|
|
Hodnocení antifungální aktivity esenciálních olejů prostřednictvím vybraných laboratorních metod
KRATOCHVÍLOVÁ, Viola
V současné době je využití antifungální aktivity esenciálních olejů při skladování zeleniny a potravin stále sledovanějším a zkoumanějším tématem. Antifungální účinky esenciálních olejů nabízí možnost prodloužení trvanlivosti potravin a snížení ztrát způsobených houbami a jinými mikroorganismy. Jedná se o přírodní látky, které pro člověka ani životní prostředí nejsou toxické. V poslední době zaznamenávají esenciální oleje rostoucí popularitu díky svému různorodému využití nejen např. v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, ale i v našich domácnostech. Tato popularita podporuje zájem o jejich využití v potravinářství jakožto přírodního prostředku ke snižování výskytu hub a prodlužování trvanlivosti potravin. Cílem diplomové práce je porovnání antifungální účinnosti vybraných esenciálních olejů vůči izolovaným mikroskopickým houbám z kořenové zeleniny a porovnání vybraných metod použitých k hodnocení. Literární rešerše předložené práce shrnuje dosavadní znalosti z oblasti antimikrobiálních účinků esenciálních olejů, které nabízí možnost prodloužení trvanlivosti potravin a snížení ztrát způso-bených houbami a jinými mikroorganismy. V rámci praktické části jsou z kořenové zeleniny izolovány 4 nejčetnější morfotypy mikroskopických hub (Fusarium sp., Paecilomyces sp., Trichoderma sp. a Chalaropsis thielavioides), které jsou využity při testování antifungální aktivity vybraných esenciálních olejů (citronelový, hřebíčkový, dobromyslový, mátový, skořicový a tymiánový) prostřednictvím metody diskové difuze a mikrodiluční metody. Výsledky metody diskové difuze a mikrodiluční metody se navzájem mírně liší. Při mikrodiluční metodě vychází inhibice esenciál-ních olejů mírně vyšší, pravděpodobně z důvodu obsahu těkavých látek, které se v uzavřeném prostoru mikrodestičky efektivněji šířily, a tím silněji ovlivňovaly růst testovaných hub. Avšak tři nejúčinnější oleje se v obou metodách shodují. Konkrét-ně jsou to oleje z dobromysli, tymiánu a skořice. Stejně tak se shoduje v obou meto-dách i nejméně účinný olej - mátový.
|
|
|
Vliv obohacení medu vybranými bioaktivními látkami na jeho antimikrobiální aktivitu vůči Escherichia coli
ŠEBESTOVÁ, Lucie
Hlavním cílem této bakalářské práce je stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC) a baktericidní koncentrace (MBC) jak u nativních medů a jejich ovlivnění růstu Escherichia coli u medů obohacených o vybrané esenciální oleje. V teoretické části bakalářské práci je stručně charakterizována bakterie Escherichia coli, její patogenní kmeny a antibiotická rezistence. Dále je popsán med, jeho chemické složení a fyziologické účinky. V neposlední řadě jsou zde obecně popsány esenciální oleje, jejich antimikrobiální vlastnosti a také stručný popis ke každému vybranému oleji. V metodické části bakalářské práce jsou popsány postupy přípravy média, agaru, inokula, používaných vzorků a stanovení jejich minimální inhibiční a baktericidní koncentrace. MIC bylo spektrofotometricky měřeno v 96 jamkových miktrotitračních destičkách. MBC bylo stanoveno očkováním z destičky na Mueller-Hinton agar a následnou 24hodinovou kultivací. Celkem byly testovány 3 nativní medy, které byly poté obohaceny o 8 vybraných esenciálních olejů. Také byly testovány esenciální oleje s přídavkem dimethylsulfoxidu (DMSO). Výsledky získaných dat jsou statisticky vyhodnoceny, graficky vyhotoveny a porovnány s odbornými zdroji.
|
|
|
Vliv fortifikace medu vybranými bioaktivními látkami na jeho antimikrobiální aktivitu vůči Staphylococcus aureus.
BOHDALOVÁ, Natálie
Staphylococcus aureus je grampozitivní bakterie, která může způsobovat širokou škálu infekcí, od mírných kožních infekcí po závažné a život ohrožující onemocnění. Jedním z hlavních problémů spojených s touto bakterií je stále častěji rozvíjející se rezistence proti různým typům antibiotik. Med je přírodní produkt vyrobený z medovice a nektaru květů sbíraných včelami a uložených v jejich plástech. Med má široké spektrum možností, jak může být použit pro léčebné účely, a to díky jeho blahodárným účinkům. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit minimální inhibiční a baktericidní koncentrace medů, ať už nativních nebo obohacených vybranými esenciálními oleji nebo esenciálních olejů samotných, na růst Staphylococcus aureus. Teoretická část je zaměřená na základní informace o bakterii, onemocněních, která tato bakterie způsobuje a jejich léčbě. Následně se teoretická část zaměřuje na med a jeho charakteristiku. Na závěr jsou popsány esenciální oleje a jejich vlastnosti. V metodické části této práce jsou popsány jednotlivé pomůcky a přístroje, které byly použity. Dále je vysvětlen postup přípravy medů, rostlinných silic a bakteriálního inokula. Nakonec je popsán proces určení minimální inhibiční a baktericidní koncentrace. Stanovení minimální inhibiční a baktericidní koncentrace se provádělo v 96 jamkových mikrotitračních destičkách, které následně byly spektrofotometricky změřeny. Výsledky ukázaly, že obohacování medu bioaktivními látkami má ve většině případech pozitivní vlastnosti na jeho antimikrobiální aktivitu vůči Staphylococcus aureus.
|
|
|
Potenciální mikrobiologické nebezpečí v současných trendech kosmetiky - bio, vegan, raw.
Jančíková, Simona ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bio-, vegan- a raw-kosmetika patří k stále oblíbenějším druhům kosmetických produktů z důvodu absence syntetických látek a konzervantů, z tohoto hlediska se ale zvyšuje pravděpodobnost mikrobiální kontaminace. Předmětem práce je tedy především praktické zjištění potenciální mikrobiologické kontaminace pomocí zátěžového testu a také stanovení aktivních složek v kosmetických přípravcích. V teorii byla zpracována legislativa kosmetických přípravků, a také informace o certifikátech, které se pro bio-, vegan- a raw-kosmetiku udělují. Tato část také pojednává o složení rostlinných a esenciálních olejů, které se ve významné míře používají jako suroviny při výrobě kosmetiky a mají pozitivní vliv na pokožku. V neposlední řadě se práce zabývá možnou mikrobiologickou kontaminací, výčtem nejčastěji se vyskytujících patogenních mikroorganismů, které můžou mít negativní vliv na zdraví spotřebitele. V praktické části je pak testována trvanlivost vybraných vzorků krémů pomocí zátěžového Schülke Koko testu zaočkováním vybraných zástupců mikroorganismů z řady bakterií, kvasinek a plísní (Candida glabrata, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Aspergillus niger). Dále byla otestována možná antimikrobiální aktivita přítomných esenciálních olejů, které mohou částečně nahrazovat účinek syntetických konzervantů. V práci byly analyzovány biologicky aktivní látky, konkrétně mastné kyseliny obsaženy v krémech, pomocí plynové chromatografie.
|
|
|
Analýza senzoricky aktivních látek obsažených v bylinných extraktech
Koloničná, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná (Mentha piperita), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), meduňka lékařská (Melissa oficinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis) jsou byliny s léčivými vlastnostmi. Jejich ethanolové extrakty se využívají k fortifikaci potravin či v kosmetice. V této práci byly analyzovány obsahové látky v extraktech vybraných bylin, které byly připraveny macerací a následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení senzoricky aktivních látek, ty poté stanovit a vyhodnotit.
|
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve fytofarmakách
Hroncová, Michala ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Materina dúška, lipa a nádchovník sú rastliny, ktoré majú pozitívny vplyv na ochorenia horných ciest dýchacích. Najčastejšie sa používajú vo forme čajov a sirupov. Táto bakalárska práca sa zaujíma o metódy, ktorými môžeme stanoviť jednotlivé látky v rastlinách. Sú popísané metódy ako destilácia vodnou parou alebo SPME s vyhodnotením na plynovom chromatografe s hmotnostným detektorom. Hlavným cieľom bolo zistiť, aké obsahové látky sa v rastlinách nachádzajú. Bolo zistené, že všetky rastliny obsahovali thymol. Materina dúška obsahovala o-cymen, v zmesi materinej dúšky boli hlavnými zložkami thymol, borneol, 1-octene- 3- ol, linalol, estragol a 4- terpeneol. V lipe sa nachádzal estragol a - terpinen. V lipovej zmesi sa nachádzali hlavne o-cymen, estragol a - terpinen. V nádchovníku sa potvrdil vo všetkých metódach – pinen, camphor, - terpinen. V sirupe sa metódou headspace stanovili v oboch vlákna látky thymol a -elemen.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Látky terpenické povahy v rostlinách máty a jejich ovlivnění elicitací
Jančová, Nikola ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem terpenických látek obsažených v rostlinách máty. Terpenické látky jsou těkavé nízkomolekulární sloučeniny složené z několika isoprenových jednotek, které dávají rostlinám jejich typickou vůni a vyznačují se baktericidními a insekticidními účinky. Díky těmto účinkům je možné jejich využití jako botanické pesticidy, které nejsou toxické a nedochází ke vzniku rezistentních organismů. Každá rostlina však obsahuje velmi malé množství těchto látek, a proto se jejich množství zvyšuje za pomoci elicitorů. Elicitory aktivují v rostlině obranné mechanismy vedoucí ke zvýšené odolnosti a produkci sekundárních metabolitů. K identifikaci a kvantifikaci analytů byla použita metoda plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Příprava a studium vybraných éterických olejů
Chmelová, Nikola ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku, účinky a využití éterických olejů. Zároveň jsou popsány metody vhodné pro izolaci éterických olejů z rostlinných materiálů, možnosti identifikace a metody vhodné pro posouzení jejich kvality. V experimentální části byl připraven éterický olej z rostliny rýmovníku (Plectranthus amboinicus) a máty peprné (Mentha piperita). Pro izolaci byly použity metody ethanolová extrakce a automatická extrakce hexanem pomocí přístroje Gerhardt Soxtherm. Látky obsažené v silici z rýmovníku a máty byly analyzovány pomocí plynového chromatografu s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo zjistit, jaké potenciálně alergenní látky jsou obsaženy v silicích.
|
|
|
Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravinářském průmyslu
Halodová, Tereza
Tato diplomová práce s názvem Koření z čeledi miříkovitých a jejich využití v potravi-nářském průmyslu se zabývá charakteristikou léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, legislativou týkající se koření, obsahovými látkami rostlin a využitím těchto rost-lin, zejména silic v potravinářství. V rámci práce jsou uvedeny metody extrakce silic z rostlinných materiálů a také normy pro stanovení obsahu silic. Je popsána čeleď miří-kovité, která obsahuje významné rostlinné druhy používané zejména jako koření a vy-brané druhy z této čeledi jako jsou anýz vonný, fenykl obecný, kmín kořenný, kopr vonný a koriandr setý, byly v praktické části analyzovány a porovnávány. V těchto druzích ko-ření, získaných od čtyř zpracovatelů, byl metodou destilace vodní parou dle normy Čes-kého lékopisu (2017) stanoven obsah silic. Dosažené výsledky obsahu silic se pohybo-valy v rozmezí 0,66 ml/100 g – 5,26 ml/100 g.
|
host ::
RSS.