|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přechod Ruské federace k unitárnímu státu a Ukrajiny k federativnímu zřízení?
Veselka, Radek ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této práci jsou komparovány dvě protichůdné tendence v rámci rozdělení vertikální struktury moci na území Ruské federace, respektive Ukrajiny. Na základě odborných textů jsou objasněny základní funkční rozdíly mezi unitárním státem a federací, které jsou poté aplikovány na dva konkrétní případy. V práci je popsán vývoj ruského federalizmu a formování vertikálního systému na Ukrajině. Na základě přijatých zákonů a politických kroků je poté zkoumán rozdíl mezi ústavními normami a reálným fungováním v praxi. Zatímco v Rusku můžeme pozorovat, především od nástupu Vladimíra Putina, stále silnější centralizační tendence, Ukrajina je od roku 2014 v procesu decentralizační reformy. Představena, jako diskutovaná možnost budoucího vývoje Ukrajiny, je v práci také federalizace země.
|
|
|
Tendence k federalizaci v Itálii
Rezková, Simona ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Název diplomové práce: federalizaci v Itálii Cílem této diplomové práce je zkoumat tendence k Itálii. Práce je založena především na poznatcích získaných studiem zahraniční odborné literatury a na analýze relevantní italské judikatury. Z hlediska použité metodologie převažuje metoda skriptivní a analytická, okrajově byla použita i metoda komparativní. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola obsahuje vymezení a teoretický rozbor jednotlivých konceptů, které jsou v práci dále užívány. Druhá kapitola shrnuje vývoj italského regionalismu, a to od počátku sjednocení italského státu až do ústavních reforem, které na přelomu druhého a třetího tisíciletí přinesly zásadní zvrat pro fungování a význam italských regionů. Třetí kapitola se dále věnuje postavení italských regionů a ejdůležitějších rysů italského regionalismu, jež se na základě uvedených ústavních reforem etablovaly v italském ústavním systému. zemi byla zahájena nová etapa, která v italském ústavním systému představila řadu rysů typických pro federace. í regionů bylo klíčové především výrazné posílení jejich statutární autonomie, zákonodárných pravomocí, upevnění jejich pozice na mezinárodním poli a otevření možnosti jednat o dodatečném prohloubení autonomie. Velkou změnou pro regiony bylo rovněž zrušení dozoru, který nad nimi do té doby...
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pokusy o federalizaci rakouské monarchie
Čermák, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem rigorózní práce byla analýza snah o federalizaci rakouské monarchie v letech 1848 - 1918 se zvláštním zřetelem k politickému a státoprávnímu programu v díle Františka Palackého. V první části práce byly v časové posloupnosti přiblíženy všechny zásadní myšlenky a teorie, které Palacký během svého života vytvořil a které se týkaly jeho pojetí uspořádání mnohonárodní rakouské monarchie a v jejím rámci i českých zemí. Pozornost byla zaměřena na obecná východiska politického programu této významné osobnosti, ale rovněž na praktickou stránku jeho politické činnosti. Souběžně byly v rámci práce zachyceny nejvýznamnější politické události a státoprávní změny na území rakouského státu v období od roku 1848, kdy Palacký začal působit na politické scéně, do roku 1876, kdy zemřel. Podrobně bylo analyzováno působení Palackého v ústavodárném sněmu ve Vídni a v Kroměříži v letech 1848 - 49 a významnou část práce tvoří dále pojednání o nejvýznamnějším teoretickém spisu Františka Palackého, o Ideji státu rakouského. Následující část rigorózní práce přiblížila pokusy o federalizaci, resp. o úpravu národnostních poměrů v českých zemích v období dualismu. Pozornost byla věnována české státoprávní deklaraci z roku 1868, tzv. fundamentálním článkům a punktacím, jakož i jazykovým nařízením, jejichž smyslem bylo...
|
|
|
Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce
Jetmar, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce" se zabývá především deformacemi parlamentarismu, nárůstu antisemitismu a v globálním náhledu až určitou cílenou destrukcí demokracie, provázející politický vývoj českých politických stran v rámci tehdejšího "Česko-Slovenska". První kapitoly jsou věnovány nastínění politické situace, v období následujícím po podepsání Mnichovské dohody. V dalších částech je poukázáno na změny, které postihly nejen vnitřní strukturu či členskou základnu výše jmenovaných stran, ale také na odklon či naprostou negaci předchozích ideálů či myšlenek, které jednotlivé subjekty, tvořící integrální součást těchto nově vzniklých stran, zastávaly v předchozím období I. Republiky. Na základě interpretace dobových a současných odborných publikací a periodik, se tato práce snaží být jedním z dalších příspěvků, který poodkrývá, v naší historiografii nepříliš frekventované období II. Republiky a snaží se tak hledat odpovědi na některé otázky, typu - Ovlivnilo toto období historickou paměť Čechů a Moravanů? Bylo, s přihlédnutím k širšímu mezinárodnímu vývoji, vzniklé politické zřízení, výsledkem nátlaku totalitní mocnosti, či se jedná pouze o zákonitý výsledek domácích...
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
host ::
RSS.