|
|
The re-securitization of Russia: an analysis of the assertive shift in Norwegian security policy in the aftermath of the Russian annexation of Crimea
Syberg, Louise Savalov ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Vztah mezi Ruskem a Norskem je dán asymetrickou povahou a ideologickými rozdíly mezi nimi. Už od studené války měli vztah založený na vzájemné spolupráci a komunikací, zároveň označený duální politikou Norska a neustálou rovnováhou mezi asertivitou a ujištěním. Po ruské anexi Krymu se norská bezpečnostní politika zdánlivě posunula asertivním směrem. Rusko bylo znovu seřízeno z politiky normální na politiku extra prostřednictvím sekuritizace. Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, jak se Rusko stalo resekuritizováno po ruské anexi Krymu. Empirické důkazy předložené v této práci ukazují, že tento asertivní posun, ke kterému došlo po resekuritizaci Ruska, je spíše výsledkem ruské demonstrace modernizované armády, než přirozeným důsledkem nepřátelského aktu, kterým byla anexe. Snaží se prokázat, že důvodem této změny norské bezpečnostní politiky je měnící se bezpečnostní klima s novými ruskými způsoby války, neboli tzv. hybridní válčení, spolu s klesajícím zájmem USA o Alianci.
|
|
|
An Interplay of Narratives: How Do the Czech Journalists Perceive Securitized Disinformation?
Hroch, Jaroslav ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Group Radicalization in the context of Hybrid Warfare: 'Russian World' as an ideological framework for anti-Western Radicalization
Lysenko, Mykola ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Ananyeva, Ekaterina (oponent)
Práce se pokouší prozkoumat státem řízený radikalizační proces, který je vyvolán ideologickým systémem a využíván v kontextu hybridního boje. Současné Rusko se bere jako konkrétní případová studie, přičemž výzkumné otázky se zaměřují na: i) představení ruského světa jako ideologického systému, který odpovídá různým individuálním nárokům a zásadám; ii) analýzu radikalizačního potenciálu uvedených nároků a principů; a iii) sledování procesu radikalizace předložením věrohodného kauzálního mechanismu založeného na příslušných použitých pojmech a teoriích. Zjištění naznačují určitý vývoj ruské světové ideologie, zatímco praktikování hybridního boje je považováno za sloužící ideologii jako její aktualizační složce, pokud se vezme v úvahu kontext. Na závěr je také zjištěno, že požadavky a zásady ruského světa jsou stále častěji zpochybňovány, což vyvolává obavy týkající se udržitelné budoucnosti ideologie a naopak pravděpodobnosti sociálních a politických turbulencí v samotném Rusku nebo opakování příklad radikalizace ve srovnatelném měřítku jako krymská anexe v roce 2014. Mykola Lysenko Master thesis
|
|
|
Informační válka v mezinárodních vztazích
Nyč, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem informační války v kontextu debaty o konceptech moderního válčení. Práce nejprve představí debatu o moderních způsobech válčení, která obsahuje koncepty jako hybridní válka, nelineární válka apod. Následně představí tři hlavní pojetí informační války v kontextu této debaty a v rámci třech center současné moci ve světě (Západ, Rusko a Čína). Západní pojetí jasně oddělující válku a mír, ruské komplexní pojetí hybridně-informační války a čínské pojetí three warafres. Následně práce rozvíjí tezi o sekuritizaci informační války v západním prostředí (státy EU a NATO). Sekuritizace je chápána jako rétorický akt, který určitý fenomén představí jako výraznou bezpečnostní hrozbu. V kontextu Západu došlo k tomu, že informační válka byla do jisté míry takto sekuritizována. Celé tato sekuritizace je problematická, pokud se na informační válku podíváme jako na běžný stav mezinárodních vztahů, které jsou ze své podstaty konfliktní a anarchické.
|
|
|
Ruská ozbrojená intervence na východě Ukrajiny 2014-2015: vývoj taktického postupu
Chalupník, Alexej ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ruskou intervencí na východě Ukrajiny v období od února 2014 do první poloviny roku 2015, s důrazem kladeným na ruský taktický postup při operaci. Hlavní části této případové studie předchází kapitola, která nastíní předválečný kontext s důrazem na vývoj rusko-ukrajinských vztahů a stručně čtenáře provede a seznámí s událostmi, které válce bezprostředně předcházely. Následuje představení ruských strategických cílů ve vztahu k Ukrajině, kterých chtělo Rusko za pomoci využívaných taktik v Donbasu dosáhnout. Tento výklad je využit zejména závěrečné diskusi při určení relativní úspěšnost ruské operace a zvolené taktiky. Ve stěžejní kapitole dochází ke zmapování samotného ruského taktického postupu, který jak samotný konflikt, tak i výklad dané kapitoly dělí na konkrétní fáze. Postupně je vylíčen přechod Ruska z využití nástrojů political warfare, k prostředkům neregulérního válčení a následně válčení hybridnímu, na které navazuje již konvenční, invazivní útok ruských regulérních jednotek. Práce dochází k závěru, že volba ruských taktických prostředků na východní Ukrajině byla nevhodná a k velmi omezenému naplnění ruských politických cílů, kterých chtělo Rusko agresí na východní Ukrajině dosáhnout, došlo jen díky uchýlení se ke konvenčnímu útoku, což bylo něco, čemu se chtělo...
|
|
|
Ruské zpravodajské servery na českém internetu a jejich referování o Evropské unii
Podzimková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
V posledních letech mluví mnohé zdroje o Ruskem vedené hybridní či informační válce proti Západu. Za významnou součást ruské strategie jsou přitom označována dezinformační média. Velké množství údajně proruských dezinformačních webů se po roce 2014, kdy došlo k eskalaci napětí na území Ukrajiny, objevilo i v českém internetovém prostředí. V rámci této práce nejdříve vymezíme teoretický rámec a posléze podrobíme tři z těchto webů (Sputnik Česká republika, Aeronet a AC24) obsahové analýze, při níž se budeme zabývat výhradně jejich referováním o Evropské unii. Cílem tak bude přispět k potvrzení či vyvrácení hypotézy o snaze proruské propagandy oslabit pozice západních institucí. Zkoumat budeme také zpravodajský styl, který je těmto serverům vlastní, popřípadě přítomné manipulativní techniky.
|
|
|
Fenomén hybridního válčení: případ války na východní Ukrajině
Kruglikova, Daniela ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zaobírá fenoménem hybridního válčení a jeho vývojem po roce 2014. Právě tehdy Ruská federace hrubě porušila zásady fungování mezinárodního společenství a svým jednáním přispěla k destabilizaci Ukrajiny. Koncept "hybridního válčení" je v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem skloňován nejčastěji, ačkoli dosud neexistuje všeobecně přijímaná shoda ohledně jeho definice. Značná část této jednopřípadové studie je věnována představení akademické debaty o tomto fenoménu. Tento koncept je posléze využit k analýze války na východní Ukrajině. Tato práce zkoumá jednotlivé prostředky hybridního válčení využívané Ruskou federací vůči svému západnímu sousedovi k jeho politické, ekonomické, bezpečnostní a společenské destabilizaci, čímž potvrzuje, že nepřátelská aktivita Ruské federace v oblasti Donbasu v první fázi konfliktu byla válčením hybridním.
|
|
|
Ruská 'hybridní válka': 1979-2014
Feryna, Jan ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si vytkla za cíl odpovědět na otázku, zda je ruské "hybridní vedení války" nové, či nikoliv. V úvodu práce je naznačena struktura práce, jsou představeny případy, které budou v práci studovány a stručně nastíněn důvod výběru tohoto tématu bakalářské práce. Západní pohled je představen jako ilustrace debaty o "hybridním vedení války" a společně s ruským pohledem tvoří koncept. Následuje modelový případ Krymu a východní Ukrajiny. Koncept je poté operacionalizován a použit na případy Afghánistánu a Gruzie. V obou případech je každý atribut diskutován na konkrétních sovětských/ruských akcích. Kapitola výsledků shrnuje pomocí přehledné tabulky zjištění z předchozích případových kapitol. Závěr obsahuje jasnou odpověď na výše zmíněnou výzkumnou otázku.
|
|
|
Hybrid Warfare, Wars, and Threats: A Conceptual Analysis
Bahenský, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se snaží o nastolení a zodpovězení tří otázek ke konceptu hybridního vedení války: Jaké koncepty hybridního vedení války existují? Jak podobné či odlišné jsou tyto koncepty? Jak užitečné jsou z konceptuálního hlediska? Otázky jsou odpovězeny prostřednictvím provedení konceptuální analýzy, skládající se z přehledu existujících konceptů, jejich srovnání a detailního zhodnocení dvou z nich na základě kritérií konceptualizace. Odpovědi na tyto otázky odhalily několik závažných problémů konceptu hybridního vedení války. Za prvé existuje příliš mnoho jeho rozličných konceptů, často formulovaných s nedostatečnými ohledy na předchozí debaty a již zavedené koncepty. Za druhé, formulované koncepty hybridního vedení války jsou často rozdílné do takové míry, která zpochybňuje tvrzení o tom, že se všechny snaží zachytit stejný fenomén. Konečně i ty lépe zpracované z konceptů hybridního vedení války se zdají být slabě konceptualizovány a nepříliš užitečné. Tyto tři závěry dohromady vrhají stín pochybností na v současnosti populární koncept hybridního vedení války. Výsledky této práce volají po opatrnějším zhodnocení, zda a jak užívání tohoto konceptu pomáhá nebo naopak škodí jak našemu porozumění současným konfliktům, tak i naší obraně proti současným hrozbám.
|
|
| |
host ::
RSS.