejně jako země Evropské Unie, splňuje paradox EU, jak jej definoval Genç. Na jedné straně české právo marginalizuje zaměstnance pocházející z třetích zemí a na straně druhé české hospodářství tyto pracovní síly potřebuje a proto vznikají programy, které mají nalákat "žádané" pracovníky. Česká republika je ekonomickými migranty z třetích zemí považována za "nárazníkovou" zemi, která pro ně představuje bránu k vstupu do vyspělejších zemí Evropské unie. Tento trend potvrzuje i v roce 2009 studie Analytického centra pro ochranu státních hranic a lze předpokládat, že bude pokračovat....
|
|
| |
host ::
RSS.