|
|
Hydrogely s inkorporovanými vezikulárními systémy
Kalendová, Lucie ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem inkorporace vezikulárních systémů do hydrogelů na bázi polysacharidů. Zvolené vezikulární systémy byly „Ion Pair Amphiphile“ částice (IPA), které jsou tvořeny cetrimetylamonium bromidem, dodecylsulfátem sodným, dioktadecyldimethylamonium chloridem a cholesterolem. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly zkoumány interakce mezi IPA vezikulami a hyaluronanem sodným a interakce mezi IPA vezikulami a polystyrensulfonátem sodným. Bylo zjištěno, že k interakcím dochází, avšak se na jejich základě nepodařilo připravit hydrogel. V druhé části práce byly IPA vezikuly inkorporovány do agarózového gelu při zahřívání. Pro inkorporaci byly použity částice o dvou různých koncentracích a to 1 mmol·l1 a 2 mmol·l1. Vliv částic na vlastnosti gelu byl pozorován při reologickém měření. Výsledky ukázaly, že v gelu s inkorporovanými částicemi je výrazně delší lineární viskoelastická oblast a také to, že nedochází k interakci mezi částicemi a gelem, ale částice pouze vyplňují prázdná místa v gelové síti. Odlišné chování gelů s rozdílnou koncentrací IPA částic nebylo pozorováno.
|
|
|
Interakce a agregace v systémech hyaluronan-aminokyseliny-tenzid
Venerová, Tereza ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Pomocí fluorescenční spektroskopie byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na CMC vybraných tenzidů (Tween 20, BETADET THC 2, SDS, CTAT a CTAB) ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Jako fluorescenční sondy byly použity nilská červeň a pyren. Největší vliv na CMC byl zaznamenán u kationaktivních tenzidů. Blíže byl zkoumán systém cetyltrimethylamonnium bromid–hyaluronan. Byly provedeny solubilizační experimenty s použitím hydrofobního barviva súdánové červeně G a pomocí zhášení fluorescence bylo měřeno agregační číslo systému. Jako zhášeč byl použit cetylpyridinium chlorid (CPC) a jako zhášená molekula pyren. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu (nativního i hydrofobizovaného) snižuje agregační číslo systému.
|
|
|
Charakterizace mikrofluidních čipů
Vejrosta, Jakub ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
V dnešní době, kdy se posouváme stále do menších měřítek, se uplatňuje mikrofluidika, která může mít v budoucnu velké uplatnění. Tato práce se věnuje optimalizaci přípravy a výroby mikrofluidního čipu, který je složen ze dvou částí. Jedna část je z polydimethylsiloxanu (PDMS) čipu a druhá je krycí sklíčko. V této práci je zdokonalen postup výroby tohoto čipu. Pomocí fluorescenční mikroskopie byla testována funkčnost těchto čipů a vliv stárnutí na jejich vlastnosti a charakteristiky.
|
|
|
Inverzní FCS ve výzkumu koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium inverzní fluorescenční korelační spektroskopie, a to zejména z hlediska použití různých fluorescenčních sond a sledovaných částic různých velikostí. Nejprve byla stanovena vhodná koncentrace fluorescenční sondy tak, aby byla vnímána jako médium obklopující stanovovanou látku. Na základě této koncentrace, která byla stanovena na 400 µM, bylo poté připraveno několik sad vzorků. Vzorky obsahovaly jak rozdílné polystyrenové částice o velikostech 100 a 500 nm v různých koncentracích, tak i multilamerální liposomy v různých koncentracích a byly proměřeny FCS křivky vzorků s různými druhy fluorescenčních sond, kterými byly fluorescein, rhodamin 6G a Atto 488. Z měření vyplývá, že pomocí žádné z fluorescenčních sond nelze stanovit částice o velikosti 100 nm. Metodu inverzní FCS lze aplikovat na systémy obsahující fluorescein a polystyrenové částice o velikosti 500 nm. Při použití fluorescenční sondy rhodaminu 6G dochází při vysoké koncentraci k dimerizaci a ani 500 nm částice nelze pomocí této sondy stanovit. V případě použití liposomů lze tyto částice stanovit metodou inverzní FCS, ale náhodná distribuce velikostí částic zkresluje výsledky autokorelace.
|
|
|
Chování hydrofilní fluorescenční sondy Oregon Green 488 v prostředí hydrogelu
Lacko, Kata ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá štúdiom chovaní hydrofilnej fluorescenčnej sondy Oregon Green 488 v prostredie hydrogélov. Hydrogél bol vytvorený použitím hyaluronanu sodného a CTAB (cetyltrimethylammonium bromid), ktorý je kationtový tenzid. Ako rozpúšťadlo bol použitý fyziologický roztok NaCl s koncentráciou 0,15 M. Pre charakterizáciu chovaní fluorescenčnej sondy bol použitá technika stacionárnej fluorescencie a časovo rozlíšenej fluorescencie. Metódou TRES (časovo rozlíšené emisné spektrá) boli preskúmané emisné spektra fluorescenčnej sondy a nájdené emisné maxima. Pomocou parametra poklesu intenzity fluorescencie pri daných vlnových dĺžkach bola vytvorená dekonvolúcia emisného spektra, ktorá poskytovala informácie o dobe života a relatívnom zastúpení jednotlivých stavov fluorescenčnej sondy v roztoku. Hydrogély boli skúmané 5 dní a 1 mesiac po ich vytvorení a získané výsledky boli porovnané. Oregon Green 488 vykazoval jednu dobu života v prostredie hydrogélov, ktorá sa pohybovala v rozmedzí 4,1–4,45 ns v čerstvom géle, a 4,14,6 ns v stálom géle. Emisné maximum bolo nájdené v bode 525 nm. Fluorescenčná sonda sa chová v hydrogéloch ustálene a stabilne, pravdepodobne nedochádza k reakcii medzi sondou a gélom. Nebola zaznamenaná interakcia medzi hyaluronanom a sondou.
|
|
|
Polysaccharide gels in medical applications
Svitačová, Denisa ; Kadlec, Martin (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the performance of hydrogels containing polysaccharides, their characterization and reproducibility of the preparation of these gels, which is described in the literature. Based on the research, suitable polysaccharides, namely guar and gellan gum, were selected. Subsequently, an article was selected, the procedure of which was reproduced. Calcium chloride was used as a crosslink agent in the mixture of guar gum and gellan solution. Problems appear in the reproducibility of the article which did not allow the exact repetition of the hydrogel preparation procedure described in the article. Based on the findings, an optimized range of mixtures with various other gelling agents was developed. The individual prepared materials were suitably characterized by rheological tests. Specifically, amplitude tests, the results of which proved the formation of a three-dimensional network in their structure, and thus the formation of hydrogels. Frequency tests were used to determine their mechanical properties.
|
|
|
Hyaluronanové hydrogely na bázi CTAT
Velcer, Tomáš ; Venerová, Tereza (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá vlastnosti a chování fázově separovaných hydrogelů připravených interakcí hyaluronanu s opačně nabitými tenzidy. Pro porovnání byly vybráni tři zástupci, konkrétně cetyltrimethylamonium bromid, chlorid a p-toluensulfonát (CTAB, CTAC, CTAT). Pomocí metody reologie bylo zjištěno, že použitím tenzidu CTAT vznikají nejrigidnější gely a vyšší molekulová hmotnost hyaluronanu má přímý vliv na objem a tuhost vzniklých gelů. Srovnání metod přípravy bylo také diskutováno, přičemž se jako nejvhodnější jeví míchání připravených zásobních roztoků komponent. Maloúhlový rozptyl rentgenového záření byl použit pro stanovení tvaru a velikosti micel tenzidů. Ukazálo se, že tvar micel nemá vliv na objem vzniklého gelu. Výsledky této práce naznačují, že dané gely jsou si do jisté míry konkurenceschopné a inkorporování hyaluronanu do jejich sktruktury je žádoucí s ohledem na jeho biologickou aktivitu. Nabízí se tak potenciální použití těchto látek na poli medicínských aplikací.
|
|
|
Pokročilá mikroskopie ve výzkumu koloidních systémů
Valovič, Stela ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na dvojfarebnú fluorescenčnú kros-korelačnú spektroskopiu. Ako vhodná kombinácia sond pre túto metódu bola navrhnutá kombinácia perylen + nílska červeň, perylen + DiD a DiO + DiD. Na overenie funkčnosti FCCS boli použité tetraspecky. Samotné meranie bolo prevedené v micelárnych roztokoch tenzidov, ktoré sa však ukázali ako nevhodné pre túto metódu. Následne boli pomocou tejto metódy merané lipozomy, ktoré mali v dvojvrstve fosfolipidov zabudované fluorescenčné sondy DiO a DiD. V lipozomoch bola uspečne namerana kros-korelácia.
|
|
|
Studium mikroviskozity membránových systémů na bázi iontových amfifilních párů
Moslerová, Lenka ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly z hlediska mikroviskozity zkoumány kataniontové vezikuly tvořené pseudodvouřetězcovým komplexem CTA-DS a pro jejich stabilizaci byl použit dvouřetězcový tenzid DODAC a cholesterol. Vzorky kataniontových vezikul obsahovaly 23; 43 a 53 mol. % cholesterolu. Kataniontové vezikuly byly připraveny pro vizuální pozorování, následně byla metodou DLS stanovena stabilita a takto připravený systém byl dále zkoumán. Mikrovizkozita byla stanovena metodou měření fluorescenční anizotropie. Měření bylo provedeno za využití fluorescenčních sond laurdanu pro studium vnější části membrány a difenylhexatrienu pro studium vnitřní části membrány. Tato metoda byla určena jako vhodná, jelikož odráží stavy membrány. V práci byla dále pro studium mikroviskozity ve dvojvrstvě vezikuly využita sonda 1,3–bispyrenylpropan (P3P) tvořící intramolekulární excimery. Pro využití techniky molekulárních rotorů byla použita sonda dikyanovinyljulolidin (DCVJ). Ukázalo se, že v případě sondy DCVJ je technika molekulárních rotorů prakticky nepoužitelná, a to z toho důvodu, že má sonda při zvoleném teplotním rozsahu nízký kvantový výtěžek. Taktéž při tvorbě excimeru sondy P3P nedochází k očekávaným výsledkům, kataniontové vezikuly tuto tvorbu zřejmě nepodporují, jelikož jsou příliš těsně spjaty. Tento typ sondy je pro zvolený systém použitelný s určitým omezením.
|
|
|
Hydrogels with incorporated proteins
Uhrínová, Alžbeta ; Mravec, Filip (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
This work deals with associative peptides. The aim was to characterize a given associative protein and perform experiments leading to the creation of a hydrogel system containing the selected protein. Casein solutions were initially prepared to determine micellar concentration (CMC) using a pyrene fluorescence probe. Subsequently, the micelles were characterized by dynamic light scattering (DLS) and their size, zeta potential and also the effect of temperature on these properties were determined. Based on the characterization of the particles at temperature, suitable gels were selected into which the protein particles were subsequently incorporated.
|
host ::
RSS.