|
|
Komparace úřadů prezidenta v ČR, Německu a Rakousku
Bednář, Martin ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Anotace: Tématem této bakalářské práce je komparace role prezidenta v politických systémech v České republice, Německu a Rakousku. Ačkoliv jsou si všechny tři sousední země kulturně blízké a vyznačují se parlamentním režimem, má hlava státu v každé z nich odlišnou úlohu. Postavení prezidentů je v práci zkoumáno za použití Tsebelisovy teorie vetohráčů a zaměřuje se především na úlohu hlavy státu v třech oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Cílem práce je určit na základě analýzy politologických a ústavněprávních pramenů, zda se prezidenti v třech srovnávaných zemích těší postavení vetohráče v oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Klíčová slova: prezident, hlava státu, Česká republika, Německo, Rakousko, ústavní kompetence, ústavní praxe, personální politika, zahraniční politika, zákonodárný proces
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pravomoci a postavení prezidenta České republiky
Peškar, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce popisuje postavení prezidenta České republiky. I když je Česká republika považována za republiku s parlamentním režimem, postavení prezidenta je poměrně silné a poslední vývoj naznačuje, že dochází k určitému posunu k poloprezidentskému režimu. Práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se právním základem pravomocí českého prezidenta. Jednotlivé pravomoci jsou proto popsány tak, jak je stanovuje Ústava a další zákony. Tato kapitola taktéž obsahuje část týkající se odpovědnosti prezidenta a možnosti přezkoumat jeho akty. Druhá kapitola studuje postavení prezidenta ve vztahu k ostatním politickým činitelům a obecně v politickém systému České republiky. Zvláště jsou zmíněny vztahy prezidenta s vládou, Parlamentem a Ústavním soudem. Třetí kapitola ukazuje, jak dosavadní prezidenti České republiky - Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman - konkrétně jednali při svém působení v úřadě. Analýza se zvláště zaměřuje na situace, kdy prezidenti užívali své pravomoci na samé hraně Ústavy nebo dokonce v rozporu s převládajícími výklady Ústavy.
|
|
|
Přímá volba hlavy státu a její dopad na ústavní vztahy
Tylová, Tereza ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce "Přímá volba hlavu státu a její dopad na ústavní vztahy" bylo vybráno autorem z důvodu jeho aktuálnosti. Cílem práce je poskytnou co nejkomplexnější pohled na právní úpravu volby prezidenta republiky, shrnout teoretická východiska, analyzovat legislativní postup a pokusit se přiblížit takovou to změnu ústavního zákona občanům, kteří nejsou dostatečně informováni. Dále snaha přiblížit čtenářům vznik a zavedení přímé volby prezidenta spolu se způsobem jeho volby podle nové právní úpravy, zejména ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb. Práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře v šesti podkapitolách od ČSR, přes totalitu k České republice, stručně s historickými prezidenty. Druhá kapitola obsahuje argumenty pro a proti zavedení přímé volby prezidenta republiky, které nejsou jen názory momentálními, ale poukazují na dlouhodobé diskuze na toto téma. Třetí kapitola se zabývá vývojem vzniku přímé volby. Jsou zde popsány stručně dokumenty, které navrhovaly změnu volby prezidenta, ale žádný nebyl přijat. Čtvrtá kapitola práce je zaměřená na legislativní proces schválení přímé volby. První podkapitola poukazuje na jednání před vznikem návrhu zákona a na diskuze mezi koaliční vládou a opozicí o správném návrhu. Ve druhé podkapitole je obsažen celý...
|
|
|
Přímá volba hlavy státu a její vliv na ústavní vztahy
Křikava, Vojtěch ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Téma diplomové práce "Přímá volba hlavy státu a její vliv na ústavní vztahy" autor zvolil s ohledem na neustávající veřejnou diskusi, která na toto téma V České republice probíhá. Druhým důvodem je pak skutečnost, že i přes blížící se konec funkčního období současné hlavy českého státu stále není zřejmé, jakým způsobem bude vybírán její nástupce. Diplomová práce zkoumá případnou vhodnost či nevhodnost zavedení přímé volby hlavy státu v České republice a její možnou podobu. Cílem však není odpovědět na otázku "Přímá volba ano, či ne?", ale spíše odborně přispět do celospolečenské diskuse o tomto tématu a usměrnit ji. Samotné zavedení přímé volby, bez dalších změn Ústavy České republiky, by totiž, dle autorova mínění, nebylo zcela vhodným krokem. Autorovým cílem bylo přinést komplexní ucelený materiál obsahující, pokud možno, všechny aspekty dané problematiky. Bez širší znalosti teoretických konceptů, zahraničních příkladů, historického vývoje, ale i současně platné právní úpravy způsobu volby prezidenta republiky i jeho pravomocí a povinností, není totiž možné vést relevantní debatu o možných ústavních změnách v tomto smyslu. Práce se člení do šesti kapitol, z nichž první pojednává o významu a historii pojmu "hlava státu" jak jej vykládá odborná literatura. Tato kapitola tak buduje teoretické...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
|
Komparace úřadů prezidenta v ČR, Německu a Rakousku
Bednář, Martin ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Anotace: Tématem této bakalářské práce je komparace role prezidenta v politických systémech v České republice, Německu a Rakousku. Ačkoliv jsou si všechny tři sousední země kulturně blízké a vyznačují se parlamentním režimem, má hlava státu v každé z nich odlišnou úlohu. Postavení prezidentů je v práci zkoumáno za použití Tsebelisovy teorie vetohráčů a zaměřuje se především na úlohu hlavy státu v třech oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Cílem práce je určit na základě analýzy politologických a ústavněprávních pramenů, zda se prezidenti v třech srovnávaných zemích těší postavení vetohráče v oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Klíčová slova: prezident, hlava státu, Česká republika, Německo, Rakousko, ústavní kompetence, ústavní praxe, personální politika, zahraniční politika, zákonodárný proces
|
host ::
RSS.