|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
|
Sociálnědemokratická strana Německa 1998 - 2013: Z vrcholu do krize?
Schmiedová, Petra ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze volebního výsledku Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v roce 2009 ve spolkových volbách, ve kterých dosáhla strana svého poválečného minima. Autorka práce se snaží popsat faktory, které tento výsledek zapříčinily. SPD prodělala, stejně jako celá společnost, od svého vzniku ve druhé polovině 19. století do současnosti mnoho změn: ze strany dělníků, která se stavěla za jejich větší práva, se stala stranou bojující za tři základní hodnoty: svoboda, spravedlnost a solidarita, a to ku prospěchu celé společnosti. V 80. letech minulého století však musela strana opustit keynesiánský ekonomický model, díky němuž byla do té doby na hospodářském poli úspěšná, a začít se přizpůsobovat prosazujícím se neoliberálním ekonomickým teoriím. Po 16 letech strávených v opozici dosáhla strana triumfu ve volbách v roce 1998, kdy se kancléřem stal Gerhard Schröder, platící za zastánce tzv. třetí cesty (Neue Mitte). Ve vládním období v letech 1998 - 2005 tak byla SPD směřována více do středu ve snaze oslovit široké spektrum voličů. Nový politický kurs ale vedl k rozkolu uvnitř strany a k odštěpení levicového křídla SPD. Od roku 2005 se strana potýká s několika strategickými problémy, na které stále nenachází odpověď. To se projevuje na klesajících voličských preferencích, neboť...
|
|
|
Sociálnědemokratická strana Německa 1998 - 2013: Z vrcholu do krize?
Schmiedová, Petra ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je věnována analýze volebního výsledku Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v roce 2009 ve spolkových volbách, ve kterých dosáhla strana svého poválečného minima. Autorka práce se snaží popsat faktory, které tento výsledek zapříčinily. SPD prodělala, stejně jako celá společnost, od svého vzniku ve druhé polovině 19. století do současnosti mnoho změn: ze strany dělníků, která se stavěla za jejich větší práva, se stala stranou bojující za tři základní hodnoty: svoboda, spravedlnost a solidarita, a to ku prospěchu celé společnosti. V 80. letech minulého století však musela strana opustit keynesiánský ekonomický model, díky němuž byla do té doby na hospodářském poli úspěšná, a začít se přizpůsobovat prosazujícím se neoliberálním ekonomickým teoriím. Po 16 letech strávených v opozici dosáhla strana triumfu ve volbách v roce 1998, kdy se kancléřem stal Gerhard Schröder, platící za zastánce tzv. třetí cesty (Neue Mitte). Ve vládním období v letech 1998 - 2005 tak byla SPD směřována více do středu ve snaze oslovit široké spektrum voličů. Nový politický kurs ale vedl k rozkolu uvnitř strany a k odštěpení levicového křídla SPD. Od roku 2005 se strana potýká s několika strategickými problémy, na které stále nenachází odpověď. To se projevuje na klesajících voličských preferencích, neboť...
|
|
|
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
|
|
| |
|
|
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
|
|
|
Rise of Renewable Energies in the Government of Gerhard Schröder 1998-2005
Lohnertová, Daniela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat příčiny vedoucí k německé "energetické revoluci". Volby do Spolkového sněmu v roce 1998 znamenaly výraznou změnu na německé politické scéně. Vytvořením vládní koalice složené ze zástupců SPD a Bündnis 90 / Die Grünen došlo k ukončení šestnáctileté vlády koaličních stran CDU/CSU a FDP. Tento zlom byl výsledkem celospolečenského vývoje a zvláště pak vlivu protiatomového hnutí, které se formovalo od počátku 70. let. Tomuto fenoménu je věnována první kapitola. S nástupem červeno-zelené vlády kancléře Gerharda Schrödera byla prosazena podpora elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů a postupné omezení atomové energie. Historický obrat v koncepci energetické politiky přinesl zákon o obnovitelných energiích, který nastavuje pevné výkupní ceny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů. V platnost vstoupil roku 2000. Důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou rozebrány ve druhé kapitole, přičemž k těm hlavním jednoznačně patří nový koncept financování sociálního systému zavedením ekologické daně (Ökosteuer) a vývoj inovativních technologií realizovaných silným německým průmyslem. I přes počáteční neshody mezi koaličními partnery se o dva roky později podařilo vyjednat se zástupci energetického průmyslu "konsens" o postupném odpojení jaderných elektráren, který byl ratifikován a platí...
|
|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti
Benedová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Jistě není třeba podtrhovat důležitost Spolkové republiky Německo pro ostatní země evropského prostoru a pro proces evropské integrace, jež z ní činí velmi zajímavý předmět studia. Díky specifickému vývoji v poválečném období získala její zahraniční politika jisté charakteristické rysy, které se v takové míře neprojevovaly u žádného jiného státu, vyvíjejícího se "normální" cestou. Přelomovým bodem se stalo znovusjednocení, jež postavilo Německo před problematiku hledání a určování své nové pozice v evropském a světovém rámci. Následné proměny zahraniční politiky, vycházející se zmíněných speciálních okolností, jsou tématem této práce. Smyslem je nejen zhodnotit, které rysy a orientace zahraniční politiky uplynulých osmnácti let se vyznačovaly spíše kontinuitou a které prošly změnou, ale také vytvořit obraz o nové roli Německa v mezinárodních vztazích. Prvním krokem je nastínění úlohy aktérů zahraniční politiky v Německu, tedy především spolkové vlády, parlamentu, spolkových zemí a prezidenta, které prozrazuje rozložení moci při tvorbě zahraničně-politických koncepcí a rozhodnutí. Dále je pro posouzení kontinuity či změn nutné alespoň krátce zmínit hlavní směry orientace Německa v onom předcházejícím období, jež je tak velmi ovlivnilo, tedy v době studené války. Výchozím bodem je však znovusjednocení obou německých států, navracející zemi její plnou mezinárodněprávní subjektivitu a předznamenávající zahájení další fáze jejího vývoje. Samotné hodnocení následných událostí probíhá na základě periodizace do tří hlavních celků, a to z hlediska osobnosti stojící v čele vlády - spolkového kancléře. Práce je tak s ohledem na splnění cíle členěna chronologicky a nejprve popisuje zahraniční politiku vlády Helmuta Kohla od sjednocení do roku 1998, navazuje politikou vlády Gerharda Schrödera od roku 1998 do roku 2005 a v poslední kapitole zmiňuje zahraničně-politickou činnost vlády Angely Merkelové od roku 2005 až do současnosti. Z důvodu komplexnosti cíle se práce soustředí pouze na vybraná témata zahraniční politiky a jiná zmiňuje jen okrajově. Důraz klade především na tradiční pilíře německé politiky - na evropskou integraci, v rámci ní mimo jiné na vztahy s Francií, a na transatlantickou spolupráci. Zabývá se též oblastí střední a východní Evropy, zde především Ruskou federací. Konečná část každé ze tří hlavních kapitol je vždy věnována aktuálním konfliktům, sleduje reakci zahraniční politiky na ně a snaží se tak doplnit celkovou představu o proměnách zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti.
|
host ::
RSS.