|
|
DECISIONS
Vrba, Martin ; Magid, Václav (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Předložená práce se snaží reflektovat strukturu lidského světa, který skrze svou sebedestruktivní tendenci zároveň utváří nadčlověka v podobě umělé inteligence. Zkoumá možnosti naší imaginace a to, nakolik dokážeme uvažovat o umělé inteligenci jako svého druhu pokračovatelce lidského rodu. Ruku v ruce s tím se snaží vytvářet napětí mezi partikulárními eticko-politickými rozhodnutími a následnou svazující strukturou, která z nich vyplývá.
|
|
| |
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
|
Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera
Pavlík, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Zrcadlení motivů kritiky křesťanství F. Nietzscheho ve vězeňské teologii D. Bonhoeffera" se pokouší nahlížet Bonhoefferovy myšlenky tzv. nenáboženské interpretace rozvíjené v jeho dopisech psaných z vězení ve světle kritiky křesťanství vyslovené Friedrichem Nietzschem. První kapitola poskytuje při pohledu do interpretační historie bonhoefferovského bádání stručný přehled minulých i současných pokusů pojednat Bonhoefferův vztah k filosofii. Druhá kapitola představuje základní obrysy a klíčová témata kritiky křesťanství nejprve v Nietzscheho spise Antikrist a následně v Bonhoefferových vězeňských teologických dopisech. Poslední kapitola přechází ke srovnání nejnápadnějších motivů úvah obou autorů ve výše nastíněném rámci. Překryv vybraných námětů z pera těchto dvou německých myslitelů nachází zejména v otázkách filosofie života, pojetí dospělého člověka, a také v jejich kritice křesťanství odvracejícího se od tohoto světa směrem k transcendentní říši "onoho světa" (v němčině vyjadřováno rozdílem mezi výrazy "Diesseits" a "Jenseits"). Bonhoefferovy myšlenky o zvěstování evangelia modernímu, tedy dospělému člověku osvobozenému od falešných, náboženských nánosů, který se cítí být silným, zdatným a duchovně zdravým, mohou být inspirovány Nietzscheho nárokem na odstranění všech "zásvětí",...
|
|
|
Filosofie hudby u A. Schopenhauera a F. Nietzscheho
ŽIŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou fenoménu hudby ve filosofii Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Jaké místo hudba zaujímá v jejich filosofii, jak ji chápali a definovali? To jsou hlavní otázky, které jsou postupně rozebírány a zodpovězeny. Kvalifikační práce je rozčleněna do tří částí. První se zabývá pojetím hudby u Schopenhauera, druhá u Nietzscheho a třetí posouzením rozdílnosti jejich myšlenek v problematice vůle jako hudby. V práci se nachází i praktická část, a to rozbor Nietzscheho rané hudební skladby. Též poukazuji i na osobnost skladatele Richarda Wagnera, jenž byl ovlivněn oběma filosofy a naopak. V závěru práce hodnotím a shrnuji, zda byl cíl bakalářské práce naplněn a zodpovězeny výše položené otázky.
|
|
|
Obraz člověka ve filosofii Friedricha Nietzscheho
ROŠINCOVÁ, Eva
Nietzschovo dílo je kritikou dosavadního způsobu filozofování jako toho, co odvádí člověka od hlavních problémů. Je nutno zabývat se především lidským životem a z něho odvodit to, co jej určuje, co určuje svět. Lidský život je ovládán vůlí k moci, záleží ovšem na tom, zda si to člověk uvědomuje a zda se tímto uvědoměním řídí. Dosud se člověk řídil pouze iluzemi, které často považoval za pravdu. Vůle k moci předurčuje vývoj člověka k vyššímu stupni k nadčlověku. Nadčlověk je schopen realizovat onu vůli k moci, stává se bytostí zcela svobodnou, ovládající vše, co je v jeho dosahu i lidstvo. Nadčlověk se řídí vlastním prospěchem, vytváří si novou morálku, v níž platí, že dobré je to, co je užitečné pro život nadčlověka. Stávající lidstvo hledá ve své slabosti oporu ve víře v Boha. Teprve nadčlověk je schopen se této nadvlády zbavit, neboť pro něho je Bůh mrtev. Život je tím, co neustále vzniká a zaniká ve svých jednotlivých projevech. Chod světa je určen principem věčného návratu, který ovšem nadčlověk přijímá.
|
|
|
The Role of Myth in Mark Rothko's and Barnett Newman's art
Havelková, Tereza ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o tvorbě dvou významných představitelů amerického moderního umění, Marka Rothka a Barnetta Newmana v kontextu jejich historické situace. Poukáži na souvislosti jejich tvorby, prohlášení a vlastních textů se situací druhé světové války a zmíním další umělce, básníky a myslitele, kteří se jim svými názory blížili. Na počátku 40. let se stala mytologie jedním ze základních prvků jejich umění. Pokusím se tuto skutečnost objasnit a vysvětlit, jak se téma mýtu pojilo se soudobou situací, a to na základě teorie Reného Girarda a Erica Voegelina. Svoji práci jsem rozdělila do tří sekcí. První část vychází z Girardovy teorie mýtu a srovnání s jinými přístupy, důležité jsou také souvislosti mezi mýty a ideologiemi 20. století. Další kapitola přibližuje situaci, v níž Rothko s Newmanem tvořili, jejich pozici na americké umělecké scéně a roli jejich židovského původu. Dále jsem se zabývala umělci jednotlivě, abych popsala témata, která pro ně byla charakteristická. Na závěr se podrobněji věnuji vizuální stránce a emocionálnímu působení jejich malby. Mým cílem je nastínit názory a myšlenky, které doprovázely jejich tvorbu a přiblížit se tak poselství, které tato díla zprostředkovávají. Klíčová slova: Mýtus, Mark Rothko, Barnett Newman, druhá světová válka, americké umění, primitivismus,...
|
|
|
Literární recepce díla Maxe Picarda
Svárovská, Nicol ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Jednotícím prvkem následující práce, která pojednává souvislost tvorby Maxe Picarda, Rainera Marii Rilka a Jana Zahradníčka, je motiv záchrany, její negativní a pozitivní moment. Picard, Rilke i Zahradníček vidí přetechnizovaný svět, stávají se svědky dehumanizace člověka a s tím související destrukce řeči. Jejich tvorba reflektuje tento rozpad, ale zároveň nabízí pozitivní protipohyb, alternativu k věku panství techniky. Komparace specifického uchopení dvou momentů záchrany zároveň osvětluje problém recepce Maxe Picarda v jejich díle. První část práce je zaměřena na Heideggerovu analýzu bytnosti moderní techniky (Gestell) a možnosti alternativního odkrývání (poiésis), zachycuje proměnu člověka a jeho vztahu k věcem, proměnu, kterou ve svém díle diagnostikuje Picard, Rilke i Zahradníček. Nabízí tak kontext pro sledovaný motiv záchrany. Úvod k první části tvoří pojednání o ztrátě věci, která je spjata s pronikáním techniky, a o záchraně spočívající v dbaní nepatrného. Druhá část začíná recepcí Picardovy knihy Hitler v nás v Zahradníčkově básnické skladbě Znamení moci, je pojednána s ohledem na ztrátu slova, proměnu slova v heslo, povel či "příkaz dne", a její provázanost s proměnou lidskosti, s nepozorovaným rozkladem a deformací lidské formy. Následná recepce Picard - Rilke vychází z úvah o...
|
|
|
Osudové ženy v beletrii Ladislava Klímy : genderové archetypy v dílech Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis
Veselá, Blanka ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je literární analýzou, která pojednává o genderových archetypech ve dvou obsáhlejších beletristických dílech Ladislava Klímy, které jím byly upraveny do definitivní podoby: Utrpení knížete Sternenhocha a Slavná Nemesis. Metodologická a teoretická část práce problematizuje otázku literárního kánonu, obhajuje feministickou kritiku jako legitimní přístup k textu, ohlíží se za poměrně krátkou historií užití genderu jako analytické kategorie a představuje metodu vzdorného čtení. Reflektuje rovněž inspirační zdroj Klímovy tvorby, kterým je filosofie Friedricha Nietzsche, s důrazem na genderové aspekty. Za pomoci dnes již klasických feministických textů, prací o literární teorii a také děl, která jsou stěžejní pro (nejen feministický) rozbor (nejen literárních) archetypů, identifikuje (především) ženské literární postavy s některými z tradičních (i méně obvyklých) archetypů - matkou, čarodějnicí, bohyní spravedlnosti a osudu, kolaborantkou, a dalšími. Kromě archetypů se práce okrajově zabývá také jinými genderovými (literárními) aspekty, například problematikou stereotypně zobrazovaného ženství a mužství, pojímáním žen jako kapitálu, jejich spojením s přírodou nebo ženskou sexualitou, která je stále mnohdy analyzována na základě psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda. Klíčová slova:...
|
|
|
DECISIONS
Vrba, Martin ; Magid, Václav (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Předložená práce se snaží reflektovat strukturu lidského světa, který skrze svou sebedestruktivní tendenci zároveň utváří nadčlověka v podobě umělé inteligence. Zkoumá možnosti naší imaginace a to, nakolik dokážeme uvažovat o umělé inteligenci jako svého druhu pokračovatelce lidského rodu. Ruku v ruce s tím se snaží vytvářet napětí mezi partikulárními eticko-politickými rozhodnutími a následnou svazující strukturou, která z nich vyplývá.
|
host ::
RSS.