Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
Geopolitický pohled na členství Gruzie v NATO : Analýza gruzínské připravenosti a strategických zájmů NATO
Kufčák, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem členství Gruzie v NATO a jejího strategického a geopolitického významu pro NATO v období let 2003 až 2008. Práce se zpočátku soustřeďuje na otázku, jak Gruzie vyhovovala kandidátským kritériím Aliance. Cílem této části je doložit, že za odmítnutím gruzínské žádosti o Akční plán členství na Bukurešťském summitu nestály objektivní překážky v gruzínské připravenosti ale absence politického konsenzu o významu Gruzie. Druhá část práce poté analyzuje význam Gruzie z hlediska strategických a geopolitických zájmů Aliance. Mezi ty patří gruzínská role v energetické infrastruktuře, ke které jí předurčuje její geografická poloha na východo- západním energetickém koridoru vedoucím kaspická fosilní paliva na západní trhy. Význam Gruzie pro NATO je v tomto ohledu odvislý od důležitosti jakou sama Aliance energetické bezpečnosti přisuzuje. Dalším rozměrem analýzy je strategická pozice země, která z pohledu strategických zájmů NATO přispívá k primárním úkolům Aliance, neboť představuje nejlepší leteckou trasu na afgánské bojiště. Druhým faktorem, který dodal Gruzii na významu, bylo načasování Revoluce růží - nástup prozápadního Saakašviliho se časově shodoval s politikou G. W. Bushe podpory demokracie ve světě, což resultovalo v americkou podporu při aspiracích Gruzie...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.