|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
| |
|
|
Vyhoštění cizinců z důvodu národní bezpečnosti v kontextu práva mezinárodního a evropského
Válková, Zuzana ; Ondřej, Jan (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhoštěním cizinců v moderním mezinárodním a evropském právu. Zaměřila jsem se na konkrétní důvod pro vyhoštění, tj. národní bezpečnost, v kontextu závazků států podle vybraných mezinárodních lidskoprávních instrumentů a příslušného evropského práva. Národní bezpečnost je jedním z všeobecně uznávaných důvodů pro vyhoštění cizinců, nicméně obsah tohoto pojmu není přesně vymezen. Následkem této nejasnosti může být národní bezpečnost ze strany států zneužívána. Zaměřila jsem se na zneužívání tohoto pojmu v řízení o vyhoštění, kdy státy se odvolávají na výjimku národní bezpečnosti jakožto důvod, aby cizincům neumožnily využít procesní záruky definované mezinárodním právem. Tato práce odhalila dvě možnosti, jak může pojem národní bezpečnosti s ohledem na procesní práva vyhošťovaných osob zneužíván. Zaprvé, státy vyhošťují cizince okamžitě, aniž by jim umožnily uplatnit námitky proti jejich vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem rovněž v případech, kdy výjimka národní bezpečnosti je neobhajitelná. Zadruhé, zájem národní bezpečnosti omezuje účinnost opravného řízení v případech, kdy národní legislativa nedovoluje vyhoštěným osobám, aby byly informovány ohledně důvodů tohoto opatření, a dotčené osoby tak nejsou schopny se řádně bránit. Nicméně porušení příslušných...
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Odsun Němců z území broumovského okresu
Bartošková, Jitka ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
NÁZEV: Odsun Němců z území broumovského okresu AUTOR: Jitka Bartošková KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce sleduje průběh vysídlování obyvatel německé národnosti z bývalého okresu Broumov ve východních Čechách. Až do roku 1946 zde převažovalo německé obyvatelstvo a Češi tu představovali nejpočetnější národnostní menšinu. Hlavní pozornost je věnována odsunu v letech 1945 a 1946. V roce 1945 probíhal z iniciativy reprezentantů československého státu a byl provázen četnými akty násilí. V roce následujícím byl již organizován v souladu s mezinárodními úmluvami, byl prováděn spořádaněji a byl rozsáhlejší. Tehdy byla z broumovského okresu vystěhována naprostá většina Němců. Odsun provedli členové orgánů místní státní správy a bezpečnostních složek spolu s vojáky československé armády. Proto je pozornost věnována také poměrům v těchto institucích. Písemnosti a úřední záznamy vzešlé z jejich činnosti jsou základním pramenným zdrojem této práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, Vysídlení, Vyhnání, Státně nespolehlivé obyvatelstvo,
|
|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
|
Domácí násilí, zejména kriminologické a trestněprávní aspekty
Kudryová, Michaela ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé (Čj) Domácí násilí je závažným společenským problémem, který vyžaduje pozornost státu. V minulosti však toto stanovisko nepřevažovalo. Ačkoli se domácí násilí objevovalo napříč všemi společenskými vrstvami a historickými obdobími, bylo na něj nazíráno jako na soukromý problém jednotlivé rodiny. V České republice začalo být domácí násilí považováno za veřejnou záležitost až v posledních letech. V současné době zaručuje stát především ochranu obětí domácího násilí. Právní řád České republiky obsahuje několik právních předpisů, které se dotýkají problematiky domácího násilí. Právní úprava tohoto jevu spadá jak do oblasti práva soukromého, tak veřejného. Cílem mé diplomové práce je poskytnout ucelený vhled do problematiky domácího násilí se zaměřením na kriminologické a trestněprávní aspekty. Diplomová práce je rozdělena do osmi kapitol. Nejprve jsem se pokusila definovat základní chrakteristické znaky domácího násilí, následně jsem obrátila svou pozornost na viktimologii a zde především na oběti domácího násilí a dopady násilí na jejich psychiku. Třetí kapitola je věnována zákonu na ochranu před domácím násilím, který obsahuje zejména právní úpravu vykázání, jakožto institutu chrtánícího oběti před domácím násilím nebo také zavádí v České republice intervenční centra. Krátce se zde také zmiňuji o...
|
|
|
Vývoj pohraničních sídel a jejich obyvatel na území Českého lesa
Angelovová, Kamila ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Předkládaná studie zjišťuje vývoj sídel a jejich původních obyvatel v oblasti Českého lesa na západě České Republiky. Tato lokalita byla během komunistické éry nedostupná, protože patřila do přísně střežené oblasti na hranici s Německou spolkovou republikou. Mnoho vesnic, původně osídlených Němci, bylo zničeno. V průběhu času se staly ruinami. První část této práce je případovou studií osady Lísková, která je situovaná 20 kilometrů od Domažlic. Druhá část textu popisuje velmi podobnou vesnici, která ale na rozdíl od Lískové nebyla v roce 1956 zcela zničena. Tato obec přežila až do současnosti. Cílem této práce je na uvedených případech zjistit, jaké skutečnosti vedly k procesu zániku obce a z jakých důvodů jiná sídla mohla nařízené demolice v pohraničí přežít. Klíčová slova: lokalita pohraniční, lidská sídla, odsun, zaniklé obce, hranice, fluktuace obyvatel, sociální konstrukce reality, zakořenění, národnosti.
|
host ::
RSS.