|
|
Europeizace českého pracovního práva
Němcová, Magda ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit nejen obecnou problematiku europeizace, ale i europeizaci práva jako takovou. Diplomová práce je roz len na do 8 ástí. První kapitola uvádí téma europeizace a stanoví cíle této diplomové práce. Druhá kapitola rozebírá obecné postavení pracovního práva. T etí kapitola se zabývá Evropskou unii a evropským právem. Tato kapitola se d lí do dvou podkapitol. První podkapitola se v nuje zejména vývoji Evropské unie. Na to plynn navazuje podkapitola druhá, je rozebírá vývoj pracovního práva v Evropské unii. Pracovní právo v Evropské unii se vyvíjí ji dlouhou dobu a tento vývoj lze rozd lit do t í období. tvrtá kapitola se zabývá tématem europeizace. Nejprve je sjednocena terminologie a poté je rozebrána europeizace v obecném slova smyslu. Zohledn ny jsou také definice a názory jednotlivých autor na danou problematiku. Poté následuje výklad o europeizaci práva, jaké d vody vedou lenské státy k harmonizaci jejich právních ád a jaké nástroje se k harmonizaci právních ád pou ívají. Kapitola pátá je zam ena na europeizaci eského pracovního práva, konkrétn zákoníku práce. Podrobn je rozebrán proces implementace jednotlivých lánk sm rnic a na ízení do eského právního ádu prost ednictvím tzv. euronovel. Zmín na je zde také problematika flexijistoty, fenoménu kombinujícího princip...
|
|
|
Europeizace české zahraniční politiky a vliv předsednictví v Radě EU: Případ palestinsko-izraelského konfliktu
Pelc, Martin ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce aplikuje teoretický koncept europeizace na zkoumání české zahraniční politiky a jejích případných proměn v souvislosti s výkonem předsednické funkce v Radě EU. Na příkladu palestinsko-izraelského konfliktu jsou analyzovány rozdílné české a evropské postoje a jejich následným srovnáním je určována míra nesouladu mezi českými stanovisky a pozicemi EU. Česká republika je historickou tradicí i díky současné politice známá velmi přátelskými vztahy s Izraelem. Naopak EU se významně soustředí na podporu Palestinců a budování jejich státu. Výzkum je rozdělen do tří časových období: před předsednickým mandátem v letech 2004-2008, během českého předsednictví a po jeho skončení až do konce roku 2010. Cílem tohoto výzkumu je na konkrétním případu palestinsko-izraelské problematiky zhodnotit změny v míře nesouladu mezi českou domácí a evropskou sférou a zjistit, zdali v daném období došlo k europeizaci české zahraniční politiky. Hlavní otázkou této diplomové práce je, zdali má předsednictví v Radě EU vliv na dlouhodobější europeizaci domácí zahraniční politiky. Výzkum ukazuje, že předsednická funkce nemá vliv na trvalejší změny v domácí zahraniční politice a celkově diplomová práce naznačuje, že i jiná hledání příčinných souvislostí europeizace domácí zahraniční politiky přinášejí spíše...
|
|
|
Bilingvní školy a evropské projekty
Pávková, Karolína ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Rýdl K., (oponent)
Tématem disertační práce je vztah bilingvního vzdělávání a vzdělávacích projektů s evropskou tématikou. Pro účely práce proběhlo výzkumné šetření na bilingvních gymnáziích v České republice, Německu a Velké Británii. Do evropské problematiky byla zahrnuta následující témata: evropská politika, mezikulturní dialog, mezinárodní mír, lidská práva, humanitární práce a jazykové vzdělávání. Empirická část práce se záměrně uskutečnila na bilingvních gymnáziích, kde výuka několika předmětů probíhá v cizím jazyce. Vzhledem k této skutečnosti zde byla očekávána častá participace na vzdělávacích projektech s evropskou tématikou (dále evropských projektech), která je v některých případech velmi úzce spojována se studiem cizích jazyků. Vzdělávací projekty jsou v českém, německém i britském prostředí významnou součástí kurikula a je jim věnována stále větší pozornost. Obohacují výuku z hlediska obsahového i metodického a umožňují navázání spolupráce školy s partnerskými institucemi. Problematika bilingvního vzdělávání a výchovy je v poslední době často podporována v kontextu mezinárodních vzdělávacích strategií zaměřených na kulturní biodiverzitu a mnohojazyčnost. V Evropské unii je v programové rovině v této souvislosti podporována zejména Metoda obsahově a jazykově integrovaného učení (CLIL). Předložený...
|
|
|
Socializace českých politických aktérů. Pozice českých politiků k invazi do Iráku v roce 2003
Vojtová, Veronika ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Když se v devadesátých letech otázka rozšíření euroatlantických organizací pomalu začala stávat realitou, teorie zkoumající vzájemné působení organizací a jejích členských států postupně upouštěla od primárního vnímání státu jako socializovaného aktéra (socializee), kterého vyměnila za jeho politické aktéry. Ke slovu se čím dál více začala hlásit teorie socializace, která zkoumala působení organizací na politické představitele členských zemí, jejich chování a případnou souvislost mezi tím. Poněkud mladá a dynamicky se rozvíjející teorie narážela na překážky zejména co se týče jejího teoretického ukotvení. Ani v rámci probíhající akademické debaty se jí nedostalo jednoznačného uznání, když výzkumy zkoumající příčinný vztah mezi socializací a následným chování politiků přicházejí s rozdílnými výsledky. Předkládaná práce si dala za cíl vstoupit do této debaty a ověřit hypotézu, která předpokládá, že rozhodování zahraničně-politických aktérů je ovlivněno socializací daného politického aktéra. Ověřování hypotézy proběhlo na příkladu irácké krize v roce 2003, kdy prostřednictvím obsahové analýzy mediálních výstupů a oficiálních dokumentů a pomocí tří socializačních ukazatelů byla zkoumána případná socializace u šesti politických aktérů, kteří se v té době podíleli na vytváření zahraniční politiky ČR....
|
|
|
Europeizace trestního práva hmotného
Meinlová, Petra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Europeizace trestního práva hmotného Petra Meinlová Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj policejní a soudní spolupráce v trestních věcech v Evropské unii a na europeizaci konkrétních skutkových podstat trestných činů. Práce se skládá ze čtyř kapitol. Úvodní kapitola obsahuje základní terminologii, charakteristiku Evropské unie a jejích pravomocí, definuje evropské právo a hlavní právní instrumenty dopadající na trestní právo, poslední část se věnuje pojmu europeizace trestního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmů policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Spolupráce v trestních věcech je velmi problematická ve vztahu ke státní suverenitě, ve druhé části této kapitoly jsou nastíněny hlavní znaky tohoto vztahu. V kapitole třetí je popsán vývojový proces, prostřednictvím kterého získává Evropská unie kompetence v oblasti trestního práva. Spolupráce v trestních věcech je relativně novým směrem evropské integrace. Původním účelem evropské integrace byla ekonomická spolupráce s cílem vytvořit jednotný vnitřní trh, zakládající smlouvy Evropských společenství neobsahovaly odkaz na trestní právo. Myšlenka "Evropského soudního prostoru" byla poprvé představena v 70. letech 20. století. Do roku 1993 bylo trestní právo součástí mezivládní spolupráce uskutečňované mimo rámec...
|
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
|
České nevládní neziskové organizace a politika EU v oblasti změny klimatu
Stuchlíková, Zuzana ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na vztah nevládních organizací k možnostem, které jim přináší proces evropské integrace a evropská úroveň rozhodování jako další platforma pro reprezentaci zájmů. Na případové studii českých nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují politice změn klimatu, zkoumám, jakým způsobem se snažily využívat dostupných prostředků a kanálů pro propagaci svých představ o podobě cílů Rámce politik pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 a jakým způsobem evropská politika ovlivňuje jejich přístup k tématu. Vycházím z logiky europeizační teorie, která předpokládá, že nestátní aktéři přizpůsobují své jednání existenci další úrovně rozhodování. Tezí práce tedy bylo, že české nevládní neziskové organizace se budou snažit aktivně využívat možnosti ovlivňovat vytváření evropské klimatické politiky - zejména proto, že se jedná o politiku, o jejímž směřování je rozhodováno převážně právě na úrovni Evropské unie a výstupy evropské klimatické politiky (jako Rámec 2030) představují další možnost, jak dosáhnout změn v nastavení klimatické politiky České republiky. Docházím k závěru, že z pozice českých nevládních organizací je evropská klimatická politika vnímána jako důležitý prvek, který posouvá dění v České republice i globálním jednání kupředu, byť ne tempem, které by si aktéři...
|
|
| |
|
|
Europeanisation of German asylum policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Práce diskutuje otázku německé azylové politiky a její europeizace. Poskytuje přehled v oblasti zkoumání europeizace - od vývoje přes terminologii až po rozdílné přístupy v této problematice. Přičemž se pokouší odpovědět na otázku, zda německá azylová politika a její výrazné změny v 90. letech byly ovlivněny EÚ, či zda Německo naopak aktivně usilovalo o ovlivnění evropské azylové politiky.
|
|
|
Imigrační a azylová politika Španělska v rámci Evropské unie
Chvátalová, Karolina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Závěrečná práce sleduje vývoj společné evropské immigrační a azylové politiky, přičemž se soustředí především na imigrační a azylovou politiku Španělska. Cílem práce je zjistit, do jaké míry se španělská imigrační a azylová politika shoduje s tou unijní. Zda se jí zcela podřizuje, nebo zda naopak může Španělsko výrazněji promlouvat do utváření společné unijní imigrační politiky. Komparace je provedena na teoretickém základě procesu europeizace, který jednoduše řečeno znamená pronikání evropské dimenze na úroveň národních států. Pokud vliv EU na členské státy v této oblasti existuje, jaká je jeho povaha a zda-li se jednotlivé národní imigrační politiky vyvíjí ke sdílenému modelu, nebo zda vede europeizace k větší diverzitě národních politik? Při studiu problematiky jsem dospěla k závěru, že zejména externí dimenze imigrační politiky je silně ovlivněna EU a tedy podléhá procesu europeizace, kvůli nutnosti ochrany vnějších hranic Schengenského prostoru. Naopak např. v případě přijímání azylantů a udělování statutu dlouhodobých rezidentů se v jednotlivých členských zemích liší. Z těchto závěrů vyplývá, že neexistuje jednotný názor na vliv europeizace na domácí politiku členských zemí.
|
host ::
RSS.