|
|
Getting Back to 'Europe': An Analysis of a Possible Self-Perceived Inadequacy of Czechs Towards the West
Ertin, Sinan ; Německý, Marek (vedoucí práce) ; Gulenko, Petr (oponent)
Abstraktní Tato práce zkoumá souběžnou roli západní hegemonie spolu s trvalými dopady komunismu ve výzvách, kterým čelí postsocialistické země, se specifickým zaměřením na Českou republiku. Zatímco komunismus je běžně považován za primární příčinu, my tvrdíme, že kulturní myšlenky spojené se západní hegemonií předcházely komunismu a hluboce ovlivnily evropskou identitu. Práce je rozdělena do sekcí, které zkoumají koncept pokroku v dějinách a jeho význam pro západoevropskou identitu, následuje zkoumání hegemonie na příkladech z postsocialistických národů, včetně České republiky. V závěru práce se zabývá případnou kritikou a poskytuje cvičení, které aplikuje koncepty hegemonie a pokrok v současné české společnosti. Tato analýza si klade za cíl prezentovat alternativní perspektivu, která uznává současné účinky komunismu a západní hegemonie při utváření výzev, kterým postsocialistické země čelí během jejich transformace.
|
|
|
Filosofické aspekty globalizace
REJMONOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá některými aspekty společenského jevu zvaného globalizace především z pohledu filsofie, přičemž vychází hlavně z děl Střet civilizací - Boj kultur a proměna světového řádu od Samuela P. Huntingtona a Konec dějin a poslední člověk od Francise Fukuyamy. Hlavními problémy, na které se zaměřuje, jsou výhody a nevýhody pluralitní leberální demokracie, lineární a cyklické pojetí dějin, současný vývoj a prognózy budoucího vývoje západní civilizace, vztahy křesťanské a islámské civilizace a problémy se zaváděním liberální demokracie v jiných civilizacích než západní. U dvou výše uvedených děl provádím vzájemné srovnání a srovnávám též postoje obou jejich autorů se současným světovým politickým vývojem.
|
|
|
Languedoc-Roussillon
Grófová, Martina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Machleidtová, Silva (oponent)
Tématem bakalářské práce je francouzský region Languedoc-Roussillon nacházející se na jihu země. První část je zaměřena na daný region v rámci Francie a vymezuje jeho všeobecné charakteristiky. Následně jsou v práci popsána specifika cestovního ruchu a místa, která přivádí turisty z mnoha zemí. Velice důležitou součást práce tvoří kulturní antropologie, jejíž hlavním cílem je odhalit takové zvláštnosti regionu, díky kterým je Languedoc-Roussillon jedinečný.
|
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
|
|
Srovnání vize kultury O. Spenglera a A. L. Kroebera.
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Práce srovnává pojetí kultury u německého historika Oswalda Spenglera a amerického antropologa Alfreda Louise Kroebera. Autory spojuje zájem o srovnávací studium civilizací a podobné přístupy k němu, založené na předpokladu, že kultura je svébytnou rovinou skutečnosti, neredukovatelnou na své části, ale naopak své části řídící. Toto pojetí kultury se někdy označuje jako superorganické. Každý ze srovnávaných badatelů však k němu dospěl jinou cestou, a nese proto pro něj jiné implikace. V práci jsou analyzovány jejich koncepty a metody se snahou o odhalování jejich předpokladů. V závěru je provedeno jejich explicitní srovnání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Téma zkázy světů v hispanoamerické literatuře
Flanderka, Milan ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato diplomová práce pojednává o tématu zkázy světů v hispanoamerické literatuře. Její hlavní částí je detailní analýza románu ekvádorského autora Jorgeho Icazy, Indiánská pole a kubánského spisovatele Aleja Carpentiera, Království z tohoto světa. Další součástí práce je stručný přehled významných děl hispanoamerické literatury, ve kterých je přítomna tématika zkázy světů a krátká korpusová analýza porovnávající četnost některých výrazů spojených s tímto tématem v hispanoamerické a španělské literatuře. Práce řeší otázky jako zda je téma zkázy světů pro danou literaturu charakteristické, v jakých formách se v ní zkoumaná tématika vyskytuje, jak se ve vybraných dílech projevuje a jaké v nich jsou společné znaky. Diplomová práce také zkoumá vztah mezi hispanoamerickou realitou a přítomností dané tématiky v literárních manifestacích autorů narozených v této části světa. Důležitý pro vypracování diplomové práce je vztah mezi analyzovanými díly a historickým pozadím doby, ve které byla sepsána. Podstatné jsou také životní osudy autorů, které samozřejmě do jisté míry determinovaly jejich literární tvorbu.
|
|
|
Teorie Ronalda Ingleharta a jejich přínos historické sociologii se zřetelem na publikace od roku 2000.
Zelenka, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat dílo, které Ronald Inglehart vydal po roce 2000 a zařadit ho do konceptu historické sociologie. V práci se zabývám celkem sedmi knihami, které podrobuji kritické reflexi a zároveň komparuji s jinými autory, kteří se k daným tématům vyjadřovali. Práce se bude dotýkat teorií modernizace, demokratizace, sekularizace a v menší míře i civilizační analýzy. Připojím i poznámky a postřehy z hlediska kvantitativní metodologie, jelikož Inglehartovy teorie vycházejí z velkého množství kvantitativních dat na základě dotazníkových šetření. První část mé práce se zabývá modernizační teorií, další část se zabývá sekularizací a třetí část se orientuje na civilizační analýzu. U modernizace a sekularizace nejprve představím verze teorií, které Inglehart se spoluautory publikoval během první dekády 21. století. Poté budu vždy reflektovat i tvorbu nedávnou (2017-2021). U civilizační části, která je nejkratší, shrnu jeho poznatky napříč jeho dílem. Inglehart se v závěru svých pouští i do predikcí budoucí společnosti. I tyto poznatky hodlám v diplomové práci rozebrat. V závěru práce hodnotím přínos díla historické sociologii.
|
|
|
Patočka a modernita: studie k Patočkově dialogu s dílem Maxe Webera a jeho významu v rámci současné civilizační analýzy
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Patočka a modernita Jakub Homolka Abstrakt: Disertační práce se zabývá dílem Jana Patočky (1907-1977), asi nejvýznamnějšího českého filosofa dvacátého století, a jeho pojetím modernity. Přesněji řečeno, disertace se na Patočkovo dílo zaměřuje z hlediska současné civilizační analýzy, která poukazuje zejména na filosofův dialog s dílem německého sociologa Maxe Webera (1864-1920). Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich jde o obecné představení Patočkova díla, včetně shrnutí současného stavu jeho pozůstalosti, problémů s jeho interpretací a s tím spojených výzev. Druhá část se zabývá civilizační analýzou, již můžeme považovat za disciplínu současného historické sociologie, a její souvislostí s Patočkovým dílem. Konečně v třetí části je předložena naše vlastní interpretace Patočkova myšlení, akcentující právě civilizacionistickou perspektivu: zaměřujeme se v ní na Patočkův dialog s dílem Maxe Webera, který je u českého filosofa nejvýznamněji vyjádřen v představě takzvané "racionální civilizace". Touto cestou by předkládaná práce měla přispět jak k existujícím interpretacím Patočkova díla, tak k rozvinutí a rekonstrukci teoretických konceptů civilizační analýzy. Klíčová slova: Jan Patočka; Max Weber; civilizační analýza; modernita; civilizace; racionalita; racionální civilizace
|
|
|
Perspectivity and Catastrophe. The Ambivalence of Progress
Zeman, Jan ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Zusammenfassung Menschliche Perspektivität, desweiteren Fortschritt in all seinen Kategorien (bspw. technischer, gesellschaftlicher oder ethischer Fortschritt) und schlussendlich Niedergang einer Kultur, das sind die drei Schwerpunkte der hier verfassten Arbeit. Dabei geht es um die Fragen, was menschliche Perspektivität ist und wie sie sich zum Fortschritt und zu einem kulturell-gesellschaftlichen Gesamtgefüge verhält. Im historischen Kontext wird die Evolution des Fortschritts mit der Evolution der menschlichen Perspektivität in ein Verhältnis zueinander gesetzt. Nachdem diese beiden Komponenten erklärt und in Bezug zueinander gebracht wurden, soll zuletzt an einem konkreten Beispiel, der zu Grunde gegangenen Osterinselkultur im Südpazifik gezeigt werden, warum und auf welche Art und Weise eine Zivilisation bestimmte Stadien durchläuft, die mit Früh-, Hoch- und Spätkultur klassifiziert werden können. Der Sinn dieser Arbeit ist also, zu zeigen, warum und wie menschliche Zivilisationen an ein Ende kommen und was wir von diesen lernen sollten. Abgesehen von anderen Faktoren wie beispielsweise militärischen Konflikten mit Feinden von Aussen, die zum Untergang einer Kultur durch eine Katastrophe führen können, soll hier vor allem eine kulturökologische Untersuchung einer (selbst verursachten) Katastrophe...
|
host ::
RSS.