|
|
Deinstitucionalizace a rozvoj komunitních sociálních služeb
SCHWABOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje tématu deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb a transformaci těchto služeb v sociální služby komunitního charakteru poskytované v přirozeném prostředí komunity. Cílem práce je popsat základní východiska komunitní sociální práce, její rozvoj a důležitost procesu deinstitucionalizace sociálních služeb v současnosti a zjistit, jakým způsobem vnímají deinstitucionalizaci sociálních služeb a jaké o ní mají povědomí sociální pracovníci z pobytových zařízení Jihočeského kraje. Teoretická část práce se soustředí na vymezení základních pojmů souvisejících s tématem, stručně popisuje podobu pobytových sociálních služeb v České republice, transformaci sociálních služeb, její důvody a rozvoj v České republice i v zahraničí. Dále se věnuje deinstitucionalizaci sociálních služeb, výhodám, nevýhodám, rizikům a překážkám tohoto procesu a v neposlední řadě také komunitní sociální práci a vývoji komunitních sociálních služeb. Praktická část obsahuje popis výzkumu provedeného kvantitativní výzkumnou strategií, jenž byl realizován na základě metody dotazování, pomocí online dotazníku. Soustředí se také na analýzu a vyhodnocení dat a poznatků získaných z dotazníkového šetření, z něhož vyplynulo, že sociální pracovníci z pobytových služeb považují deinstitucionalizaci sociálních služeb za pozitivní a důležitý proces reformy sociálních služeb a že o něm mají velmi dobré povědomí, které by i přesto chtěli nadále prohlubovat. Tato diplomová práce má sloužit nejen jako zdroj informací o daném tématu pro studenty sociálních oboru či sociální pracovníky, ale má především upozornit na význam a příležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb a na možnosti ve využití komunitních sociálních služeb v cestě při transformaci sociálních služeb.
|
|
|
Vybrané středoevropské levicové strany v kontextu teorie institucionalizace
Kačírek, Lukáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou teorie institucionalizace a její aplikací na vybrané politické subjekty ve Střední Evropě. Jedná se o více případovou studii, která za využití politologického konceptu institucionalizace analyzuje dvě politické strany - slovenský SMER- SD a českou ČSSD. Práce si klade za cíl analyzovat obě strany od doby jejich vzniku a získat odpověď na tyto výzkumné otázky: 1) Stojí za dlouhou životností sociálně demokratických stran jejich silná institucionalizace? 2) Jaké jsou podobnosti a odlišnosti v úrovni institucionalizace mezi jednotlivými stranami? Pro získání odpovědi na tyto otázky práce využívá pojetí teorie institucionalizace autorů Roberta Harmela, Larse Svåsanda a Hilmara Mjeldeho, které je dále doplněno o kritéria Jakuba Staubera a následně jsou rozpracovány jednotlivé dimenze tohoto pojetí. V diplomové práci jsou nejprve představeny oba politické systémy, v nichž jednotlivé zkoumané subjekty působí, a dále také přístupy některých autorů k teorii institucionalizace. Následně se práce zaměřuje na samostatný výzkum a v závěrečné části dochází k reflexi dosažených výsledků a jejich vzájemnému porovnání.
|
|
|
Nové politické strany pohledem teorie institucionalizace: případ strany Věci veřejné
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce prostřednictvím teorie institucionalizace zkoumá proces utváření a stabilizace skutečně nových politických stran v České republice. V teoretické části práce je nejprve představena teorie institucionalizace, od níž je odvozen základní analytický rámec. Institucionalizace je chápána jako proces, který probíhá celkem ve čtyřech dimenzích a v průběhu času může dojít k jeho posilování, nebo naopak k jeho oslabování. Dále jsou zmíněny hlavní přístupy ke klasifikaci nových politických stran, se zaměřením na kategorii skutečně nových politických stran. Tyto strany do stranického systému přicházejí zvenčí, a tak představují vhodný případ pro zkoumání vlivu jejich volebních zisků na míru institucionalizace. V další části práce následuje shrnutí vývoje českého stranického systému s ohledem na úspěšnost skutečně nových stran, která v rámci sledovaného období vykazuje rostoucí trend. Pro detailní analýzu zkoumaného jevu byla zvolena případová studie politické strany Věci veřejné. Jedná se o případ skutečně nové politické strany, která dosáhla relevantního postavení ve stranickém systému již v důsledku první kandidatury ve volbách prvního řádu. Její organizační vývoj je popsán na základě předem definovaných kategorií. Následně je provedena analýza vysvětlující pozorované trendy v kontextu teorie...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vzorce institucionalizace politických stran v České republice
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Problematika výzkumu politických stran a jejich organizační stability patří k nejdůležitějším tématům komparativní politologie. Především v nově se demokratizujících státech byla dlouho považována konsolidace politických institucí za klíčový faktor v završení procesu demokratizace. Přestože část politologů považovala tento proces za jednosměrný, v posledních deseti letech zaznamenaly stranické systémy nových demokracií zásadní změny. Ty přinesly úspěch zcela nových politických stran bez širšího organizačního zázemí a s tím také úspěch charismatických osobností často bez větších zkušeností s praktickým fungováním politiky. Tato tendence se následně projevila novou vlnou nepředvídatelnosti i do té doby relativně stabilních stranických systémů. Na základě nových podmínek se výzkum politických stran a stranických systémů zaměřuje stále více na možnosti vysvětlení tohoto fenoménu. Předkládaná práce přináší komparativní analýzu institucionalizace českých parlamentních politických stran, jejímž cílem je zpracovat podrobnou analýzu příčin podobné nestability. Institucionalizace politických stran je zde pojímána jako multidimenzionální koncept, který lze měřit pouze nepřímo skrze sadu předem definovaných indikátorů. Vedle empirické analýzy zvolených případů je dalším přínosem práce detailní rozbor...
|
|
|
Srovnání postavení metropolitních oblastí v regionální politice ČR a Francie
Čermáková, Nela
Diplomová práce se zabývá srovnáním metropolitních oblastí České republiky a Francie. Cílem této práce je vyhodnotit pomocí komparativní analýzy postavení metropolitních oblastí v regionální politice výše zmíněných zemí. Komparace je zpracována na základě analýzy odborných textů a za pomocí čtyř hodnotících kritérií (podpora státu, lokální podpora, územní členění, témata řešená v rámci metropolitních oblastí). Z komparace vyplynulo, že v regionální politice ČR jsou metropolitní oblasti pojímány značně slabě, ve srovnání s postavením metropolitních oblastí v regionální politice Francie. Tato skutečnost je vysvětlena absencí zájmu ze strany státu. Vzhledem k vysoké fragmentaci sídelního systému nenapomáhá situaci ani ne příliš dlouhodobě podporovaná meziobecní spolupráce. Z pohledu územního členění jsou nejednotnost vymezení metropolitních oblastí, či celkový zájem o jejich vytvoření až na základě tlaku EU hodnoceny také jako negativní. Následně je posouzena míra institucionalizace z hlediska zlepšení postavení metropolitních oblastí v české regionální politice. Ze zjištěných poznatků o řízení metropolitních oblastí ve Francii a v jiných evropských státech bylo možné konstruovat konkrétní návrhy institucionalizace metropolitních oblastí ČR.
|
|
| |
|
|
Neregulérní migrace ve Středozemním moři: Role Europolu a European Migrant Smuggling Centre
Kozáková, Marie ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o roli Europolu a EMSC v řešení migrační krize ve Středozemním moři. V důsledku zvýšeného počtu příchozích migrantů do Evropy také vzrostla míra kriminality, a to převážně převaděčství nelegálních migrantů, což vyžadovalo rychlé a efektivní jednání ze strany evropských institucí a agentur. V práci je využita teorie nového institucionalismu, která v sobě odráží zájem o studium institucí, které mají významný vliv na formování postojů a chování institucionálních aktérů. Cílem je zjistit, jak probíhala institucionalizace v rámci evropských aktérů v reakci na migrační krizi od roku 2015 do roku 2019. Součástí této institucionalizace jsou politické debaty unijních činitelů nebo dokumenty vydané Evropskou komisí, které přispěly k reorganizaci v rámci Europolu a vzniku nových platforem. Analýzou těchto kroků má práce za cíl představit, jakou roli zastávají jednotlivé institucionální prvky v řešení kriminálních aktivit spojených s nelegální migrací a jakým způsobem mají zajišťovat bezpečnost v evropském prostoru.
|
|
| |
host ::
RSS.