Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role vedlejších postav v Molièrových komediích
Řádková, Tereza ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se bude zabývat tvorbou francouzského dramatika Molièra, přesněji typy postav, které se v jeho díle objevují. Práce bude vycházet nejenom z hlavních Molièrových komedií Don Juan, Tartuffe či Lakomec, ale k rozboru postav budou využita i méně analyzovaná díla jako např. Skapinova šibalství, Měšťák šlechticem a další. Rozlišovat budeme dvě základní kategorie, postavy hlavní a vedlejší, avšak naše pozornost bude upřena zejména na postavy vedlejší. Budeme podrobně studovat jejich charaktery a pokusíme se nastínit, jaký mají celkový vliv na Molièrovo dílo. Klíčová slova: klasicismus, komedie, postava, Molière, vedlejší postava, francouzská literatura, divadlo
Jindřich Hořejší jako překladatel francouzského dramatu
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Práce se zabývá osobností významného básníka Jindřicha Hořejšího (1886-1941) v jeho méně známé roli divadelního překladatele, který většinu své práce věnoval osobnostem soudobého francouzského dramatu (Giraudoux, Claudel, Cocteau, Salacrou, Neveux, Passeur, Achard či Pagnol). Výklad nejprve sleduje stopu divadla v Hořejšího životě, posléze se dívá na jeho pozici překladatele z hlediska praktického provozu (fnanční podmínky divadelního překladu, dobová agenturní praxe, komunikace s divadly atp.) a nabízí co nejúplnější soupis Hořejšího překladů francouzské dramatiky. V další kapitole analyzuje články, v nichž se Hořejší věnoval teoretickým otázkám překládání (ty jsou zároveň přetištěny v příloze práce), a zasazuje je do kontextu dobových teorií překladu i praktických přístupů. Závěrečná dvojice kapitol potom nabízí pohledy na vybrané konkrétní překlady. První z nich se věnuje překladům her psaných veršem, Arnouxova Huona z Bordeaux a zejména Racinovy Faidry; druhý jmenovaný včleňuje do spletitých dějin vývoje českého divadelního alexandrinu. Další kapitola sleduje Hořejšího práci se stylizací hovorového jazyka v Pagnolově Fanny a na vzorku z Giraudouxova Intermezza srovnává jeho překladatelský přístup s pozdějším řešením Karla Krause.
Role vedlejších postav v Molièrových komediích
Řádková, Tereza ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se bude zabývat tvorbou francouzského dramatika Molièra, přesněji typy postav, které se v jeho díle objevují. Práce bude vycházet nejenom z hlavních Molièrových komedií Don Juan, Tartuffe či Lakomec, ale k rozboru postav budou využita i méně analyzovaná díla jako např. Skapinova šibalství, Měšťák šlechticem a další. Rozlišovat budeme dvě základní kategorie, postavy hlavní a vedlejší, avšak naše pozornost bude upřena zejména na postavy vedlejší. Budeme podrobně studovat jejich charaktery a pokusíme se nastínit, jaký mají celkový vliv na Molièrovo dílo. Klíčová slova: klasicismus, komedie, postava, Molière, vedlejší postava, francouzská literatura, divadlo
Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.
Paul Claudel: Polední úděl - česká recepce divadelní hry francouzského dramatika a diplomata
Dvořáková, Tereza ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na translatologickou analýzu originálu dvou dostupných překladů divadelní hry Polední úděl (Partage de Midi) významného francouzského dramatika a diplomata Paula Claudela. První z nich spatřil světlo světa v roce 1910 a čeští čtenáři za něj vděčí Miloši Martenovi. Druhý překlad vyšel v roce 2012 a jeho autorem je Vladimír Mikeš. České překlady od sebe dělí více než sto let, což se jeví jako zajímavé východisko pro jejich srovnání nejen po jazykové stránce, ale i z hlediska recepce. Práce se proto dále zabývá i recepcí zmíněných textů a jejím vývojem v čase. Popisuje, jaké místo měl a má Paul Claudel v kontextu francouzské kultury a jak je vnímána jeho hra Polední úděl v českém prostředí. Práce se zabývá místem prvního překladu divadelní hry Polední úděl v české literatuře a pokouší se zjistit důvody, jež vedly k pořízení nového překladu, a dále posoudit, jaké místo má v cílové kultuře tato nová verze Claudelova textu. Pro určení místa překladů v českém prostředí a případného vlivu na ně bude na problematiku aplikována teorie polysystému, jež se jeví jako nejpříhodnější svým výzkumem zaměřeným na míru vlivu překladové literatury na literaturu domácí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.