|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Norimberský proces a Československo
Nováková, Barbora ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze Norimberského procesu a jeho spojitosti s československými dějinami. V úvodu se autorka zaměřila na postoje jednotlivých velmocí k ustanovení Mezinárodního vojenského tribunálu a na jejich společná jednání. Autorčiným cílem bylo vytvořit komplexní, a pokud možno objektivní, pohled na proces, proto se zabýva- la jak prací jednotlivých žalobních týmů, tak prací a zároveň problémy německé obhajoby. Hlavní část práce se týká německých útočných plánů vůči Československu a československé obžaloby proti bývalému říšskému protektoru Konstantinu von Neurathovi. Autorka analyzo- vala tzv. Hossbachův protokol z 5. listopadu 1937 a plán operace Fall Grün ("Plán Zelený"). Autorka se také zaměřila na úlohu Sudetoněmecké strany při rozvratu československého státu a na zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V případě Konstantina von Neuratha věnovala au- torka pozornost jednak československé žalobě a její podrobné analýze, jednak vystupování Neuratha během procesu a jeho křížovému výslechu před soudem. Následuje analýza obvině- ní proti druhému dalšímu bývalému říšskému protektorovi Wilhelmu Frickovi a jeho chování během Norimberského procesu.
|
|
|
Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh v letech 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kovařík, David (oponent)
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz nepřítele reinterpretován aktuálně prosazovanými hodnotami "socialistické zákonnosti" a "klidu na práci". Základní hodnotou, která umožňovala...
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Působení Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem po 21. únoru 1948
Sedlmeier, Aleš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent)
Práce se zabývá činností Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem v letech 1948 až 1950. Především problematice komunistických represí proti opozičně smýšlejícím osobám působících ve veřejném životě, politických stranách nebo spolcích, jakými byl například Sokol. Věnuje se vzniku, struktuře a fungování akčních výborů a jejich poměru k národním výborům. Dále zasahování výborů do hospodářské oblasti nebo parlamentních voleb v roce 1948 ve vztahu k represím akčních výborů.
|
host ::
RSS.