|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
|
|
Utváření Evangelického zpěvníku Českobratrské církve evangelické
Pospíšilová, Eliška ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává vývoj přípravy Evangelického zpěvníku Českobratrské církve evangelické, která trvala více než půl století. Ve čtyřech kapitolách podává chronologický přehled o práci jednotlivých komisí, vývoji názorů na nový zpěvník a konečném vydání. První kapitola zpracovává nejstarší církevní zpěvníky od vzniku církve v roce 1918, druhá se věnuje počátku systematických příprav v letech 1941 - 1950, třetí potom sleduje práci Hymnologického odboru Synodní rady Českobratrské církve evangelické, který byl založen v roce 1951, až do roku 1979, kdy dochází k definitivnímu vydání nového zpěvníku. Čtvrtá kapitola zachycuje reakce na vydání nového zpěvníku, vydání Dodatku a nastiňuje současnou situaci. Celou práci pak dokresluje rozhovor s pamětníkem přípravy zpěvníku, panem Jiřím Otterem, někdejším tajemníkem SR, který se aktivně podílel na tiskových přípravách v Německu. Poskytl také dobové fotografie, které jsou k dispozici v Přílohách. Celá práce se opírá o archivní materiály nashromážděné v Archivu ČCE a v Národním archivu, excerpované autorkou v první polovině roku 2013.
|
|
|
Evangelíci a spiritismus v Podkrkonoší
Kletvík, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent)
Koncem 19. století se na českém území značně rozšířil spiritismus, víra v komunikaci se zemřelými skrze médium. Hnutí se rozmohlo obzvláště v Podkrkonoší, kde se vyskytovaly silné sbory tolerančních evangelíků. Cílem této práce je objasnit postoje evangelíků v Podkrkonoší ke spiritismu, jakož i popsat jejich příčiny a důsledky. Pochopení těchto postojů pomůže porozumět charakteru současných zdejších sborů. V této práci jsem sledoval především evangelíky v Libštátě, Křížlicích a v Jičíně. Značnou pozornost jsem věnoval jednotlivým farářům, neboť jejich stanoviska byla pro sbory často určující. K poznání těchto postojů jsem využil zejména archivních materiálů jednotlivých sborů, rozhovorů s pamětníky a osobních deníků. Zároveň jsem vypracoval přehled o postojích církví ve Velké Británii ke spiritismu, který slouží ke komparaci obou míst. Z výsledků bádání vyplývá, že se postupy jednotlivých farářů výrazně lišily. Někteří byli ve svých postojích radikální, což vedlo k vylučování spiritistů ze sboru. Jiní byli smířliví a spiritisty do sboru přijímali. Nakonec zde byli i faráři, kteří o problému mlčeli, v tomto případě zůstala mezi spiritismem a křesťanstvím nejasná hranice.
|
|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
|
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE
Vejvoda, Michal ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE The Comparison of the basic doctrinal Documents CČSH and ČCE Michal Vejvoda Porovnání základních věroučných dokumentů v jejich širším kontextu vedlo ke zjištění vzácných shod ve věrouce církví. Byly přece jen nalezeny některé více či méně významní rozdíly. Zejména otázka pravidla víry, za kterou ČCE přijímá podle svých Zásad Slovo Boží, které čerpá zejména výkladem Písma Svatého při spolupůsobení Ducha svatého a pro CČSH jím naproti tomu je Duch Kristův. Při bližším posouzení se jedná o podobné pojetí tohoto pravidla. Dalším rozdílem je pojetí a přístup k církvi, CČSH hovoří o Boží církvi jako viditelné, zjevující se ve viditelném lidském společenství, ČCE o neviditelné Boží církvi, působící ve viditelném konkrétním společenství. Dalším tentokrát praktickým rozdílem je počet vysluhovaných svátostí, nicméně tento rozdíl je potlačen blízkostí jejich pojetí a přístupem k nim. V ČCSH je patrnější důraz na církev jako instituci, v Zásadách ČCE zase větší důraz na působení v podmínkách současného světa. Obě církve jsou si tedy svým učením velmi blízké a jejich svébytné teologické důrazy se více doplňují a vyvažují, než aby působily protichůdně.
|
|
| |
|
|
Duchovní křesťanských církví a jejich (ne)žití v manželství v České republice
Jeřábek, Michal ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem duchovních vybraných křesťanských církví a jejich možností nebo nemožností žít v manželství. Pro ucelený pohled na duchovní jsou ještě zodpovídány otázky typu - kdo je duchovní, jak se jím může stát, jak jím může přestat být, jaká jsou práva, povinnosti a tresty pro duchovní a jaká je hierarchie dané církve. Součástí tématu diplomové práce je i historický přehled kněžského celibátu v celocírkevních dějinách, ale i v našich dějinách. A v diplomové práci nechybí ani teologie celibátu. Pro tuto práci byla vybrána Církev římskokatolická, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Českobratrská církev evangelická.
|
|
|
HISTORIE FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V JABLŮNCE V 18.-20. STOLETÍ
TOMEŠEK, Martin
Diplomová práce se zabývá historií vzniku a následného dějinného vývoje Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Jablůnce, a to specificky v rozmezí 18. až 20. stol. V první části práce je popsáno historické období před vznikem tolerančního patentu, jeho vyhlášením i praktickou realizací zejména v kontextu jablůneckých evangelíků. Střední část díla je zaměřena na 19. stol.; zde je uvedena transformace jablůnecké expozitury na samostatný farní sbor. Rovněž je zde obsažena informace o vzniku konfesijní školy a její změna na školu obecnou. Třetí část tvorby je věnována minulému století, kazatelům sboru a specifickým duchovním proudům, jež ovlivnily chod uvnitř společenství jablůneckých evangelíků. V rozhovorech s pamětníky je taktéž nastíněna budoucnost sboru.
|
|
|
Specifika financování církevního sboru
Mičková, Martina ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Eisler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky financování v Českobratrské církvi evangelické. Popisuje a srovnává jednotlivé položky z výkazů zisků a ztrát především pomocí absolutních ukazatelů. V první části textu je krátce věnována pozornost neziskovému sektoru a zařazení církevních organizací do něj. Následují kapitoly, které se již věnují poslání církevních organizací, jejich právnímu zajištění a modelům, které mezi sebou může církev a stát mít. Dále je stručně popsána historie a struktura ČCE. Na teoretickou část textu navazuje část praktická, která se zabývá financováním sboru Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé. Zde jsou analyzovány jednotlivé položky nákladů a výnosů a jejich vývoj v čase. Práce dále obsahuje porovnání s podobným sborem ČCE v Chrudimi. Na závěr je způsob financování sborů zhodnocen.
|
|
|
Teologické srovnání písní z vybraných katolických a protestantských zpěvníků
DĚDINOVÁ, Jana
Práce se snaží porovnat teologickou výpověď duchovních písní obsažených v Evangelickém zpěvníku a Kancionálu (Společném zpěvníku českých a moravských diecézí). Nejprve jsou stručně charakterizovány oba zpěvníky a srovnán význam a užití duchovní písně v bohoslužebné liturgii Českobratrské církve evangelické a Římskokatolické církve. Poté jsou v jednotlivých kapitolách odpovídajících struktuře Apoštolského vyznání víry porovnána a citacemi z písní obou zpěvníků doložena věroučná vyznání vztahující se k danému článku křesťanské víry. Tyto výpovědi jsou analyzovány z hlediska historické podmíněnosti, věrouky obou církví a především ekumenického kontextu. V závěru práce jsou také porovnány shodné i odlišné verze společných písní uvedených v obou zpěvnících.
|
host ::
RSS.