|
|
Developing SpaceX's Grand Strategy Amidst A New Cold War
Tigmo, Christopher ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Současná studená válka představuje významnou hrozbu pro pozemské a mimozemské operace SpaceX. Tato práce si klade za cíl vyvinout velkou strategii SpaceX s geopolitikou a geoekonomií jako primárními motivy. Cílem je analyzovat, jak lze tuto velkolepou firemní strategii sladit s ambicemi zahraniční politiky USA, aby pro oba existoval symbiotický vztah a stabilní růst. Využitím strategicky koordinovaných investic mohou USA pomoci SpaceX diverzifikovat a zlepšit její ekonomickou/logistickou odolnost vůči vlivu cizí moci a zároveň současně plnit ambice americké zahraniční politiky.
|
|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
|
Analýza vlivu mezinárodních ekonomických vztahů na dodávky vakcín proti nemoci COVID-19 do afrických států
Mejstřík, Václav ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá faktory ovlivňující distribucí vakcín proti COVID-19 do afrických států. Výzkum navazuje na současnou literatura zabývající se ekonomickou a jinou penetrací států do Afriky. Konkrétně se práce věnuje pronikání Číny, Ruska, Spojených států amerických a členský státům Evropské unie společně s Velkou Británií. Širším cílem práce je poskytnout vhled do motivace států poskytující vakcíny. Jinými slovy, zda jsou vakcíny používány jako geopolitický prostředek pro získání vlivu. Jedná se o explorativně- kvantitativní studii, využívající statistickou analýzu, konkrétně pak OLS regresy. Výzkum byl proveden metodou vícerozměrné regrese, kdy jednotlivé modely vznikly opakováním jednoduché regrese. Celkem bylo vytvořeno pět modelů, do kterých vstupuje celkem pět nezávislých proměnných. Nezávislými proměnnými jsou HDP per capita, import, export, skóre demokratického indexu a přítomnost diplomatických misí. Operacionalizací bylo vytvořeno pět závislých proměnných, které reprezentují celkem sedm druhů vakcín. Signifikantní efekt na dodávky vakcín se projevil pouze u proměnné pro demokratické skóre a HDP per capita, ale dokáží vysvětlit pouze variabilitu dodávek vakcín Oxford-AstraZeneca, Moderna, Johnson&Johnson, Sinovac a Sinopharm. Ostatní použité proměnné nemají žádný efekt na...
|
|
|
The Effects of US Sanctions in Venezuela
Brown, Carter Sumner Thompson ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Since 2014, the United States has been imposing sanctions on the Venezuelan government in an attempt to accomplish foreign policy goals that would be beneficial to its geopolitical interests in the region and help the Venezuelan people in the process. This research offers a comprehensive empirical analysis of these sanctions. It aims to identify the effects of US sanctions in Venezuela, as intended by the foreign policy goals of the United States, and to measure the effectiveness of sanctions in accomplishing these goals. Additionally, this research seeks to explain the geopolitical strategy of US sanctions as seen through the lens of geoeconomic theory. It will detail the US intensions of generating regime change, restoring democracy, and improving human rights in Venezuela. More specifically, it will reveal the role of sanctions in acting as a geopolitical tool to fulfill these intentions. Ultimately, the research will show how sanctions and companion policies are intended to improve the US-Venezuela relationship that has declined since the time of Hugo Chavez.
|
|
|
Public Choice Theory and the Russian Food Ban
Savory, Oliver ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým státnictvím a analyzuje, proč sankce přetrvávají i přesto, že selhávají, a proč je země nadále využívají navzdory jejich diskutabilnímu úspěchu. Hufbauer et. al. (2009) například ukazují, že sankce jsou úspěšné pouze ve 34 % případů, zatímco Pape (1997) tvrdí, že pouze v 5 %. Přesto však ekonomické státnictví zažívá obrození pod názvem "geoekonomika". Diplomová práce vychází z Kaempferovi a Lowenbergovi "Public Choice" (1988) teorie mezinárodních ekonomických sankcí. Práce předjímá, že v určitých případech jsou hlavním cílem sankcí národní zájmy, a proto by měly být hlavním hlediskem při posuzování úspěchu či neúspěchu sankcí. Diplomová práce zkoumá ruské embargo na dovoz potravin, uvalené v roce 2014 a ukazuje, že ačkoliv nedosáhlo žádných mezinárodních cílů, je velmi úspěšné v prosazování národního cíle podpory ruského zemědělství. Důsledkem tohoto závěru je, že současný kvantitativní výzkum ekonomických sankcí potenciálně chybně vyhodnotil sankce jako neúspěšné, protože je neanalyzoval na základě jejich skutečných cílů. Další výzkum v této oblasti s cílem zjistit, jak často jsou sankce používány především z domácích důvodů, ale i sankce, kde domácí cíl má jen druhořadý význam, je třeba na ně stále ještě reagovat.
|
|
|
The Use of Economic Mechanisms in the Foreign Policy of the Russian Federation: the Case of Armenia
Motúzová, Diana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Diplomová práca analyzuje ruské ekonomické štátnictvo vo vzťahu k Arménsku. Práca je pritom zameraná na dve oblasti, a to na ruskú reakciu na zahraničnopolitickú orientáciu Arménska a jeho významné vnútropolitické zmeny. Cieľom práce je porovnať, do akej m využíva Rusko ekonomické mechanizmy v oboch spomenutých rovinách. Práca vychádza z Baldwinovho konceptu ekonomického štátnictva so zameraním na ruskú politiku cukru a biča. V zahraničnopolitickej oblasti je skúmané, aké ekonomické nástroje využívalo R ovplyvniť rozhodnutie Arménska v jeho dileme medzi európskou a eurázijskou integráciou. Vo vnútropolitickej oblasti je práca zameraná na významné udalosti v rokoch 2015 až 2018, ktoré do určitej miery zasiahli aj ruskú stranu. Skúmané sú pozitívne stimuly aj donucovacie metódy, ktoré Rusko v tomto období aplikovalo. Analýza ruskej politiky cukru a biča poukázala na to, že Moskva výraznejšie zasahuje do zahraničnopolitickej sféry v prípade, že cíti bezprostredné ohrozenie svojich záujmov. Vo vnútropolitickej oblasti aplikuje pozitívne stimuly v situáciách, keď potrebuje znížiť vnútorné napätie v Arménsku, ktoré môže byť namierené aj proti Moskve. Ak dôjde k veľkým vnútropolitickým zmenám v tejto juhokaukazskej republike bez vážnejších zahraničnopolitických implikácií, Rusko volí opatrnejšiu stratégiu.
|
|
|
Inherentní nestabilita finančních trhů
Hladík, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit integrativní přístup k zachcení postkrizových transformačního procesů, a to historizací společenských a mocenských fundamentů finančních trhů, jejich operací a následných dopadů na globální mocenské záležitosti. Zejména pak zdůrazňuje teoretické přístupy dynamicky komplexních systémů aplikované v souvislosti s globální finanční krizí a rozvíjené v intra- a inter-sociálním kontextu následných dějů. Instrumentálně k tomu využívá kritiky normativních postulátů konceptu volného trhu a související neoklasické ekonomie, a to zhodnocením hypotézy efektivních trhů kritickou perspektivou hypotézy finanční nestability Hymana Minskyho. Kombinací s komplexní dynamikou nabízí unikátní porozumění finanční krizi coby inherentně endogennímu procesu soudobého finančnícho kapitalismu, rozuměného coby soudobého společenského systému. Argumentuji, že finanční trhy vnášejí inherentní nestabilitu do všech společenských dějů. Po této historicko-teoretické exkurzi práce nabízí zhodnocení intra- sociální reakce v podobě režimů austerity, s návaznými společenskými důsledky. Linie argumentu poté na tomto základě staví další návazné kritiky intra-sociálních dějů, provázených intenzifikací hospodářské a mezistátní konkurence, resp. militarizací těchto konfliktů. Za účelem...
|
|
|
Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi EU a Ruskou federací
Fojtík, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
V průběhu posledních dvou dekád došlo z globálního pohledu k mnoha významným politickým změnám. Evropská unie se rozšířila o více než polovinu nových členských států a představuje tak dnes největší zónu volného obchodu na světě. Na základě nově přijatých smluv došlo také k politickému prohloubení této unikátní mezinárodní organizace. Rusko se po rozpadu Sovětského svazu vypořádalo s dědictvím tohoto impéria a nejen díky své geografické rozloze patří dnes mezi světové velmoci. Region Balkánu byl z historického hlediska oblastí, kde se střetávaly zájmy evropských mocností a nejinak je tomu i dnes. Evropská unie nabídla zemím západního Balkánu pod hlavičkou Stabilizačního a asociačního procesu právoplatné členství v Unii. Rusko v této oblasti naopak rozšiřuje zejména své ekonomické zájmy mající regionální přesah, a tudíž zkoumaný region nabývá na geopolitickém a geoekonomickém významu. Diplomová práce nesoucí název "Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi Evropskou unií a Ruskou federací" je rozdělena do tří vzájemně propojených částí. Teoreticko-metodologická část ukotvuje práci z teoretického hlediska, představuje operacionalizaci proměnných a definuje hypotézu. Kvantitativně nejobsáhlejší praktická část, rozdělená do dvou částí, jednak aplikuje teoretické koncepty a zároveň detailně...
|
host ::
RSS.