|
|
Against adaptation: toward transdisciplinarity and minor cinema
Petříková, Linda ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent) ; Burt, Richard (oponent)
Proti adaptaci: za transdisciplinaritu a menšinový film Linda Petříková Abstrakt dizertační práce Studium filmové adaptace se v posledních desetiletích pokoušelo vymanit z krize a oprostit se diskursu zaměřeného na věrnost adaptovanému textu. Cílem této práce je navrhnout nový, v anglo-americkém kontextu často zanedbávaný úhel pohledu na problematiku adaptace, který se nabízí v díle francouzských myslitelů Gillese Deleuze a jeho dvoudílné publikaci o filmu a Jacquese Rancièra, který na Deleuzovy filmové koncepty navazuje a přehodnocuje je. Aniž by se přímo vyjadřovali k problematice adaptace, způsob, jakým oba filosofové nahlížejí film, je neoddělitelný od jejich myšlení o literatuře a ostatních uměleckých forem a médií a poukazuje tak na možný transdisciplinární přístup k adaptaci, který se tato práce pokouší přiblížit. Přestože výběr adaptací Shakespearových dramat se může jevit jako kontraproduktivní vzhledem k tomu, že adaptace jako disciplína se snaží přetrhat své vazby k literárním oborům, cílem těchto případových studií je odhalit "mezery" mezi filmem a literaturou, které se podílejí na vytváření smyslu stejně tak jako vazby a souvislosti. Král Lear Jean-Luca Godarda, Půlnoční zvony Orsona Wellese a Ran Akiry Kurosawy jsou příklady filmového umění, které by Deleuze a Guattari označili za menšinové,...
|
|
|
Pohyb a multiplicita. Ontologický rozměr malby v dílech Gilla Deleuze
Sluková, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se zabývám ověřením tvrzení, že pohyb a multiplicita se v Deleuzově interpretaci práce Francise Bacona stávají novými ontologickými rysy malby, zároveň však Deleuzovo kritické gesto čtení Baconových myšlenek i dalších textů tematizuje vztah reprezentace a interpretace ve smyslu využitelnosti Deleuzových myšlenkových konceptů pro filosofickou reflexi teorie malby. Hlavními cíly této práce jsou tak uchopení rhizomatického myšlení v rámci percepce uměleckého díla malby a vyzdvižení problematického vztahu reprezentace a interpretace v dílech Gilla Deleuze. Na příkladu komparace dvou konkrétních textů pak bude ukázáno, že Deleuzova snaha dostat se skrze koncepci rhizomu za hranice reprezentace je nemožná, jestliže zůstává pouze v rovině imanence. Na pozadí konkrétních příkladů tak bude vyvstávat mnohem fundamentálnější problematika vztahu roviny imanence a roviny konzistence.
|
|
|
Čas ve filmu. Komparace koncepce Jana Mukařovského a Gillese Deleuze
Kadlecová, Vladimíra ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
1. Abstrakt Tématem mé diplomové práce je komparace koncepce uvažování o filmu z dvojí perspektivy. Půjde o porovnání jednak přístupu Jana Mukařovského, českého strukturalisty, který se, jako jeden z prvních v českém kontextu, začal časem ve filmu zabývat a dále přístupu Gillese Deleuze, který se zasloužil o nové pojímání obrazu-času ve filmu, nicméně se značným odstupem od Jana Mukařovského. Cílem bude objasnit, jakým způsobem zapadají pojetí Mukařovského a Deleuze do ostatních koncepcí pojímání času ve filmu, jaké byly vlivy dobových koncepcí času, z jakých zdrojů oba teoretici vycházeli, a také jaké filmy se staly základními východisky pro zkoumání času ve filmu. Metoda komparace bude rozdělena do třech aspektů, jakožto třech rovin porovnávání.
|
|
|
Stávání se tíhou: Filozofie diference a metalová hudba
Volák, Vojtěch ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Metalová hudba je termín, jenž v současné době slouží jako označení pro přehršel různých žánrových typů. Hlavním cílem této práce je najít proces, jenž dané žánrové typy metalové hudby sdílí. Toto hledání vychází z neesencialistické pozice filozofie diference Gillese Deleuze. Z tohoto důvodu se práce nejdříve věnuje rozsáhlému exkurzu do této filozofie, kterému věnuje první kapitolu. V té, skrze rozbor Diference a opakování, vytváří myšlenkový a pojmový základ pro procesuální vnímání idejí jako multiplicit, pozici, která umožňuje zkoumat proces stávání se. Z této pozice pak v druhé kapitole přistupuje k metalové hudbě, u které se výhradně věnuje její hudební kvalitě tíhy, kterou považuje za charakteristickou kvalitu metalové hudby a zkoumá způsoby, jakými se muže hudba stát tíživou. Klíčová slova: Gilles Deleuze, metalová hudba, tíha, diference, stávání se, multiplicita, intenzita
|
|
|
Stroj, film a lidská percepce
Pechoušková, Klára ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je vztah filmu a lidské percepce. Film je ryze technickým médiem, které poprvé uvadí obrazy do pohybu. Východiskem práce jsou knihy francouzského kulturního teoretika Paula Virilia a jeho úvahy o filmu a technice. Viriliova pozice je vzhledem ke kinematografii v mnoha ohledech negativní. Technologii viní z hrůz napachaných během světových válek. Kinematografii viní z revoluce vnímání, která vede k rozkladu vidění a rozpadu klasických dimenzí prostoru a času. V mé práci jsou Viriliovy názory konfrontovány s úvahami Viriliova současníka, rovněž francouzského teoretika, Gillese Deleuze. Deluze chápe film v mnoha ohledech jinak, než Virilio. Také jeho názor na techniku je zcela odlišný. Film po druhé světové válce je médiem, které se již nesnaží o napodobení přirozeného vnímání. Takový film dokáže vyvolat v divákovi šok. Tento šok otevírá nové možnosti myšlení a vnímání a divák tak získává možnost dosáhnout prostřednictvím filmu specifického spirituálního života.
|
|
|
"All this little affair with 'being' is over:" Metaphysical Crisis in Virginia Woolf's The Waves
Opravil, Vít ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
1 Abstrakt Práce si vytyčila prozkoumat tři různé problémy metafyziky v pozdním románu Virginie Woolfové Vlny a kontrastovat je s teoriemi tří myslitelů - Gillese Deleuze, Félixe Guattariho a Jacquese Derridy. První kapitola se zabývá přístupem Woolfové k subjektivitě. Deleuzova a Guattariho metoda definující subjektivitu jako vedlejší produkt strojové asambláže se ukáže být obzvláště vhodnou při čtení postav v prvních čtyřech kapitolách, kde se jejich těla a "subjektivity" formují různými způsoby. Deleuze a Guattari považují vlny z lyrických pasáží za abstraktní stroj, jehož aktualizacemi jsou asambláže postav. Nekomentují však teritorializační funkci slunečního světla, jež se ukazuje být stejně důležitou, a tedy je nutné ji analyzovat. Tato funkce koresponduje se stále vzrůstající oidipalizací postav, jež dosáhne svého vrcholu v páté kapitole románu, a která promění deteritorializovanou rhizomu v reteritorializovaný (tedy oidipalizovaný) systém signifikace. Druhá kapitola se zaobírá mechanismem teritoriálního stroje Slunce, obzvláště tím, jak redukuje rhizomu v centralizovaný systém, jehož centrum se dá považovat přes Derridovu teorii struktury za hru suplementarity. Percival se stává tímto (ne)centrem signifikující struktury. Centrum musí být rozpoznáno jako suplementární znak, který limituje nekonečnou...
|
|
|
Against adaptation: toward transdisciplinarity and minor cinema
Petříková, Linda ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent) ; Burt, Richard (oponent)
Proti adaptaci: za transdisciplinaritu a menšinový film Linda Petříková Abstrakt dizertační práce Studium filmové adaptace se v posledních desetiletích pokoušelo vymanit z krize a oprostit se diskursu zaměřeného na věrnost adaptovanému textu. Cílem této práce je navrhnout nový, v anglo-americkém kontextu často zanedbávaný úhel pohledu na problematiku adaptace, který se nabízí v díle francouzských myslitelů Gillese Deleuze a jeho dvoudílné publikaci o filmu a Jacquese Rancièra, který na Deleuzovy filmové koncepty navazuje a přehodnocuje je. Aniž by se přímo vyjadřovali k problematice adaptace, způsob, jakým oba filosofové nahlížejí film, je neoddělitelný od jejich myšlení o literatuře a ostatních uměleckých forem a médií a poukazuje tak na možný transdisciplinární přístup k adaptaci, který se tato práce pokouší přiblížit. Přestože výběr adaptací Shakespearových dramat se může jevit jako kontraproduktivní vzhledem k tomu, že adaptace jako disciplína se snaží přetrhat své vazby k literárním oborům, cílem těchto případových studií je odhalit "mezery" mezi filmem a literaturou, které se podílejí na vytváření smyslu stejně tak jako vazby a souvislosti. Král Lear Jean-Luca Godarda, Půlnoční zvony Orsona Wellese a Ran Akiry Kurosawy jsou příklady filmového umění, které by Deleuze a Guattari označili za menšinové,...
|
|
| |
|
|
Claude Simon. Úvod a interpretace
Charvát, Martin ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená diplomová práce nazvaná "Claude Simon. Úvod a interpretace" je filosofickou interpretací díla francouzského spisovatele Clauda Simona, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985, jehož tvorba je v českém akademickém prostředí doposud opomíjeným tématem. V návaznosti na filosofii G. Deleuze jsem se rozhodl pojmout Simonovy texty jako rhizom, tedy jako decentralizovaná heterogenní spojení, multiplicity a linie nepodléhající žádnému strukturálnímu modelu. Ve své interpretaci vycházím z románu Le Vent (Vítr) z roku 1957, který považuji za text, v němž se manifestují základní motivy Simonovy tvorby, jako jsou událostní ráz fikčního univerza či ztráta transcendence a její přerod v imanenci života. Analýza románu Le Vent mi také umožňuje plynulé a časté přechody k dalším Simonovým románům (Histoire, Les Gèorgiques, Le Palace, L'Herbe, La Route des Flandres). Cílem práce tedy je předložit koherentní pohled na Simonovu poetiku.
|
|
|
Pohyb a multiplicita. Ontologický rozměr malby v dílech Gilla Deleuze
Sluková, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se zabývám ověřením tvrzení, že pohyb a multiplicita se v Deleuzově interpretaci práce Francise Bacona stávají novými ontologickými rysy malby, zároveň však Deleuzovo kritické gesto čtení Baconových myšlenek i dalších textů tematizuje vztah reprezentace a interpretace ve smyslu využitelnosti Deleuzových myšlenkových konceptů pro filosofickou reflexi teorie malby. Hlavními cíly této práce jsou tak uchopení rhizomatického myšlení v rámci percepce uměleckého díla malby a vyzdvižení problematického vztahu reprezentace a interpretace v dílech Gilla Deleuze. Na příkladu komparace dvou konkrétních textů pak bude ukázáno, že Deleuzova snaha dostat se skrze koncepci rhizomu za hranice reprezentace je nemožná, jestliže zůstává pouze v rovině imanence. Na pozadí konkrétních příkladů tak bude vyvstávat mnohem fundamentálnější problematika vztahu roviny imanence a roviny konzistence.
|
host ::
RSS.