|
|
Společná obranná politika v kontextu práva EU
Syruček, Václav ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
177 Společná obranná politika v kontextu práva EU Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá společnou obrannou politikou v kontextu práva EU. Společná obranná politika je zatím nevytyčená oblast společné obranné a bezpečnostní politiky EU. První část práce je věnována nutné teorii bezpečnostní politiky, teoretickému konceptu grand strategy, strategii odstrašování a stručným dějinám bezpečnostní integrace Evropy, až po vznik Evropské unie, a čím dál extenzivnější právní úpravě oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky. Zvláštní důraz je kladen na představení v České republice méně známých konceptů, jako je teorie grand strategy, teoretický přístup k formování strategie ends-ways-means, a výzkumu míru. Mír je v práci nazírán jako ideální stav, který ale sám o sobě potřebuje širší teoretický výzkum. Pochopení teorie míru je důležité pro chápání kroků, které Evropská unie musí podnikat směrem k potenciálním spojencům a systémovým protivníkům, aby zabezpečila svou suverenitu, demokracii a život, zdraví a majetek svých občanů a obyvatel. Pozitivní mír je budován pomocí soft power a mezinárodní kooperace. Negativní mír je udržován pomocí hard power a strategie odstrašování. Následující části práce jsou věnovány úpravě společné bezpečnostní a obranné politiky v primárním právu EU, zejména Smlouvě o Evropské...
|
|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
|
|
Změny v SZBP v Lisabonské smlouvě
Jirsenská, Lucie ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
práce v českém jazyce Snaha o postavení Evropy jako významného globálního hráče v rámci systému mezinárodních vztahů provází evropskou integraci od jejího počátku. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a její předchůdkyně, Evropská politická spolupráce, jsou mimořádně důležitou složkou procesu evropské integrace. Tato snaha se přetváří již v nutnost, stejně tak jako hledání cesty, jak nejlépe zefektivnit, zpružnit a nadále rozvíjet unijní vnější vztahy tak, aby Evropa mohla být silným, koherentním a důvěryhodným hráčem s náležitou vahou v mezinárodním systému. Pro účely diplomové práce jsem se pokusila nastínit hlavní změny v oblasti SZBP, které přinesla Lisabonská smlouva, přičemž oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vojenské aspekty, jsem záměrně ponechala stranou. V první části této práce jsem stručně shrnula historický vývoj procesu evropské integrace v zahraničně-politických vztazích, přičemž jsem se snažila zdůraznit specifické instituty v oblasti SZBP a poskytnout základní teoretická východiska, důležitá pro představu o postavení SZBP. Ve druhé kapitole jsem se pokusila ohraničit oblast SZBP, resp. vnějších vztahů prostřednictvím jejich avizovaných cílů ve smlouvě. Vzhledem k absenci smluvního zakotvení cílů, event. zásad explicitně stanovených pro oblast SZBP a...
|
|
|
Zahraniční a bezpečnostní politika EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu
Vyšinková, Jindra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA EU S OHLEDEM NA LISABONSKOU SMLOUVU Společná zahraniční a bezpečnostní politika je důležitou součástí evropského integračního procesu. Jedná se o specifickou oblast činnosti EU, která byla vytvořena Maastrichtskou smlouvou jako druhý pilíř EU. Unii je neustále vyčítán nedostatek koherence jejích vnějších akcí a zároveň je nucena čelit na mezinárodním poli novým výzvám. Cílem této práce je podat přehled o oblasti SZBP s důrazem na změny, které byly představeny Lisabonskou smlouvou. Pozornost bude věnována především několika základním otázkám. První otázka se týká vývoje oblasti SZBP a její předchůdkyně - evropské politické spolupráce. Historické ohlédnutí pomůže lépe pochopit úskalí, kterými si musela oblast zahraniční a bezpečnostní politiky projít od prvních prvopočátků až do dnešní doby. Druhá otázka se týká nově explicitně přiznané právní subjektivity Unie a důsledkům, které s sebou toto její zakotvení přináší včetně popsání sporné situace, která ohledně právní subjektivity Unie existovala před Lisabonskou smlouvou. Hlavní pozornost bude věnována otázkám institucionální struktury v oblasti SZBP a jejím specifikům, zejména s ohledem na inovovanou funkci Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a nově vzniklou Evropskou službu pro vnější činnost....
|
|
|
Sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
Lekešová, Barbora ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy sankcí v evropském právu s důrazem na jeho nejproblematičtější část - sankce proti nestátním subjektům týkající se boje proti terorismu. V rámci tohoto cíle se práce také zaměřuje na analýzu relevantní judikatury, zejména co se týče posledního vývoje před Soudním dvorem, který dosud nebyl dostatečně reflektován v odborné literatuře. Důvodem sepsání práce je velký vývoj, kterým uvalování sankcí v EU prošlo, pokud jde o judikaturu a změny zavedené Lisabonskou smlouvou. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pojem mezinárodních sankcí a kontext jejich přijetí na úrovni OSN. Druhá kapitola se zabývá společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nástrojem, který EU používá pro aplikaci sankcí. Třetí kapitola podrobně analyzuje příslušná ustanovení primárního práva. V první části se kapitola zaměřuje na předlisabonskou právní úpravu, vzhledem k jejímu významu pro judikatury EU. Druhá část pak poskytuje detailní analýzu ustanovení primárního práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a zaměřuje se na nejnovější rozhodnutí Soudního dvora týkající se použití článků 75 a 215 SFEU. Kapitola čtyři a pět se věnuje samotnému procesu uvalování řízení samotné žaloby....
|
|
|
Vliv Evropské unie na Blízkém východě (v kontextu ekonomicko-politické spolupráce a Unie pro Středomoří)
Gajdáčková, Zuzana ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na Blízkém východě" zpracovává problematiku role a vlivu Evropské unie (EU) v regionu. Práce dokazuje, že Evropa, resp. EU měla a má trvalé zájmy na Blízkém východě a že její vliv v blízkovýchodním regionu od 90. let 20. století významně posiluje, a to i díky vznikající společné politice EU vůči tomuto regionu. Rostoucí vliv EU na Blízkém východě bude zkoumán prostřednictvím zahraniční politiky EU s akcentem na její ekonomické a politické, resp. bezpečnostní cíle. Práce vyzdvihuje mocensko- politické a civilizačně-kulturní vazby mezi regiony jako základ pro porozumění komplexnosti vlivu EU na region. Dále výzkum charakterizuje zahraniční politiku EU na Blízkém východě z hlediska vzniku a vývoje, aktérů, nástrojů a ekonomických a politických, resp. bezpečnostních cílů. Z hlediska ekonomických cílů se práce věnuje zejména energetickým vazbám se zaměřením na ropu a zemní plyn. Z hlediska politických, resp. bezpečnostních cílů, práce prokazuje, že EU na počátku 21. století zvýšila svou přítomnost na Blízkém východě, především prostřednictvím civilních misí v Palestině a Iráku. Vznik Unie pro Středomoří v roce 2008, která má za cíl institucionalizovat již probíhající spolupráci mezi EU a středomořským prostorem, zdůrazňuje fakt, že snahy EU v regionu jsou...
|
|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika - 10 let plánů, nadějí, úspěchů i zklamání
Hlaváčková, Kristina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP), která tvoří bezpečnostní a obrannou dimenzi Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie, je v dnešní době jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících evropských projektů. V průběhu deseti let své existence prokázala svůj smysl, životaschopnost, dynamiku vývoje, schopnost reakce na aktuální témata, problémy a trendy, vytvořila pevné politické i vojenské struktury, zavázala se k rozvoji svých vojenských schopností, stanovila jednotnou strategii v oblasti bezpečnosti a obrany a vytvořila rámec pro spolupráci s NATO. Počáteční teoretické úvahy dokázala proměnit v politickou a vojenskou praxi, zahájila přes dvacet vojenských nebo civilních misí a postupně si začala v celosvětovém měřítku budovat pozici důvěryhodného bezpečnostního aktéra. Celá dekáda EBOP však nebyla pouze o úctyhodných výsledcích. Zároveň ji provázely neúspěšné snahy o nalezení konsensu mezi téměř třemi desítkami členských států, absence dostatečných prostředků a schopností pro skutečné obranné osamostatnění, spojené s vojensko-technickou závislostí na NATO, omezená flexibilita systému politického rozhodování a limity stanové samotným charakterem Evropské unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit prvních deset let fungování EBOP s primárním zaměřením na její vojenskou část a...
|
|
|
Vývoj společné bezpečnostní politiky EU po roce 2014
Kříž, Zdeněk ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na vývoj společné bezpečnostní politiky EU v letech 2014- 2019. Jejím cílem je přispět k hlubšímu porozumění rapidního progresu Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v posledních letech a dále k vysvětlení jejich současného fungování. Toho se práce snaží docílit prostřednictvím tří dominantních proudů teorie nového institucionalismu (historický, racionalistický a sociologický), které se již prokázaly jako teorie schopné objasnit evropský integrační proces. Práce zkoumá proces bezpečnostní integrace a její posilování skrze vytváření nových nástrojů a strategií v bezpečnostně-politické dimenzi, přičemž se pomocí každé teoretické varianty soustředí na rozdílné otázky a jinou část reality, čímž dochází ke komplexním vysvětlením. Základní výzkumná otázka, která práci řídí, je stanovena následovně: Jak můžeme vysvětlit bezprecedentní rozvoj společné bezpečnostní politiky EU pomocí dominantních proudů teorie nového institucionalismu v období 2014-2019? Z metodologického hlediska se jedná o jednopřípadovou kvalitativní studii.
|
|
|
International legal framework for foreign political missions of the European Union
Faix, Martin
Resumé Európska únia si vytýčila ako jeden zo svojich cieľov prispieť k riešeniu hrozieb a "k efektívnemu multilaterálnemu systému, ktorého výsledkom by bol spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Aby bola schopná tento cieľ dosiahnuť, implementovala EÚ za posledné dve dekády radu zmien v oblasti svojej zahraničnej a bezpečnostnej politiky. Najvýraznejším elementom procesu emancipácie EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti sa stali vojenské operácie krízového manažmentu EÚ. Progresívne narastajúci počet i rozširovanie spektra týchto operácií však stále urgentnejšie začali poukazovať na potrebu analýzy medzinárodnoprávnych aspektov tohto vývoja, z čoho vyplynula i základná otázka tejto dizertačnej práce: Korešponduje s emancipáciou EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti, konkrétne vo forme vojenských zahranično-politických operácií, i jasná definícia medzinárodnoprávneho rámca tohto procesu? Analýza smerujúca k zodpovedaniu tejto otázky je členená do piatich častí. Prvá kapitola poskytuje prehľad základnej charakteristiky a súčasného stavu Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky. Európska únia si vo svojich zakladajúcich inštrumentoch i ďalších relevantných dokumentoch stanovila smelé ciele v oblasti medzinárodnej bezpečnosti - "spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Prostriedkom na...
|
|
|
European Strategic Autonomy - chances and challenges for Europe
Cemus, Victor Peter Corrado ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The thesis explores the use of the term European Strategic Autonomy in the Common Security and Defence Policy (CFSP) of the European Union. The security environment around Europe has become increasingly unstable in the last 15 years. The EU Commission has tried to take account of the deteriorating geopolitical landscape by publishing an EU Global Strategy document in 2016 to share its vision for a stronger Europe. The document calls for strategic autonomy without properly defining it. Since then, many policy papers have captured the term and used it as a popular buzzword. Because it has not been properly defined on the political level, European Strategy Autonomy (ESA) was subject to speculations and national interpretations which did not help to advance the debate. Based on an extensive literature review the paper provides a comprehensive understanding by giving an historic overview and presenting different configurations of ESA in the contemporary context. A comparative case study, including France, Germany, and the Czech Republic has been conducted to assess their interpretation of the notion. The result of the case studies showed inherently different perceptions underlaid by different motivations and identifies the political layer to be the biggest challenge for moving forward with the topic....
|
host ::
RSS.