|
|
Krajský výbor KSČ Brno pod vedením Otto Šlinga
Lehnert, Jiří ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématem regionálního fungování Komunistické strany Československa na krajské úrovni v prvních letech po konci druhé světové války. V tomto případě se konkrétně jedná o Krajský výbor KSČ v Brně, který v této době vedl jeho krajský tajemník Otto Šling. Šling byl v říjnu 1950 zatčen jako nepřítel strany a státu. Stal se poté klíčovou osobností v politickém monstrprocesu s vedoucím tajemníkem Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským. Otto Šling byl bývalý interbrigadista z občanské války ve Španělsku, která probíhala v letech 1936 až 1939. Během druhé světové války působil tento komunistický politik židovského původu v zahraničním odboji ve Velké Británii. Tyto skutečnosti jistě přispěly k jeho zatčení v roce 1950 a jeho pozdějšímu odsouzení a popravě v roce 1952. Otto Šling byl jeden z prvních vyšších funkcionářů Komunistické strany, který se stal terčem politiky hledání "třídního nepřítele" v komunistickém Československu. Nelidské brutální vyšetřování jeho osoby dalo podnět ke stíhání druhého muže v tehdejší KSČ a v Československu Rudolfa Slánského. Nicméně tato práce se věnuje zejména působení Šlinga v brněnské pobočce KSČ v letech 1945 až 1950 a současně se pokouší nalézt souvislosti se Šlingovou činností v krajském vedení Komunistické strany Československa v Brně...
|
|
|
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
|
|
|
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech ilegální práce KSČ a její prezentace na příkladech ilegální práce zahraničních komunistických stran v legálním rudém tisku od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, dále právním rámcem pro ochranu republiky a definicí pojmu anti-systémovosti. Druhá část již je věnována historickému vývoji, kterým KSČ prošla od bolševizace strany až k událostem, jimiž strana prošla během roku 1933. Třetí část již je věnována analýze možností ilegální práce za pomoci komparace. Fakticky jde o analyzování tehdejšího oficiálního stranického tisku, kde mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností. Za pomoci komparace metod ilegálních komunistických stran a skutečně prováděných akcí KSČ se budu snažit nalézt vhodnost využití těchto metod pro československé prostředí. Jako zdroje budou použity články oficiálních komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor,...
|
|
|
Hlavní správa tiskového dohledu (1953-1966)
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá činností cenzurního orgánu Hlavní správy tiskového dohledu v letech 1953-1966. Cíle zájmu diplomové práce bychom mohli rozdělit na čtyři okruhy. Je to postupné formování Hlavní správy tiskového dohledu, konkrétní oblasti jejího cenzurního zájmu, otázka personálního zajištění a nakonec organizační členění tohoto úřadu. Při práci jsem vycházel zejména z primárních archivních materiálů, díky jejichž shromáždění a pozdějšímu zkoumání se mi podařilo v rámci historického výzkumu objasnit a systematizovat dané téma. Práce nabízí komplexní přehled nad fungováním Hlavní správy tiskového dohledu a vůbec okolnostmi cenzurní činnosti v Československu se zaměřením na její dílčí aspekty.
|
|
|
Jozef Lenárt a jeho doba
Cvrček, Lukáš ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Pavlovič, Richard (oponent)
Disertační práce Jozef Lenárt a jeho doba pojednává o životě a politickém působení předního komunistického politika Jozefa Lenárta. Vyprávění začíná Lenártovým dětstvím na slovenském venkově a dospíváním ve službách koncernu Baťa, kde se Jozef Lenárt vyučil. Přes vylíčení Lenártovy účasti v povstání na Slovensku pak autor přechází k hlavnímu tématu práce. Tím je Lenártovo bezmála 45 let dlouhé politické působení v různých stranických a státních funkcích. Jozef Lenárt se během své dlouhé kariéry stal mimo jiné předsedou československé vlády a členem nejužšího vedení KSČ. Autor v přímé kontradikci ke konceptu totalitarismu a široce sdíleným představám o stranickém vedení jako názorově monolitickém mocenském centru zasadil politické působení Jozefa Lenárta do popisu vzájemných interakcí uvnitř diktátorského režimu, definoval Lenártovy vlastní postoje a příslušnost k určité zájmovým či názorovým skupinám a zhodnotil, nakolik úspěšně se mu dařilo své názory prosazovat.
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
| |
|
|
Ateizační politika ČSR v období od koce 40. do poloviny 50.let 20.století a její odraz v dobovém regionálním periodiku
Muroň, Filip ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Ateizační politika ČSR v období od koce 40. do poloviny 50. let 20. století a její odraz v dobovém regionálním periodiku seznamuje čtenáře s tím, jak marxisticko- leninští ideologové přistupovali k tématu ateismu a procesu ateizace a jak byl tento světonázor představován lidovým masám. Vzhledem k tomu, že je výzkum zasazen do oblasti Těšínského Slezska, čtenář se seznámí rovněž s tímto regionem, jeho médii a mediálním systémem, který byl v pojednávané době nastolen v Československu. Práce reflektuje i poválečný nástup Komunistické strany Československa a její převrat v roce 1948. Praktická část diplomové práce následně odráží to, jak redakce vybraných médií (široce dostupného krajského deníku Nová svoboda, novin polské minority Głos Ludu a podnikového časopisu Třinecký hutník) publikovaly od roku 1948 do roku 1952 témata, která měla jejich příjemce přivádět k sekularizaci. Ze závěrů jednotlivých ročníků je však patrné, že propagaci vědeckého ateizmu bylo dáváno minimum prostoru a redaktoři se zaměřovali primárně na události na mezinárodní, ale i domácí společenské a politické scéně. S postupem času však i těchto příspěvků ubývalo. Hojně reflektovaným byly také soudní monstrprocesy s nepohodlnými duchovními. Téma jsem si vybral, protože jsem se mu věnoval již v několika...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.