|
|
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa
Bartl, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa Anotace Tato diplomová práce se zabývá vztahem Sokola a náboženství a zároveň vztahem k náboženským organizacím převážně za první republiky, přičemž využívá dobových materiálů z archivů a různých záznamů tisků, které se dochovaly do současné doby. V diplomové práci budeme moci vidět vývoj Sokola od jeho prvopočátků, přes jeho zapojení do historických událostí, zvláště jeho vztahu k náboženství a k náboženským organizacím, které v době první republiky existovaly. Práce se zabývá i proměnami v plynoucím čase na pozadí historických událostí a myšlenkovým vývojem Sokola v náboženském prostředí nejprve v Rakousko- Uherské monarchii a posléze za doby první Československé republiky až do roku 1938. Klíčová slova Sokol; náboženství; katolická církev; první republika
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
|
|
Proměna výuky první republiky ve 20. a 21. století v (ve vybraných) českých a slovenských učebnicích
Majstríková, Kateřina ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat vybrané české a slovenské učebnice základních škol využívaných ve 20. a 21. století. Sledovaným obdobím byla první republika. Srovnání vybraných učebnic proběhlo po stránce obsahové i formální, pro přehlednost bylo vybráno pět konkrétních témat, která se v učebnicích sledovala. Součástí práce je také stručný výklad první republiky ve 20. letech sepsaný na základě práce s prameny a odbornou literaturou. Další část práce porovnává sledované období v současném rámcovém vzdělávacím programu s RVP minulých let, zároveň je rozebrán školní vzdělávací program vybraných základních škola, případně víceletých gymnázií. Práce také obsahuje stručný popis zdrojů, které učitelé při výuce období první republiky mohou využít a dotazníkové šetření. V samotném závěru jsou uvedeny návrhy tří příprav zaměřených na období první republiky. KLÍČOVÁ SLOVA první republika, učebnice dějepisu, Česká republika, Slovensko
|
|
| |
|
| |
|
|
Změna klientely Lázní Priessnitz v období První republiky
Hlaváčková, Tereza ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vlivu propagace na změnu klientely lázní Priessnitz v Jeseníku. Práce zohledňuje počátky lázní a jejich historii a zaměřuje se konkrétně na období první republiky, analýzu značky a propagačních aktivit využívaných lázněmi. Úvodní část představí teoretické základy, které jsou relevantním prvkem pro praktickou část práce. Na základě těchto informací je představena analýza komunikačních a propagačních materiálů vydaných a používaných v období první republiky. Dále se teoretická část věnuje představení historického kontextu a nabízí přehled klíčových událostí od roku 1914 do zhruba roku 1919 a seznamuje čtenáře stručně s historií politické, hospodářské a sociální situace v nově vzniklém Československu. Následuje přehled historie lázeňství a výčet konkurenčních lázeňských zařízení v daném období na území ČSR, konkrétněji na pohraniční části Slezska a zároveň jsou představeny využité propagační materiály. Poté se práce zaměřuje na samotné lázně Priessnitz a analyzuje značku, komunikační a propagační aktivity a klientelu. Na základě uvedení časového kontextu a obsahové analýzy historických materiálů je zkoumáno, jak se v období zhruba 1918-1938 změnila klientela lázní v důsledku situace v novém státě, a to i díky propagaci a komunikaci značky.
|
|
| |
|
|
Proměna role ženy ve společnosti v období první republiky a její vliv na ženské módní odívání
HESOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou role ženy ve společnosti v období první Československé republiky, tj. v letech 1918-1938, se kterou se pojí i proměna módy. Má za cíl ukázat, jak se tyto dva prvky navzájem ovlivňovaly a společně proměňovaly vnímání a postavení ženy. V práci, vycházející z metodologického zázemí kulturálních studií a vnímání individuální a kolektivní identity, bude nastíněna atmosféra, která změnu role žen ve společnosti v období první republiky doprovázela, přičemž bude kladen důraz na kontextuální souvislosti proměny role žen ve společnosti v letech 1918-1938 s proměnou jejich šatníku.
|
|
|
Pohyb z centra na periferie: Společenský život pražských Němců na periferiích v období první republiky
Tvrdá, Kristina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj společenského a kulturního života pražských Němců ve 20. a 30. letech 20. století na vybraných tehdejších pražských předměstích. Pražské německé obyvatelstvo tvořilo v Československu v meziválečné době jedinečnou společnost, která do značné míry formovala celkový multietnický charakter samotného města. Ačkoliv se německy mluvící obyvatelstvo muselo v novém státě vyrovnat s pozicí národnostní menšiny a nacionalistickými protiněmeckými náladami, docházelo k jejich početnímu růstu a k rozvoji jejich společnosti. Hlavním místem společenského života pražských Němců zůstávalo i nadále centrum Prahy, se vznikem Velké Prahy v roce 1922 však docházelo k eskalaci jejich migrace z vnitrozemí do Prahy, ale také z historického centra Prahy do nově připojených čtvrtí. Díky postavení hlavního města a rozvoji městské infrastruktury během 20. a 30. let nabízela Praha nový prostor pražských předměstí, která pražské německé obyvatelstvo využilo ke svému rozvoji v kulturní nebo hospodářské oblasti. I když se jedná o oblast Prahy, kterou obývala pouze malá část pražských Němců, jednoznačně přispěli k rozvoji jednotlivých čtvrtí. V některých případech se jednalo o jednotlivá místa spojená s pražskými Němci, jako divadla nebo strojírenské závody, v jiných se jednalo o celé bloky domů a ulice....
|
|
| |
host ::
RSS.