Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 124 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Voltametrie a kapalinová chromatografie cholesterolu, jeho prekurzorů a oxidačních produktů
Kubešová, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Baluchová, Simona (oponent)
Steroly patří mezi obtížně elektrochemicky detekovatelné látky. Diplomová práce se věnuje studiu voltametrického chování oxysterolů 25-hydroxycholesterolu a 7-ketocholesterolu na borem dopované diamantové elektrodě a vývoji separační HPLC metody pro směs sterolů se spektrofotometrickou a elektrochemickou detekcí. Studium voltametrického chování zmíněných látek bylo prováděno pomocí cyklické voltametrie a diferenční pulzní voltametrie. Jako nejvhodnější prostředí pro oxidaci obou oxysterolů byla po provedení měření v různých základních elektrolytech zvolena 0,1 mol l−1 kyselina chloristá v acetonitrilu (obsah vody 0,55 %), protože v tomto prostředí poskytují oba oxysteroly nejvyšší a stabilní proudové odezvy. Při potenciálu +1500 mV 25-hydroxycholesterol a při potenciálu +1900 mV 7-ketocholesterol. Tuto látku lze i elektrochemicky redukovat, ale odezva není v prostředí 0,1 mol l−1 kyseliny chloristé reprodukovatelná. Stabilita oxysterolů v tomto prostředí byla potvrzena pomocí UV−VIS spekter. Metodou diferenční pulsní voltametrie byl získán limit detekce 0,82 µmol l−1 pro 25-hydroxycholesterol a 0,66 µmol l−1 pro 7-ketocholesterol. Ve druhé části práce byla vyvinuta metoda pro dělení směsi sterolů na reverzní C18 fázi v mobilní fázi obsahující 50 mmol l−1 chloristan sodný v acetonitrilu s obsahem...
Interakce modifikovaných polymerů s liposomy
Dimidova, Aleksandra ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zkoumat interakce modifikovaných polymerů s vezikulárními systémy, se zaměřením na hydrofobně modifikované biopolymery. Práce zahrnovala rešerši literatury, návrh experimentů pro studium těchto interakcí, provedení experimentů a zhodnocení jejich výsledků z hlediska potenciální medicínské aplikace. Byly studovány různé metody přípravy liposomů s cílem optimalizovat jejich fyzikálně-chemické vlastnosti pro efektivní doručování léčiv. Přestože příprava liposomů z DPPC čelila problémům kvůli kvalitě chemikálií, metoda ethanolového přikapávání vedla k tvorbě stabilních liposomů. Tyto liposomy prokázaly dobrou velikost a stabilitu, a jejich interakce s palmitoyl hyaluronátem sodným naznačila potenciál pro zvýšení velikosti liposomů a ovlivnění jejich stability.
Studium interakce nabitých kataniontových vezikul s opačně nabitými polyelektrolyty
Havlíková, Martina ; Lehocký, Marián (oponent) ; Táborský, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce pojednává o kladně nabitých kataniontových vezikulách a o jejich interakcích s opačně nabitým hyaluronanem. Kataniontové vezikuly byly složeny z iontových amfifilních párů hexadecyltrimethylamonium-dodecyl sulfátu (HTMA-DS), kladně nabitým dvouřetězcovým tenzidem, který vezikuly stabilizoval elektrostaticky, a v neposlední řadě cholesterolem. Ten zásadně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti vezikul, proto bylo nejdříve nutné zjistit jeho optimální množství v membráně. Zejména byla sledována velikost a stabilita vezikul pomocí dynamického a elektroforetického rozptylu světla, mikroviskozita membrány pomocí anizotropie fluorescence a hydratace vnější části membrány pomocí generalizované polarizace. Bylo zjištěno, že vezikuly z HTMA-DS vykazují ideální vlastnosti při množství cholesterolu cca 40 mol.%. Tyto kataniontové vezikuly interagovaly s hyaluronanem, a to nehledě na jeho molekulovou hmotnost. Kolem jejich izoelektrického bodu docházelo ke tvorbě viditelných agregátů, které se ale s potupnými přídavky polymeru rozpadaly. Tento rozpad byl odlišný pro různé molekulové hmotnosti hyaluronanu. Zvýšení iontové síly, resp. koncentrace chloridu sodného nad 25 mM, mělo destabilizační vliv na neobalené i hyaluronanem obalené vezikuly. Zajímavé také bylo, že zvýšením iontové síly docházelo k ovlivnění mikroviskozity membrány, která se stávala více fluidní, ale nedocházelo k žádným signifikantním změnám v hydrataci její vnější části. Předložená práce se také zabývala přípravou a charakterizací nového typu kataniontových vezikul, kde byl vyměněn kationtový tenzid HTMAB za Septonex. K jejich charakterizaci byly vybrány stejné metody, jako v případě výše zmiňovaných vezikul. Ukázalo se, že tato výměna tenzidů má zásadní vliv na výsledné vlastnosti vezikul, které jsou stabilní i při velmi nízkém obsahu cholesterolu. V souladu s dlouhodobou stabilitou byla jako vhodná koncentrace cholesterolu zvolena od 15 mol.% dále.
Study of interaction of negatively charged vesicular systems with polycations
Repová, Romana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the preparation and characterization of negatively charged catanionic vesicular systems and their combination with selected polycations. The catanionic vesicular system was prepared by mixing of two oppositely charged surfactants SDS and CTAB. The negative charge as well as the stability of the vesicular system was provided by the incorporation of phosphatidic acid. Polycations, DEAE and TMC, have been selected for use in a pharmaceutical applications. Characterization of the prepared systems was performed by measuring DLS and ELS. The results indicate that we were able to prepare stable negatively charged vesicles that were eligible to non-covalently interact with selected polycations.
Charakterizace katanionických vesikulárních systémů s využitím HRUS
Kopřivová, Hana ; Sovová, Šárka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá katanionickými vesikulárními systémy, které by mohly v budoucnosti sloužit jako nosiče léčiv nebo genů. Tyto systémy jsou připraveny kationaktivními tenzidy CTAB a DDAC, anionaktivním tenzidem SDS a cholesterolem, který slouží jako stabilizátor. V experimentální části byly tyto vesikuly charakterizovány pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením. Sledovalo se chování systémů s odlišným procentuálním obsahem cholesterolu. Dále byly studovány teplotní vlastnosti vesikul pomocí teplotních skenů mezi 10 °C až 65 °C. Pomocí densitometrie byla zkoumána hustota vzorků při teplotách 25 °C a při teplotě lidského těla 37 °C.
Ekotoxicita léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi
Königsmarková, Kristýna ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ekotoxikologické testování léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje vliv residuí léčiv na životní prostředí, rozdělení hypolipidemik, rizika zvýšené hladiny cholesterolu, následně se zabývá ekotoxikologií a uvádí principy ekotoxikologického testování. V experimentální části byla testována tato léčiva: Corsim, Atoris, Lipanthyl Supra, Lipanthyl 267M. Dále byla testována i kyselina klofibrová – metabolit fibrátů. Rezidua těchto léčiv se vyskytují zejména v akvatickém ekosystému, z toho důvodu byly k hodnocení ekotoxicity použity testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri. Na základě výsledků testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50. Pomocí těchto hodnot pak byla hodnocena ekotoxicita výše uvedených hypolipidemik.
Směsné lipidy a jejich interakce s biopolymery
Cigánková, Hana ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s lipidem DOTAP (1,2-dioleoyl-3-trimethylammonium-propan) a jeho směsí s lipidem DPPC (1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfatidylcholin) ve vodě. Nejprve bylo proměřeno agregační chování samotného lipidu a jeho směsí a poté ovlivnění hyaluronanem o různých koncentracích. Dále byla změřena anizotropie fluorescence sondy DPH v těchto směsích a její ovlivnění přídavkem cholesterolu. Tyto vlastnosti byly sledovány pomocí fluorescenční spektroskopie, za využití fluorescenčních sond pyrenu a DPH. Bylo zjištěno, že hyaluronan má vliv na agregační chování lipidu DOTAP i jeho směsí s DPPC a že cholesterol ovlivňuje fluiditu liposomů.
New amphiphilic ion pairs for the preparation of vesicular systems
Strnadová, Martina ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
The bachelor thesis is focused on the preparation of the new vesicular systems. The aim of this work is to create the most stable system and find out the most optimal working method for its production. The compared parameters were the energy used for dispersion, the molar percentage of cholesterol added, and the type of double-stranded positively charged surfactant. The whole system consisted of negatively charged surfactant sodium dodecyl sulfate and positively charged surfactant septonex. Each system was compared over time to determine stability based on the size of the particle, zeta potential, and turbidity of the solution. By the method of dynamic light scattering, particle size and polydispersity coefficient were measured. On the other hand, the zeta potential was determined by electrophoretic light scattering. The result of the thesis presents the most suitable parameters of ultrasonic dispersion, the molar proportion of cholesterol, and the use of cationic surfactant. Based on these parameters, it is possible to create a physically stable system for a long period of time, thanks to which such a system can be used in the future for other applications.
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
Interakce záporně nabitých vezikulárních systémů na bázi iontových amfifilních párů s polykationty
Fardová, Lucie ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na přípravu záporně nabitých vezikulárních systémů z amfifilních párů zbavených protiiontů a jejich interakce s polykationtem. Nejprve byly připraveny vezikulární systémy z povrchově aktivních látek dodecylsíranu sodného a cetyltrimethylamonium bromidu. Přídavkem cholesterolu a kyseliny fosfatidové došlo ke stabilizaci a zároveň získání záporného náboje. Následně proběhla interakce s polykationtem hydrochloridu diethylaminoethyl-dextranu. Systémy byly zkoumány měřením velikosti částic, zeta potenciálu, generalizované polarizace a anizotropie. Měření generalizované polarizace bylo umožněno pomocí sondy laurdan a měření anizotropie bylo uskutečněno zavedením sondy 1,6-difenyl-1,3,5-hexatrien. Výsledky ukazují na úspěšnou přípravu stabilních systémů se záporným nábojem, které interagovaly s kladným hydrochloridem diethylaminoethyl-dextranem, ten ovlivnil chování vnější membrány, ale vnitřní nikoli. Systémy se stále držely ve stabilní oblasti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 124 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.